Sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů přeje Matfyzu k 70. výročí založení.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Fakultě bych popřál co nejvíce talentovaných, pracovitých studentů a oddaných pedagogických i nepedagogických pracovníků. Všem bych přál, aby setrvali na tradičním směrování fakulty jako vzdělávací instituce, ale i vědecké a výzkumné platformy ve svých oborech. S odvahou k modernizaci v těchto činnostech si fakulta zachová významnou pozici nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK několika slovy?
Přiměřeně pokorná, internacionálně otevřená, odborně zdatná, akademicky vyvážená a prosta jakýchkoliv skandálů – jednoduše společensky sympatická a pro obec přátelská instituce.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Orientovat zaměření činností na svoje odbornosti, kvalitu těchto činností srovnávat s první světovou ligou a dbát na prosperitu všech svých oborů. Protože současné postavení je výsledkem mnohaleté tradice, věnovat se a připomínat si svoji historii.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
Vzpomínám na rok 1989, kdy byla v odborném tisku bombasticky uveřejněná zvěst o tzv. studené fúzi jakožto novém zdroji energie. Tehdy se podařilo ukázat, že takový proces nemůže existovat a Matfyz byl uchráněn zbytečných trapností, pokud by se byl do propagace těchto aktivit zapojil. Brzy se totiž ukázalo, že šlo o podvodné jednání. Jednalo se o experimentální stanovení jistých „korelačních koeficientů“ v oblasti jaderné fyziky, když ve třech laboratořích (USA, Francie a NSR) nebyl nalezen souhlas s teoretickou předpovědí a začaly debaty o nové teorii, která by lépe popisovala vzniklou situaci. Na MFF byl realizován experiment (experimentálně poměrně náročný), jehož výsledky nesouhlasily s dřívějšími experimentálními daty, a naopak potvrdily teoretickou předpověď. V laboratoři v USA pak přišli na chybu, která se jim přihodila v jejich měření, ve Francii a NSR byl následně výzkumný program v tomto směru ukončen.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Sám pokládám za své osobní štěstí, že jsem se řízením osudu stal jedním z pracovníků Matfyzu a mohl po několik desetiletí na Matfyzu pracovat.
