Led na Zemi taje výrazně rychleji než dřív

Led na Zemi taje výrazně rychleji než dřív

Fyzika / článek

Od 90. let minulého století došlo na celém světě k významnému zrychlení úbytku ledu. V nové studii, která vyšla v lednu v časopise Cryosphere, na to upozornili britští vědci. V důsledku tání pozemského ledu se nadále zvyšují hladiny oceánů.

Celkový úbytek ledu v jednotlivých složkách kryosféry za období 1994 - 2017 v bilionech tun (zdroj: ESA)
Celkový úbytek ledu v jednotlivých složkách kryosféry za období 1994 - 2017 v bilionech tun (zdroj: ESA)

Ve studii byla zkombinována satelitní pozorování s numerickými modely. Vědci zkoumali horské ledovce po celém světě, ledové štíty a šelfové ledovce v Grónsku a na Antarktidě a také mořský led, který pluje v Arktickém a Jižním oceánu.

Ukázalo se, že mezi lety 1994 a 2017 ubylo na Zemi 28 bilionu tun ledu. Tání ledu na celém světě zároveň v posledních třech desetiletích významně zrychlilo. Zatímco v 90. letech ubylo v průměru za rok na Zemi 0,8 bilionu tun ledu, v roce 2017 to bylo již 1,3 bilionu tun. Za 23 let tak došlo k 65% zrychlení úbytku ledu. Hlavní podíl na tom má masivní tání ledových štítů na Antarktidě a v Grónsku a dále v horských ledovcích. Během stejného období se v důsledku úbytku ledu zvýšila hladina oceánů o přibližně 35 mm. Tím vzrůstá také riziko zatopení pobřežních oblastí.

Navzdory tomu, že v ledovcích se nachází jen 1 % veškerého ledu na Zemi, právě ty přispívají k téměř čtvrtině globální ztráty ledu během studovaného období.

Zatímco v případě arktického mořského ledu a horských ledovců po celém světě jsou hlavní příčinou úbytku především zvyšující se teploty vzduchu, za tání antarktických ledových štítů může zejména zvyšující se teplota oceánu. Kombinace zvýšené teploty vzduchu i oceánu je pak příčinou úbytku ledových štítů v Grónsku a šelfových ledovců na Antarktidě. Od roku 1980 se teplota vzduchu zvyšovala přibližně o 0,26 °C každých deset let, oceány se každé desetiletí ohřívaly o 0,12 °C.

K úbytku ledu dochází také v Arktidě, kde taje mořský led. Mořská hladina, která je pokrytá ledem, odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru. Když ale ledu ubývá, hladina je tmavá a pohlcuje sluneční záření, což přispívá k dalšímu oteplování. Je tak urychlováno další tání mořského ledu a také ledovců a ledových štítů, což pak způsobuje zvedání mořské hladiny. Odhaduje se, že s každým centimetrem zvýšené hladiny oceánů se až milion lidí z pobřežních oblastí dostane do nebezpečí, že přijde o své domovy.

Zdroje:

Slater, T., Lawrence, I. R., Otosaka, I. N., Shepherd, A., Gourmelen, N., Jakob, L., Tepes, P., Gilbert, L., and Nienow, P.: Review article: Earth's ice imbalance, The Cryosphere, 15, 233–246, https://doi.org/10.5194/tc-15-233-2021, 2021.

Global ice loss increases at record rate [online]. Copyright © 2021 University of Leeds, Leeds, LS2 9JT [cit. 22.03.2021]. Dostupné z: http://www.leeds.ac.uk/news/article/4756/global_ice_loss_increases_at_record_rate

ESA - Our world is losing ice at record rate. European Space Agency [online]. Dostupné z: https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/CryoSat/Our_world_is_losing_ice_at_record_rate


Mohlo by vás také zajímat:

Ledový dárek z nebe
Ozonová díra je největší za posledních několik let
Hurikánová sezóna v Atlantiku láme rekordy