Složitý výběr školy, náročné studium, přemíra informací, tlak na výkon. Vysokoškolák si během cesty za diplomem prochází řadou nepříjemných situací a zkoušek, které nebývá jednoduché zdolat.
Studenty často trápí nejistota, stres, ztráta motivace či deprese. Pomocnou ruku v těchto situacích jim nabízí nezisková organizace Nevypusť duši, kterou tvoří tým mladých psychologů, lékařů a dalších dobrovolníků. Jejich praxe ukazuje, že by mladí lidé uvítali více informací o duševním zdraví. Z celosvětových výzkumů navíc vyplývá, že každý pátý člověk si prochází nějakým duševním onemocněním.
Jak pečovat o svou duši a na koho se v případě problémů obrátit? O tom budou mladí dobrovolníci hovořit ve středu 18. března přímo na Matfyzu. Více v krátkém rozhovoru s Ivou Kolevovou z organizace Nevypusť duši.
Odkud pochází číslo zmíněné v úvodu, tedy že každý pátý člověk má nějaké duševní onemocnění? Máte k dispozici další čísla, která ukazují na stav duševního zdraví?
Tento údaj pochází ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Odtud je i další, docela vysoké číslo: 75 % chronicky duševně nemocných onemocní do 24. roku života. Právě kvůli tomu pracujeme hlavně s mladými lidmi a zaměřujeme se na prevenci. Zakládáme si na tom, že všechno, co předáváme na našich přednáškách a workshopech, musí být tzv. evidence based. Data z výzkumů jsou pro nás důležitá, sledujeme je průběžně, a to jak celosvětově, tak i na evropské úrovni (dat z čistě českého prostředí moc není).
S čím se nejčastěji setkáváte?
Obracejí se na nás lidé s žádostí o pomoc, pokud řeší psychické problémy oni samotní nebo jejich blízcí. Těm umíme poradit na koho se obrátit, aby jim pomohl. I když máme v týmu psychology, pomoc ani žádnou krizovou intervenci neposkytujeme, my se zaměřujeme na prevenci a osvětu. Jak totiž ukazují čísla od WHO, prevence a včasná intervence hraje výraznou roli a přispívá ke kvalitě života. Zároveň jeden dolar investovaný do prevence a včasné intervence se v průměru vrací jako čtyři dolary do ekonomiky
Jak můžete studentům pomoci?
Jak jsem už zmiňovala, nemůžeme poskytnout nikomu přímou pomoc. Můžeme je ale odkázat na správná místa či telefonní linky. To, co považujeme za důležité, jsou právě naše preventivní programy. Studenti se v nich naučí mnoho tipů, jak pečovat o sebe, ale i například jak přistupovat ke kamarádovi, který se necítí dobře. U duševního zdraví je to totiž stejné jako u toho fyzického – zuby si také čistíme preventivně, a ne až ve chvíli, kdy máme kaz.
Abychom mohli naše know-how šířit co nejvíce, začali jsme na podzim školit i učitele SŠ a 2. stupně ZŠ. Ti přicházejí do kontaktu s mladými lidmi denně a jejich vliv na ně je nepopiratelný.
S jakým problémem se studenti nejčastěji potýkají a proč?
Pokud to beru podle statistik, tak to jsou především deprese a úzkostné poruchy, ale také syndrom vyhoření, což ještě není klasifikováno jako duševní porucha. Když budu mluvit z naší zkušenosti a vycházet například z různých anonymních dotazníků, které nám studenti před a po workshopech vyplňují, pak jde především o problémy jako zdravé vs. nezdravé copingové strategie (např. pravidelný spánkový režim, méně času na obrazovkách vs. konzumace alkoholu, bingewatching seriálů), skloubení práce a školy (time management) anebo jak pracovat se stresem, a to nejen ve zkouškovém období.
Můžete vaši organizaci představit a přiblížit, s čím přicházíte na Matfyz?
V Nevypusť duši ukazujeme, jak pečovat o duševní zdraví a kde hledat pomoc v případě nouze. Náš tým tvoří mladí psychologové, lékaři, sociální pracovníci, studenti těchto oborů a mladí lidé se zkušeností s duševním onemocněním. Na Matfyzu máme přednášku Duševní zdravovědy, kde účastníkům ukážeme, co vše ovlivňuje duševní zdraví, jak se o sebe můžou starat, a to včetně konkrétních kroků a technik. Jedním z lektorů je absolvent Matfyzu, který se sám s duševními obtížemi setkal. Během přednášky neopomeneme ani stres, jak poznat syndrom vyhoření a jak mu předcházet. Na místě si budete moci vzít naše infografiky se sedmi zásadami zdravé psychohygieny a s informacemi, jak pomoci blízkému.