Sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů přeje Matfyzu k 70. výročí založení.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Fakultě přeji trvalý všestranný rozvoj, vědecké úspěchy na světové úrovni, významné příspěvky k rozvoji vědeckého poznání, světově uznávaný a oceňovaný systém přípravy vědeckých kádrů. Souběžně s tím jí přeji excelentní systém vzdělávání tvůrčích pracovníků pro širokou společenskou praxi v matematice, fyzice a informatice. Dále jí přeji otevřenost a kvalitní profesně-kolegiální vztahy mezi pracovníky fakulty, moudré a manažersky efektivní vedení.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK několika slovy?
Serióznost, kritická náročnost, tvůrčí ambice, rozvíjení poznání, profesní a vědecká vzdělávací formace, otevřenost, kolegialita.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Klíč k úspěchu do budoucna spatřuji v kontinuálním kritickém využívání všech dosavadních pozitivních zkušeností a výsledků, v rozvoji přírodovědného poznání, přípravě kvalifikovaných odborníků a formaci vědeckých pracovníků. Nutno přitom stále uplatňovat kriticky náročnou analýzu pozitiv, ale i případných slabin, s vysokou náročností rozvíjet všechny formy dosavadní dobré praxe a přitom být plně a odvážně otevřen vnějším podnětům na národní, evropské i světové úrovni. Zárukou úspěchu bude především sledování cílů v klíčových oblastech rozvíjení vědeckého poznání, a to v nejvyšší náročnosti. Souběžným cílem pak musí být angažovaná služba rozvoji vzdělání ve společnosti, a to za všestranného uplatňování inovativních požadavků.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
Výraznou pracovně-tvůrčí výzvu představoval v 70. letech minulého století úkol zapojit tehdejší meteorologické oddělení na katedře geofyziky a meteorologie do nově se formující atmosférické disciplíny zahrnující problematiku transportu a transformací antropogenních znečišťujících příměsí v atmosféře, tedy, jak se hovorově říkalo, do úkolů ochrany čistoty ovzduší. Na základě tohoto východiska se na katedře postupně vytvořila specifická pracovní skupina, která se zasloužila o významný vědecký i praktický přínos, a to zejména v záležitostech atmosférické turbulence a fyzikálně-matematického modelování.
V širším slova smyslu představoval zajímavou trvalou tvůrčí výzvu samotný vývoj fyziky atmosféry, meteorologie a klimatologie od poloviny 20. století po dnešek. Související široká problematika se v tomto období formovala na půdě tzv. fyziky středních měřítek do pozoruhodného komplexního uzlu, který svazuje dynamiku kontinua zemské atmosféry s fyzikou planet, dále s problematikou transportu a transformací energie v mnohasložkovém prostředí, s termodynamikou fázových přechodů a s mechanikou vlnových procesů v tíhovém poli Země, přičemž nelze opomíjet atmosférickou optiku, akustiku a dnes zejména atmosférickou elektřinu. Za zvláštní zmínku zde nepochybně stojí obrovský rozvoj numerického modelování atmosférických procesů, související například s aplikacemi numerických prognostických modelů. Záměrně jsem použil označení fyzika středních měřítek, tj. prostorových měřítek srovnatelných s rozměry zemského tělesa, a vyhnul se tak označení klasická (newtonovská) fyzika. Vývoj fyziky atmosféry, meteorologie a klimatologie totiž od 60. let minulého století poznamenal ještě jeden rys přesahující rámec tradičně chápané klasické fyziky. Prakticky na půdě meteorologie vznikla, a posléze se obecně široce rozvinula, teorie nelineárních dynamických systémů, zahrnující širokou problematiku systémových chaotických jevů, deterministického chaosu atd. Tímto způsobem byl prakticky v celé komplexní šíři přírodních věd vytvořen nový pohled na otázky interpretace pojmu náhodných procesů, čímž se například rozšířil a prohloubil pohled na prediktabilitu atmosférických a obecně přírodních dějů.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Na Matfyzu jsem strávil prakticky celý svůj profesní život, od roku 1970 půlstoletí až po dnešek. Předtím jsem byl po pět let s fakultou spojen jako student. S takovým odstupem mohu na fakultu myslet prakticky jenom v dobrém, i když život na ní nebyl, zejména v době komunistického režimu, vždy jednoduchý a bezproblémový. Doufám, že pro fakultu jsem byl přínosem, významně jsem se podílel na formování a vývoji oboru fyziky atmosféry, meteorologie a klimatologie po vědecké i pedagogické stránce. V této tematické oblasti jsem se podílel na výchově a výuce takřka dvou generací studentů v pregraduálním magisterském i doktorském studiu. Doufám, že jsem pozitivně ovlivnil i vědecký a personální profil souvisejícího pracoviště. Pociťuji nad tím pokorné uspokojení a zachovávám si naději, že ještě budu moci v příštích letech být fakultě a nynější katedře fyziky atmosféry nějak užitečný, alespoň poskytováním svých zkušeností.
