V pořadí sto patnáctá. První říjnové úterý 2021 bude vyhlášena další Nobelova cena za fyziku. Parametry výběru vhodných kandidátů jsou téměř tajemné, ale přesto můžeme zkusit odhadnout, jakým směrem se bude ubírat rozvažování komise. Ledacos napoví také souhrnné historické údaje.
První Nobelova cena za fyziku byla udělena v roce 1901 a získal ji Wilhelm Conrad Röntgen (1845–1923) za „objev paprsků X“, pro něž se později vžilo označení rentgenové. Už tehdy zasedli k vyhlášení do středu dlouhého stolu generální sekretář švédské Královské akademie věd, po stranách pak předseda Nobelovy komise pro fyziku a ještě jeden další člen z elitní skupiny vědců. Od té doby nebyla cena, dnes spojená s finanční prémií zhruba devět miliónů švédských korun (více než 22 miliónů českých korun), udělena pouze v letech 1916, 1931, 1934, 1940, 1941 a 1942.
Téměř každoročnímu aktu však předchází nesnadná práce trvající 13 měsíců. Pravidla říkají, že cena nesmí být udělena posmrtně a je možno ji rozdělit maximálně mezi tři laureáty. V dobách velkých vědeckých týmů, které vládnou současné vědě, to poněkud komplikuje výběr kandidátů. Jednání nobelovské komise probíhají v podstatě v utajení a zpoza zavřených dveří zatím ještě nikdy neunikla do médií podstatnější informace. Odtajnění seznamu kandidátů je navíc možné až po 50 letech.
Relativně dobře známá je však organizace výběru samotného. Komise, která má pět členů, dva asistenty a sekretáře, vyzve asi 3 000 lidí k nominacím kandidátů. Mezi oslovenými jsou všichni členové švédské Královské akademie věd, všichni laureáti Nobelovy ceny za fyziku, všichni řádní profesoři fyziky ze severských zemí (Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko) a vybraní významní profesoři fyziky z celého světa. Také členové komise pro fyziku smí vybírat kandidáty. Nominace se uzavírají na konci ledna následujícího roku a pravidelně kandidáty navrhne jen asi 10 % oslovených vědců. Důvod, proč se tak málo oslovených odborníků postaví svým hlasem za nějakého kandidáta, není zcela jasný. Zřejmě to však vypovídá o tom, že si jsou vědomi veliké zodpovědnosti a návrh podávají jen v případě úplného přesvědčení.
Následuje prověřování, zda by se někomu neublížilo, pokud by cena byla rozdělena pouze mezi tři laureáty, zda jsou objevy skutečně významné a podobně. K rozvažování si může komise přizvat také externí odborníky. Výsledkem je seznam o 20 položkách.
Komise rozešle žádosti o posouzení významnosti objevů a podle nich vybere vítěze už v červnu. Konečné slovo však mají členové Královské švédské akademie věd, kteří většinou hlasů musí potvrdit výběr. Děje se tak až dopoledne v den vyhlášení ceny.
Napjaté termíny a finální hlasování celý proces dost dramatizují. Zmatek nastal například v roce 1956. Komise nejdříve vybrala Wiliama Skockleyho (1910–1989), Johna Bardeena (1908–1991) a Waltera Brattaina (1902–1987), pak si to však rozmyslela z obavy, že objev tranzistoru z roku 1947 není dostatečně významný. Členové akademie však rozhodnutí komise na poslední chvíli přehlasovali a cena nakonec udělena byla.
Existuje nějaký vzorec, podle kterého je možno odhadnout, kdo cenu letos získá?
| Klasická fyzika | Aplikovaná fyzika | Atomová fyzika a optika | Jaderná a částicová fyzika | Fyzika pevných látek | Astronomie, astrofyzika, kosmologie | Kvantová fyzika | |
| laureáti | 5 | 21 | 33 | 70 | 47 | 24 | 13 |
| ceny | 4,5 | 10 | 17 | 36 | 26 | 10 | 10,5 |
Napovědět může počet udělených cen v jednotlivých fyzikálních oborech v letech 1901–2020, který uvádí tabulka. Podle tohoto dělení je na tom nejlépe jaderná a částicová fyzika, nejhůře fyzika klasická. Ta zase vede v tom, že ceny v tomto oboru byly doposud nejméně děleny, podobně jako v kvantové fyzice.
A jak se důležitost fyzikálních oborů a jejich atraktivnost pro komisi utvářela v průběhu času? To lze tušit z uvedeného grafu, kde jsou pro jednotlivé roky barvami vyznačeny vítězné oblasti. Je například vidět, že v posledních letech ubývá kumulace vítězných oborů, typické pro některá předcházející období, a také je vidět, že už relativně dlouho nebyla Nobelova cena za fyziku udělena v kvantové fyzice.
Přes tyto indicie však napětí přetrvá do poslední chvíle, protože podle vyjádření bývalého předsedy Nobelovy komise pro fyziku si členové o kandidátech ani netelefonují, ani nepíšou v jakékoliv podobě. Veškerá komunikace se odehrává pouze při osobních setkáních, aby se dopředu nikdy nic novinářům neprozradilo. Napětí a moment překvapení mají zkrátka svoji cenu i v oblasti cen Nobelových, kde tradice stále ještě převažuje nad svody digitální komunikace…
Originální zdroje:
Nobel prize sizzle: building excitement in the run-up to the physics award – Physics World. Home – Physics World [online]. Copyright © IOP Publishing [cit. 21.09.2021]. Dostupné z: https://physicsworld.com/a/nobel-prize-sizzle-building-excitement-in-the-run-up-to-the-physics-award/
Inside the Nobels: Lars Brink reveals how the world's top physics prize is awarded – Physics World. Home – Physics World [online]. Copyright © Nobel Media AB 2018 [cit. 21.09.2021]. Dostupné z: https://physicsworld.com/a/inside-the-nobels-lars-brink-reveals-how-the-worlds-top-physics-prize-is-awarded/
Mohlo by vás také zajímat:
Brýle si
hrají s barvami
Skok ve výzkumu
žabek
Náboje proti
námraze