„Prostředky vynakládané na vědu jsou u nás stále nedostatečné, takže i mnoho velmi talentovaných mladých vědců, kteří by měli šanci uspět v konkurenčním prostředí, odchází do komerční sféry,“ říká doc. Zuzana Prášková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Bernarda Bolzana (NFBB), který již řadu let na fakultě podporuje badatelské talenty.
Nadační fond má ve svém názvu jméno význačného českého badatele a myslitele. Jakou to má symboliku?
Bernard Bolzano (1781 – 1848) byl významným matematikem a filosofem, knězem a profesorem náboženství na pražské univerzitě. Zabýval se matematickou logikou a výstavbou vědecké teorie, vytvořil základy obecné teorie funkcí, přispěl k rozvoji teorie množin a geometrie. Pro své humanistické a svobodomyslné názory byl perzekvován církevní i státní mocí a nakonec z místa profesora odvolán. Jeho matematické práce i myšlenky o vzdělání, etice, lidských právech a schopnostech a síle lidského rozumu jsou stále aktuální.
Na Matfyzu fond funguje už přes 20 let. Jaké motivace vedly k jeho založení?
Již v roce 1992 vznikla na Matfyzu myšlenka založit nadaci, která by nevýdělečným způsobem soustřeďovala finanční prostředky a využívala je na podporu vědecké a pedagogické činnosti a zvyšování mezinárodní prestiže pracovišť Univerzity Karlovy v oborech fyzika, informatika a matematika. Později, roku 1995, bylo při nadaci zřízeno soukromé gymnázium Bernarda Bolzana, jehož záměrem bylo především připravovat studenty k dalšímu studiu přírodních věd na vysoké škole, propagovat výuku fyziky, informatiky a matematiky na středních školách a také testovat moderní výukové postupy. Na začátku školního roku 1997/98 se gymnázium stalo samostatným právním subjektem (Gymnázium Bernarda Bolzana, o.p.s.) a nadaci, později nadačnímu fondu, zůstala funkce zřizovatele do roku 2010, kdy gymnázium ukončilo v prostředí Matfyzu svou činnost.
Co je cílem NFBB dnes?
V roce 1998 bylo v souvislosti s novým zákonem o nadacích rozhodnuto o transformaci Nadace Bernarda Bolzana na nadační fond s tím, že nový subjekt převezme všechny závazky, práva a povinnosti, jakož i veškerý majetek nadace. Základní cíl se nezměnil, pořád je naším úkolem podporovat vědeckou a pedagogickou činnost pracovišť Univerzity Karlovy v oborech fyzika, informatika a matematika. V současnosti se nadační fond orientuje hlavně na podporu mladých vědeckých pracovníků do 35 let. Každoročně pořádá soutěž o nejlepší vědeckou práci ve zmíněných oborech, zároveň poskytuje také finanční příspěvky na úhradu studijních pobytů, nákupy studijní literatury, vědecké konference apod.
Podpora tedy míří především za mladými vědci. Kolik talentovaných badatelů jste už v rámci soutěže o nejlepší vědeckou práci ocenili?
Od počátku trvání soutěže jsme udělili asi 85 cen a několik čestných uznání.
Co tyto vítězné práce spojuje?
Především to jsou práce z oborů, které se na Matfyzu studují. To, co je primárně spojuje, je vysoká odborná a vědecká kvalita. Rozhodnutí správní rady se opírají o odborné posudky vypracované na jednotlivých sekcích. Často jde o výsledky spolupráce autorských kolektivů, k posuzování úrovně jsou někdy zváni i zahraniční recenzenti, zejména v situacích, kdy je velmi obtížné rozhodnout o pořadí. To však není jediné, co vítězné práce spojuje. Stává se, že předložená práce zasahuje do více oborů. Například v roce 2018 byla v sekci fyzika oceněna práce z matematického modelování, ve které byl ve spolupráci s kardiochirurgy řešen problém z mechaniky kontinua, konkrétně šlo o proudění krve a měření tlaku v srdečních chlopních. Některé práce z algebry byly oceněny v informatické sekci, naopak jiné práce z informatiky, například z teorie grafů, lze tematicky zařadit pod obor matematika.
Máte mezi laureáty již nějaká „zvučná jména“, vědce, jimž se v rámci profese nadále mimořádně daří?
Mezi laureáty cen Nadačního fondu Bernarda Bolzana je dlouhá řada těch, kteří se stali na MFF UK profesory či docenty, mnozí působí na fakultě ve vedoucích funkcích, někteří uspěli v mezinárodních grantových soutěžích či získali mnohá další a mnohem vyšší ocenění. Velikost úspěchu se však těžko poměřuje.
Mezi naše laureáty patří například profesoři David Vokrouhlický, Ondřej Kalenda, Jiří Spurný, Jiří Podolský, Pavel Cejnar, Tomáš Skopal, profesorka Jana Kalbáčová Vejpravová a další, seznam by byl dlouhý. Mezi laureáty je i mnoho mladších kolegů, kteří již dosáhli významných vědeckých výsledků i v mezinárodním srovnání.
Vy sama na Matfyzu také vyučujete. Je současná mladá vědecká generace v něčem výrazně jiná než generace předchozí?
Určitě je otevřenější a sebevědomější, lépe jazykově vybavená a celkově lépe orientovaná ve světě moderních technologií. Nechybí jí ani zápal a nadšení, bez kterého vědeckou práci dělat nelze. V tom se však od předchozích generací neliší.
Mají to dnes mladí badatelé v něčem snazší, anebo naopak těžší, než to měli jejich kolegové před lety?
To souvisí s předchozí otázkou. Dnešní mladí badatelé mají k dispozici mnohem více informací a mnohem snadněji dostupnou literaturu, mohou bez omezení cestovat, setkávat se se zahraničními kolegy na konferencích a stážích. Výpočetní a přístrojová technika se změnila k nepoznání, mění se i styl vědecké práce, pracuje se více ve vědeckých týmech, rozšiřují se nové možnosti komunikace. S tím ovšem souvisí také rostoucí konkurence, snaha i nutnost publikovat co nejdříve, ještě před dokončení doktorské disertace, což v minulosti nebylo. Prostředky vynakládané na vědu jsou však u nás stále nedostatečné, takže i mnoho velmi talentovaných mladých začínajících vědců, kteří by měli šanci uspět v konkurenčním prostředí, po ukončení studia odchází do komerční sféry, i když situace se zvolna zlepšuje.
Co čeká NFBB v příštích měsících a letech? Jaké úkoly máte před sebou?
Určitě chceme pokračovat v naší nadační činnosti. Teď nás čeká nový ročník soutěže. Jsme rádi, že se do ní zapojují i zahraniční pracovníci, kteří jsou na fakultě na dlouhodobějším pobytu v rámci nějakého výzkumného projektu nebo byli přijati na pracovní místo v rámci výběrového řízení. To je, myslím, velká motivace, která může vést k zajímavým výsledkům. Mezinárodní kontakty a spolupráci bychom rádi podporovali i nadále, chtěli bychom nejen doktorandům, ale i magisterským studentům, kteří již mají vlastní výsledky, umožnit účast na mezinárodních konferencích či soutěžích, případně ve spolupráci s jinými subjekty. Na tom chceme ještě pracovat.
Přihlášky do dalšího ročníku soutěže NFBB o nejlepší vědeckou práci ve fyzice, informatice a matematice jsou otevřené do 30. září 2021.
Mohlo by vás také zajímat:
Martin Balko: Od počítačových her jsem utekl – rozhovor s laureátem výroční ceny NFBB za rok 2020
