Fakulta letos v září oslavila 70. výročí svého založení. Přinášíme další díl ankety, ve které přeje Matfyzu k narozeninám sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Fakultě přeji špičkové matematiky, fyziky a informatiky, statečné osobnosti pevných názorů, prestižní články, monografie, granty a projekty a v neposlední řadě nadané a pracovité studenty. Fakultě rovněž přeji méně byrokracie a více zdravého rozumu, méně frází a více skutků, méně pravidel a více respektu k jejich dodržování, méně sebestřednosti a více širokého rozhledu, méně sporů a více přátelské atmosféry a tolerance k názorům, které nejsou v kurzu. Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque eveniat.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK sedmi slovy?
Matematika, fyzika, informatika, Karlov, Karlín, Troja, Malostranské.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Jako vědecké pracoviště stojí fakulta na kvalitní odborné práci matematiků, fyziků a informatiků, jako vzdělávací instituce stojí na jejich kvalitní pedagogické práci. Vzhledem ke klesající úrovni základních a středních škol – jak ve vzdělávání v matematice a fyzice, tak ve výchově k práci a v rozvoji morálně volních vlastností – přicházejí na fakultu studenti se stále slabšími znalostmi, dovednostmi a pracovními návyky. Na fakultě tím trpí výuka, zhoršuje se i úroveň absolventů fakulty.
Fakulta vychovává nejen nové matematiky, fyziky, informatiky, ale i budoucí učitele. Při odborné přípravě a profesní výchově budoucích učitelů a při jejich dalším vzdělávání by měla klást větší důraz na odbornost (matematika, fyzika, informatika) a všestrannou kultivovanost, neměla by věnovat přehnanou pozornost módním výukovým trendům (dříve kalkulačky, nyní počítače, webové stránky, interaktivní tabule, GeoGebra apod.). Měla by prosazovat vzdělávání postavené na znalostech, dovednostech a pracovní kázni, postavit se proti neustálým výstřelkům nejrůznějších reformátorů a jejich výplodům (standardy, rámcové a školní vzdělávací programy, kompetence, klíčové kompetence atd.).
Dříve se k vyučování matematiky na základních a středních školách na celostátním plénu fundovaně vyjadřovali matematici (např. J. Kurzweil, B. Novák, Š. Schwabik, J. Veselý atd.) a výrazně ovlivňovali vzdělávací trendy. Na tyto aktivity matematici již před lety rezignovali. Dnes didaktici podle pokynů ministerstva přepisují a proškrtávají rámcové vzdělávací programy. Tato cesta nemůže vést k ničemu dobrému.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
V minulém režimu jsem se odmítal politicky angažovat (v SSM, KSČ, SČSP atd.), nikdy jsem nepomýšlel na jakékoliv vedoucí místo. Roku 2005 jsem byl opakovaně vyzýván, abych personálně posílil katedru didaktiky matematiky a převzal její vedení. Měla v té době jen tři pracovníky na plný úvazek (dva lektory a jednoho odborného asistenta na dlouhodobém zahraničním pobytu), ostatní byli důchodci na částečných úvazcích. Během předchozích 15 let se tato katedra postupně vytrácela z povědomí učitelské veřejnosti a přišla o své vedoucí postavení ve vzdělávání učitelů matematiky v rámci celé republiky. Po delším váhání a intenzivním přemlouvání několika přátel jsem nakonec tuto výzvu přijal a 1. července 2005 jsem jako vedoucí začal katedru didaktiky matematiky stavět na nohy. Měl jsem za úkol přivést na katedru dobře matematicky fundované mladé lidi s pozitivním vztahem k vyučování. Byl jsem si dobře vědom toho, že kvalitní pracoviště se má budovat postupně a rozvážně, k tomu však nebylo dost času. Musel jsem přijmout nové síly urychleně, aby byla na učitelském studiu pokryta základní výuka, a zajistit splnění kvalifikačních požadavků akreditační komise, aby si katedra (a fakulta) udržela akreditaci učitelského studia. Přes veškeré potíže se to podařilo. Bylo však třeba v nastoupeném směru pokračovat.
Jinou výzvu mi přinesl rok 1991, kdy se začalo budovat doktorské studium. Tehdy jsem (ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity v Brně) koncipoval nový obor doktorského studia nazvaný Obecné otázky matematiky a informatiky zaměřený na elementární matematiku, dějiny matematiky a vyučování. Čtvrt století jsem pak na fakultě tento obor vedl jako předseda oborové rady, resp. garant. Někteří absolventi tohoto oboru jsou již na profesorských a docentských místech na vysokých školách.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Na fakultě jsem strávil více než 55 let. Začal jsem studovat roku 1965, pracovní smlouvu s fakultou jsem měl od roku 1969 do roku 2021. Osm a půl roku jsem byl vedoucím katedry didaktiky matematiky, čtvrt století předsedou/garantem doktorského oboru Obecné otázky matematiky a informatiky, pod mým vedením (školitel) bylo v tomto oboru obhájeno deset doktorských disertačních prací.
Na několik svých skript jsem navázal učebnicí Lineární algebra (MatfyzPress), která vyšla od roku 2000 v pěti vydáních, váže se k ní moje monografie Z historie lineární algebry (2007). S Vlastimilem Dlabem jsem stvořil učebnici Od aritmetiky k abstraktní algebře (2016).
Od roku 1994 se stále angažuji v redakční radě edice Dějiny matematiky, kterou jsem spoluzakládal a která má již 65 svazků. Jako autor, editor, resp. školitel jsem se podílel na více než třech desítkách svazků této edice. Některé jsou monografiemi věnovanými našim matematikům (J. V. Pexider, F. J. Studnička, Ed. Weyr, Em. Weyr, K. Rychlík, V. Kořínek, L. S. Rieger, J. Sobotka, K. Zahradník, W. Matzka, H. Lowig, T. Neubrunn), jiné jsou věnované vývoji matematiky v určitých civilizacích či obdobích, další konkrétním problémům či metodám. Roku 1987 jsem se zapojil do organizace a odborného programu pravidelných Seminářů o filosofických problémech matematiky a fyziky, Konferencí z historie matematiky, od roku 1993 také do Seminářů z historie matematiky pro učitele středních škol. Přednášel jsem na řadě akcí a snažil se o matematickou kultivaci a rozšiřování obzorů středoškolských učitelů. V těchto aktivitách se snažím pokračovat.
