Sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů přeje Matfyzu k 70. výročí založení.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Jen to nejlepší. A aby byla nejlepší. Ale to ona moc nepotřebuje, protože – aspoň v Česku – nejlepší je. Přeju jí tedy, aby se stále hlásili ti nejlepší studenti, aby měla ve svých akademických i vědeckých řadách stále ty nejlepší lidi a aby dosahovala stále skvělých výsledků ve všech oborech. Přeju jí na to co nejklidnější vnější prostředí, ale také to, aby se jako celek i v jednotlivých sekcích, ústavech a katedrách dokázala adaptovat na změny, které se dějí stále větší rychlostí, jak ve vědě, tak ve společnosti.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK sedmi slovy?
Kvalitní, úspěšná, těžká, uznávaná, moderní, lidská, živá.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Klíč je vždy v lidech – motivovaných, vynikajících vědecky a pedagogicky (podle zaměření, nejlépe v obojím), mezinárodně (globálně) propojených a známých a zároveň hrdých na místo, kde pracují, ale také dobře zaplacených, s odpovídajícím zázemím a perspektivou. Najít ty správné, ve správných a perspektivních oborech, je těžké a je to nekonečný úkol. Takže ať má fakulta šťastnou ruku při výběru!
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
To je těžká otázka. Mám pocit, že celou dobu na Matfyzu – od studia až doteď – jsem měl štěstí, že všechno šlo hladce a téměř samo od sebe, ne snad bezpracně, ale bez nějakých velkých katastrof, a to navíc s dobrými lidmi okolo i s podporou „shora“. Pokud se dalo snad něco považovat za přeci jen náročnou osobně-pracovní výzvu, tak to bylo rozhodování, zda přijmout konkrétní dlouhodobé a lákavé nabídky ze zahraničí, hlavně z USA a Německa. Ale jsem rád, že jsem na Matfyzu zůstal a mohl tak sledovat prakticky celý jeho porevoluční vývoj.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Zcela jistě na Ústavu formální a aplikované lingvistiky, kam jsem přišel hned po jeho založení a s jehož předchůdci jsem spolupracoval už od studií. Trochu to souvisí i s tou předchozí otázkou: v zahraničí jsou výborné týmy, centra a univerzity, ale jen málokde byla a je možnost rozvíjet něco nového v takové míře, jako to bylo u nás v posledních 30 letech. Jsem rád, že jsem byl součástí tohoto rozvoje právě na ÚFALu, potažmo na informatické sekci i celém Matfyzu.
