Oblíbený cyklus Přednášky z moderní fyziky slaví letos 50 let. Za tu dobu jím prošlo nespočet vynikajících řečníků. Patří mezi ně také prof. Jiří Podolský, který zároveň celý cyklus od roku 1992 organizuje. Tématem aktuálního ročníku, který se koná online, jsou velké fyzikální teorie a observatoře.
Komu jsou Přednášky z moderní fyziky (PMF) určeny?
Přednášky jsou primárně určeny pro středoškolské studenty předmaturitních ročníků. Právě této skupině se snažíme uzpůsobovat témata, styl, adekvátní míru odborné terminologie a prezentovaných fyzikálních rovnic. Další velkou skupinou jsou naši kolegové učitelé fyziky a přírodních věd na středních školách. Přednášky ale sledují i studenti vysokých škol a zájemci o fyziku a astronomii z širší veřejnosti.
Na MFF běží tento cyklus už od roku 1970. Od roku 1992 jste jeho organizátorem. Jak se za dobu, co jej znáte a pořádáte, proměnil?
Pokud jde o volbu témat anebo styl přednášek, tak k zásadním změnám v průběhu posledních desetiletí nedošlo. Stále každý podzim ve dvoutýdenních intervalech pořádáme pět až šest obsahově propojených přednášek. Snažíme se ale držet krok s novými komunikačními technologiemi. Webové stránky jsem zřídil v roce 1996, od roku 2004 na nich zveřejňujeme prezentace k přednáškám a doprovodné materiály, počínaje rokem 2013 také videozáznamy přednášek.
Mění se nějak obecenstvo?
Právě díky vstupu do internetového mediálního prostoru se nám v poslední době daří oslovit nejen desítky přímých účastníků našich přednášek v posluchárně MFF v Troji, ale tisíce, někdy dokonce víc než deset tisíc zájemců, kteří si záznam následně pustí na YouTube. Můj velký dík patří Ing. Hájkovi, který ve volném čase, ochotně a s velkou profesionalitou přednášky kvalitně nahrává, zpracovává a umísťuje na svůj kanál LLionTV. Díky tomu se okruh diváků zvětšil doslova o několik řádů.
Je dnes těžší zaujmout mladou generaci, než tomu bylo dřív?
Těžko říct. Vlastně o tom moc nepřemýšlím. Prostě se snažíme každý rok nabídnout zajímavé přednášky, ať už jde o aktuální témata, objevy spojené s Nobelovými cenami anebo významné osobnosti či klíčové úseky z dějin fyziky a astronomie.
Obecně mám pocit, že zájem a zvídavost dnešních mladých lidí není o nic menší než v minulosti, spíše naopak. Třicet let učím na Matfyzu, za tu dobu jsem na svých přednáškách, cvičeních a seminářích potkal tisíce studentů. A každý rok znova s velkým potěšením sleduji, jak je fyzika baví, jak se chtějí něco zajímavého a podstatného o světě dozvědět.
Popularizace vědy není jednoduchá disciplína, vám se však daří. Vaše přednášky patří mezi nejoblíbenější a studenti na ně často vzpomínají. Jaký na to máte recept?
Popravdě řečeno nevím. Nepostupuji podle žádného racionálního návodu. Vede mne spíše pedagogická intuice. Ke každé přednášce ale přistupuji zodpovědně, mám pečlivě připravený její obsah. Se stejným zápalem přednáším pro pět anebo stovku studentů. Snažím se jim co nejjasněji sdělit to, co mne samotného na fyzikálním poznání světa nejvíc zajímá a baví. Do určité míry mi asi pomáhá i jistá dramatičnost přednesu. Emotivnější přednáška snáze udrží pozornost studentů.
Každý cyklus přednášek z moderní fyziky má své téma, letos jsou to „Velké teorie a observatoře dnešní fyziky“. Podle čeho témata vybíráte?
Témata cyklů volím dle aktuální situace. Někdy je inspirací významné fyzikální výročí. Z nedávných let to bylo například 50 let od Apolla 11, 100 let od narození Richarda Feynmana, 100 let od vzniku Einsteinovy obecné relativity. Jindy pomůže náhoda, například že se v Čechách natáčí unikátní desetidílný seriál Génius o Einsteinově životě a vy máte štěstí, že se stanete odborným poradcem. Jiným logickým nápadem byl přehled Nobelových cen z poslední doby. Anebo chvála různých fyzikálních vln.
Téma velkých fyzikálních teorií a velkých fyzikálních observatoří, které jsem zvolil pro letošek, se nabízí zcela přirozeně, vždy po několika letech se k němu v různých obměnách vracím. Protože se pořád děje něco zajímavého. Žijeme v pozoruhodné dekádě, kdy byl konečně objeven a změřen Higgsův boson, poprvé zachyceny gravitační vlny anebo pořízen první „snímek“ černé díry. Takové objevy vstupují do historie fyziky a je krásné o nich referovat.
Přednášky se letos kvůli pandemii uskuteční pouze virtuálně. Jak to ovlivní jejich obsah?
Obsah to neovlivnilo nijak, zásadně to ale ovlivnilo atmosféru a průběh přednášek. Je opravdu těžké nadšeně něco sdělovat prázdné posluchárně. Naštěstí už máme mnohaletou zkušenost s nahráváním a umísťováním přednášek na YouTube. Letos jsme se navíc rozhodli je živě přenášet pomocí streamu. To by nebylo možné bez skvělého audiovizuálního vybavení nové posluchárny N1 v pavilonu IMPAKT v trojském areálu MFF. Velice děkuji kolegovi Žilavému za jeho podíl na výběru a instalaci špičkového technického vybavení. A hlavně za vstřícnost, s jakou nám pomáhá pravidelné živé večerní přenosy z Troje uskutečňovat.
Přednášky z moderní fyziky 2020:
15. 10. Kosmické poselství elektromagnetických vln (prof. J.
Podolský)
(záznam
přednášky)
29. 10. Kosmické poselství gravitačních vln (prof. J.
Podolský)
12. 11. Minulost, současnost a budoucnost částicové fyziky (prof. R.
Leitner)
26. 11. Proč a jak pracují čeští fyzikové na celosvětových
projektech? (dr. M. Prouza)
10. 12. Kosmické poselství částic s ultravysokou energií (prof. J.
Řídký)
Přednášky se konají jednou za 14 dní vždy ve čtvrtek od 18:30 a je možné je sledovat živě zde nebo později v záznamu na kanále YouTube. Více informací k programu a odkazy na starší záznamy jsou k dispozici na webových stránkách PMF.