Ochranovská hvězda, známá také jako herrnhutská či moravská hvězda, je nejen symbolem adventního času, ale také fascinující ukázkou spojení matematiky, geometrie a tradice. Její příběh začíná v roce 1821 v saském Herrnhutu (česky Ochranov), kde se původně zrodila jako netradiční učební pomůcka.
V malém školním prostředí Herrnhutu, saského města založeného moravskými exulanty, byla hvězda díky svým složitým tvarům původně určena k procvičování prostorové geometrie. Původní podoba byla impozantní – skládala se z 110 jehlanů, z nichž některé měly trojúhelníkovou a jiné čtvercovou základnu. Tato „ježatá“ hvězda brzy zaujala studenty natolik, že si začali vyrábět vlastní verze pro výzdobu pokojů.
Postupem času se z praktické pomůcky stala ozdoba, která zářila ve školách i domácnostech. Přidáním svíčky nebo jiného světelného zdroje získala hvězda nový, slavnostní rozměr. Tím začala její cesta k tomu, aby se stala neodmyslitelným symbolem adventu.
Symetrie a záře archimédovského mnohostěnu
Moderní verze ochranovské hvězdy má 26 paprsků. Z hlediska geometrie jde o archimédovské těleso, konkrétně mnohostěn zvaný rombokubooktaedr. Archimédovská tělesa, která vděčí za svůj název řeckému mysliteli Archimédovi ze Syrakus, jsou zvláštní skupinou geometrických tvarů nacházejících se na pomezí pravidelných platónských těles a nepravidelných mnohostěnů.
Platónská tělesa, pojmenovaná po filozofovi Platónovi, jsou pravidelné mnohostěny s naprosto symetrickými stěnami tvořenými shodnými pravidelnými mnohoúhelníky. Existuje pouze pět platónských těles: tetraedr (čtyřstěn), hexaedr (krychle), oktaedr (osmistěn), dodekaedr (dvanáctistěn) a ikosaedr (dvacetistěn).
Archimédovská tělesa jsou oproti nim polopravidelné
mnohostěny, jejichž stěny tvoří pravidelné mnohoúhelníky dvou nebo tří
typů. Zároveň ale zůstávají symetrická, protože v každém vrcholu se
setkává stejný počet stěn téhož typu ve stejném pořadí. Těchto těles
je 13 a jsou výsledkem „ořezávání“ platónských těles. 
Například z krychle lze vytvořit rombokubooktaedr, který tvoří základ ochranovské hvězdy, odříznutím hrany krychle rovinami rovnoběžnými s jejími hranami, a to tak, aby z původních čtvercových stěn vznikly menší čtvercové stěny, místo každé hrany vznikl opět čtverec a místo původních vrcholů vznikly pravidelné trojúhelníky.
Rombokubooktaedr má 26 stěn: 18 čtvercových a 8 trojúhelníkových. Na něj jsou v případě hvězdy připevněny jehlany – 18 čtyřbokých a 8 trojbokých, což hvězdě dodává typický „ježatý“ vzhled. Dokonalá symetrie těchto těles fascinovala již starověké matematiky a dodnes slouží jako inspirace kombinující vědu s estetikou.
Novodobé provedení hvězd
V průběhu let se výroba ochranovské hvězdy výrazně zjednodušila. Dnešní verze se již obejdou bez komplikovaného vnitřního tělesa, na které by byly připevněny jednotlivé paprsky. Konstrukce hvězdy je nyní tvořena lehkou, často skládací konstrukcí, která drží jednotlivé paprsky na místě, případně se vnitřní konstrukce zcela vynechává a výroba hvězdy spočívá pouze v lepení jehlanů k sobě. Tyto úpravy nejen usnadňují výrobu, ale také snižují hmotnost hvězdy, což je praktické při zavěšování a manipulaci.
Pokud byste si chtěli ochranovskou hvězdu sami vyrobit,
ale máte pocit, že hvězda s 26 vrcholy je pro vás příliš složitá,
můžete zkusit jednodušší, ale velmi hezkou variantu podle našeho
návodu.
Návod na výrobu jednoduché ochranovské hvězdy: Připravte si šest jehlanů (můžete využít naši šablonu), které k sobě slepíte tak, jako kdybyste je lepily na stěny krychle. Vznikne vám jednodušší verze ochranovské hvězdy se šesti vrcholy.
Ochranovská hvězda se rozšířila z Herrnhutu do celého světa. Dnes je
neodmyslitelnou součástí vánoční výzdoby, zejména v Německu, Česku a dalších zemích se sasko-ochranovskou tradicí. Její zářivý vzhled a dokonalá symetrie připomínají betlémskou hvězdu, která symbolizuje
naději, lásku a mír. Pokud v adventním čase projíždíte setmělými
vesničkami Saska nebo jiných regionů, nemůžete ochranovskou hvězdu
přehlédnout. Září na domech, kostelech i ulicích, přináší radost a připomíná bohatou historii, která spojuje vědu, víru a kulturu.