Najít v programu Vojtěcha Švandelíka volnou chvíli je skoro nadlidský úkol. Tenhle sympatický matfyzák je totiž neustále v jednom kole. Pokud nestuduje, neučí na střední škole nebo není na odborné stáži, brázdí jako vodní záchranář české vodní plochy či organizuje akce Spolku Matfyzák. K jeho mnoha aktivitám přibyla před dvěma lety také role průvodce pro studenty prvních ročníků. A právě o ní jsme si pár dnů před startem nového akademického roku povídali.
Na popud Vojtěcha Švandelíka a několika dalších členů Studentské komory akademického senátu vznikl na Matfyzu v roce 2020 program na podporu studentů prvního ročníku bakalářského studia. Téměř čtyřicítka dobrovolníků z řad studentů vyšších ročníků se po celý rok stará o své mladší spolužáky. Cílem je ulehčit prvákům nástup na Matfyz a pomoci jim se v prostředí fakulty zorientovat.
Říká se, že když člověk na Matfyzu překoná první rok, má téměř vyhráno. Skutečně si po prvním roce mohou studenti oddechnout?
První ročník bývá pro většinu opravdu ten nejnáročnější, ale ne tak kvůli učivu jako spíš kvůli změně, kterou s sebou nese přechod ze střední školy na vysokou. Vysokoškolský systém se od středoškolského v mnoha ohledech liší a spousta studentů si na nový režim těžko zvyká. Na Matfyz taky většinou přicházejí studenti, kteří na střední škole patřili mezi premianty. Ti pak na Matfyzu najednou zjistí, že už zdaleka nejsou mezi nejlepšími; že jejich studijní výsledky jsou spíš průměrné anebo podprůměrné. A to je velký šok, který může u některých spustit i psychické problémy. Na druhou stranu znám řadu studentů, kteří první ročník zvládli bez problémů, ale těžkosti přišly až později, když si například ke studiu přibrali ještě práci. Matfyz je těžká škola, protože vyžaduje soustavnou práci a přípravu během celého semestru.
Před čtyřmi lety jste na Matfyz nastupoval vy. Jak na první ročník vzpomínáte?
Začátek mě dost vyděsil. Přijel jsem na Albeř (tradiční úvodní seznamovací kurz pro studenty prvních ročníků; pozn. red.), kde nám čtyři dny různí učitelé opakovali, že půlka z nás vypadne. Když kurz skončil, vážně jsem uvažoval o tom, že půjdu na jinou školu. Tahle první zkušenost byla hodně nepříjemná, ale zároveň mě přiměla k tomu, abych už od začátku ve studiu zabral. Dopadlo to dobře, první rok jsem absolvoval s prospěchovým stipendiem.
Matematická analýza a jiné pověstné zkoušky vám problém nedělaly?
Měl jsem docela dobrý základ vědomostí ze střední školy, která byla zaměřená na matematiku, fyziku a informatiku. To byla výhoda, protože jsem nemusel nic dohánět a mohl se soustředit na probíranou látku. Zároveň mi hodně pomohli spolužáci, parta, se kterou jsem studoval střední školu a společně jsme přešli na Matfyz. Je strašně důležité najít si ve škole parťáka, se kterým se můžete učit na zkoušky nebo dělat společně úkoly.
Už dva roky se mohou noví studenti seznamovat díky programu studentských průvodců pro prváky. Jak to v praxi funguje?
Na každé sekci máme skupinu průvodců, dobrovolníků z řad starších studentů, kteří mají v opatrovnictví jeden studijní kroužek prváků. Úkolem průvodců je, aby se po celý rok o prváky starali a provázeli je studiem. Zhruba jednou za 14 dnů probíhají společná setkání průvodce a jeho skupinky, na kterých se probírají různá témata, například jak si zapsat tělocvik, jak fungují zkoušky a zápočty nebo třeba kde hledat psychologickou pomoc. Po téhle informační a diskusní části většinou následuje nějaká stmelovací aktivita v neformálním prostředí, třeba bowling, návštěva hospody nebo laser game.
Před začátkem akademického roku dostanou průvodci kontakty na všechny prváky a e-mailem jim pošlou pozvánku na první schůzku. Výhodou je, že studenti se do programu mohou zapojit kdykoli během prvního roku studia, stačí kontaktovat svého průvodce či rovnou přijít na schůzku kruhu.
S čím konkrétně se mohou studenti na své průvodce obracet? S čím jim dokážete pomoci?
V podstatě s čímkoli. Většina studentů s průvodci řeší ryze praktické otázky jako například, jak funguje SIS, jak zvládnout nějaký předmět nebo jak si rozvrhnout zkouškové. Vedle studentského průvodce je navíc každému kroužku přidělen také jeden pedagogický pracovník, na kterého se studenti obracejí se závažnějšími studijními problémy. V minulosti se nám například s jeho pomocí podařilo vyřešit problém s nedostatkem termínů zkoušek u jednoho z předmětů anebo situaci, kdy jeden z vyučujících neopravoval dostatečně včas domácí úkoly.
Řekněme, že tento rozhovor čte teď někdo, kdo za pár dnů vyrazí na svou první přednášku nebo cvičení. Co byste mu poradil? Jak co nejlépe projít prvním ročníkem na Matfyzu?
První, co bych nastupujícím studentům doporučil, je, aby si toho na začátku nenaložili moc, a to se týká jak studia, tak dalších aktivit. Já sám jsem už v prvním ročníku začal učit na střední škole, ale potom jsem toho litoval, protože jsem měl co dělat, abych dokázal splnit všechny studijní povinnosti. Zároveň bych studentům poradil, aby byli střídmí i při výběru volitelných předmětů; aby si jich v zápalu nezapisovali nadbytek a raději se drželi doporučeného počtu 30 kreditů. Další rada je, aby se studenti nebáli zeptat, pokud něco nebudou vědět anebo nebudou něčemu rozumět na přednášce nebo cvičení. Největší výhoda Matfyzu totiž spočívá v tom, že vyučující i další pracovníci jsou tu neskutečně ochotní a skoro vždycky se studentům snaží pomoci. Poslední doporučení už zaznělo: najděte si studijního parťáka, se kterým se budete navzájem podporovat a motivovat.
Pokud už se do problémů přeci jen někdo dostane, co má udělat?
Pokud by se někdo dostal do problémů, první, na koho se může obrátit, je právě studentský průvodce nebo pedagogický vedoucí skupiny, kteří poradí, co dělat dále. Problémy psychického rázu je možné řešit s dr. Lianou Bala, která od dubna pracuje na fakultě jako koordinátorka poradenských služeb. Ta může poskytnout první psychologickou pomoc, případně dotyčného odeslat na odborné pracoviště, a zároveň se na ní mohou obracet i studenti se speciálními potřebami. Studijní problémy bych doporučil řešit s referentkami na studijním oddělením. A pokud má student problém v nějakém konkrétním předmětu, může zajít na konzultaci přímo za konkrétním vyučujícím.
Vojtěch Švandelík |
---|
Student prvního ročníku magisterského programu Informatika – Softwarové systémy na Matfyzu, místopředseda Studentské komory Akademického senátu (SKAS), člen náčelnictva Spolku Matfyzák a spoluzakladatel programu na podporu studentů prvního ročníku bakalářského studia. Ve volném čase dobrovolničí také jako člen Vodní záchranné služby ČČK či vedoucí zájmových kroužků pro děti.
Mohlo by vás také zajímat:
Jan
Čurn a Jakub Balada: Jsme běžci na dlouhé trati
Nezůstávejte
jen ve svém rybníčku, radí softwarový inženýr
Fyzička
Víšová: Život bez vědy si neumím představit