Už příští měsíc se veřejnost dozví jména vítězů prvního ročníku Ceny Albertus. Na matfyz.cz vám postupně představíme šest inspirativních učitelů fyziky a informatiky, kteří jsou letošními finalisty. Jako první odpovídá na otázky dr. Vladimír Vícha z Gymnázia Pardubice, Dašická.
Je tomu více než deset let, co jsem navštěvovala gymnázium, přesto mám některé okamžiky z hodin fyziky stále v živé paměti. Například když jsme s napětím pozorovali, jak pan profesor zapaluje lihové výpary vycházející z plastové lahve, aby tato „raketa“ připevněná na vlasci přeletěla v několika vteřinách dlouhou chodbu gymnázia. Pan profesor dokáže pro fyziku strhnout všechny napříč věkem. – Helena Kolešová (bývalá studentka)
Kdy jste naposledy zažil moment překvapení?
Když můj pětiletý vnuk sám vymyslel pokus. „Dědo, dáme do lahve vodu, na ní přiděláme balonek a láhev otočíme. Přeteče voda do balonku a nafoukne ho?“ To navrhl na výletě a doma jsme to hned vyzkoušeli. Byl trochu zklamán, že se balonek naplnil tak málo. Tak jsem mu ukázal, že když plastovou lahev v rukách zmáčkneme, tak se balonek naplní víc, a když přestaneme na lahev tlačit, voda se do ní z balonku vrátí. Dotáhl to k dokonalosti. Plastovou lahev položil na zem, šlapal na ní a byl nadšený, když se voda stěhovala tam a zpátky. Pak na lahev začal skákat, no a pak se balonek protrhl. Vyžádal si další…
Jakým způsobem byste fyziku přiblížil člověku, který k ní nikdy neměl vztah?
Tohle dělám často mezi kolegy a kolegyněmi nefyzikáři, pro veřejnost na dnech otevřených dveří, Noci vědců nebo pro děti na táboře. Důležité je hovořit řečí, která odpovídá stáří a kvalifikaci posluchačů. Cesta vede přes názorné experimenty nebo se opírám o jevy z běžného života, které posluchač dobře zná. Ukazuji například měření radioaktivity částicovou kamerou MX-10 nebo jsem na tábor, kde jsme hráli hru o putování na moři, přivezl sextant a učil děti základy práce s ním. Výborné téma je vesmír nebo teorie relativity. To zajímá prakticky každého, i když rovnou přiznávám, že v pochopení vesmíru sice lidé udělali obrovský pokrok, ale mnohé čeká na svého objevitele.
Pokud byste nebyl učitelem fyziky, kým jiným byste byl?
Když jsem byl po maturitě a volil jsem vysokou školu, bál jsem se jít na odbornou fyziku, protože jsem měl z Matfyzu velký respekt. Po několika letech práce v ÚTEF ČVUT už vím, že mě i odborná fyzika baví a že bych ji jako povolání mohl dělat. Učitelství fyziky a matematiky jsem si ale vybral správně a chci to dělat dál.
Co vás při práci nejvíc motivuje?
Studenti, kteří se dokážou pro fyziku nadchnout, jsou v ní úspěšní a po letech umí víc než já. Ale i studenti, kteří jdou studovat něco úplně jiného a na večírku 20 let po maturitě vzpomínají na fyzikální experimenty, které jsem jim ukazoval, a o fyzice diskutují. Užívám si dobrý pocit, když komukoli něco vysvětluji a najednou vidím v jeho očích, že pochopil. Pro tenhle pocit celý život hledám experimenty a způsoby, jak co nejnázorněji vysvětlovat věci, které se jeví složité.
