Na sklonku ledna se v Profesním domě na Malé Straně uskutečnila dvoudenní konference PRAVIDCO (Prague Visual History and Digital Humanities Conference). Setkání odborníků na orální historii, sociologii, ale také počítačové vědy a komputační lingvistiku, uspořádalo u příležitosti svých patnáctých narozenin Centrum vizuální historie Malach.
„Letos jsme konferenci zaměřili více vědecky. Pozvali jsme řadu zahraničních hostů a kladli důraz na to, aby program reflektoval jedno z hlavních poslání Malachu – být mostem mezi humanitně orientovanými výzkumníky a vývojáři,“ říká Karin Roginer Hofmeister, koordinátorka Centra vizuální historie Malach. Na konferenci PRAVIDCO, která probíhala 23.–24. ledna, vystoupila více než dvacítka řečníků z českých i zahraničních univerzit a výzkumných institucí.
Centrum Malach, které sídlí v budově Matfyzu na Malé Straně, je jedním z několika mála míst na světě, která zpřístupňují sbírky audiovizuální historie včetně rozsáhlého digitálního archivu americké Nadace Šoa (USC Shoah Foundation). Ten obsahuje na 55 tisíc rozhovorů ve více než 42 jazycích s přeživšími holokaustu a dalších genocid, ke kterým došlo v průběhu 20. století. Malach už několik let slouží nejen historikům nebo sociologům, ale také pedagogům, studentům a v neposlední řadě i odborníkům v oblasti informačních technologií, kteří vyvíjejí a testují nové programy pro práci s velkým množstvím dat, jako jsou vyhledávací nástroje či jazykové překladače.
„Musíme reagovat na výzvy, které se objevují, například že stále více materiálů se v současné době zpřístupňuje online. AI, digitální nástroje a spolupráce s lidmi, kteří je vyvíjejí, je pro nás klíčová,“ vysvětluje dr. Roginer Hofmeister, která vedle centra Malach působí také jako výzkumnice a pedagožka na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK. Zástupci Malachu na konferenci zrekapitulovali dosavadních 15 let provozu centra, představili několik novinek a nastínili výhledy do budoucna.
Kromě toho, že centrum pořádá semináře pro žáky a studenty středních škol, nabízí také stáže pro vysokoškoláky. „Studenti pracují na archivu Refugee Voices, kde máme 150 rozhovorů, které jsme kdysi dostali od Asociace židovských uprchlíků. Stážisté anotují data, vytvářejí jakýsi tezaurus, který je nezbytný pro to, aby se v archivu dalo dobře vyhledávat,“ přibližuje Roginer Hofmeister jednu ze současných aktivit. Se studenty pracují také na zpřístupnění srbské kolekce Zaveštanje, jedinečné sbírky bezmála stovky rozhovorů s někdejšími vězni koncentračních táborů na území Nezávislého státu Chorvatsko za druhé světové války, kterou Malach získal od tvůrců stejnojmenného dokumentárního filmu z roku 2016. Část kolekce, konkrétně 20 rozhovorů, je již dostupná v uživatelském rozhraní AMALACH.
Ze zahraničních hostů na konferenci vystoupil například Stefan Jänicke, profesor informatiky na University of Southern Denmark a vedoucí projektu Memorise. Cílem rozsáhlého multidisciplinárního projektu, podpořeného z programu Horizon Europe, je vytvořit infrastrukturu, která pomůže zpracovat a zpřístupnit širokou škálu historických materiálů. Deníky, fotografie nebo úřední záznamy svědků holokaustu budou veřejnosti prezentovány online či místně v muzeích a památnících prostřednictvím aplikací, čteček či virtuální reality. Jänicke na konferenci prezentoval nástroj pro vyhledávání v obrazové databázi.
Na stejném projektu spolupracují i odborníci z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK. Docent Pavel Pecina a jeho doktorand Christopher Brückner, kteří na konferenci také vystoupili, aktuálně trénují nástroj pro generování jmenných entit a využívají k tomu data z Malachu.
„Každý korpus dat má svá specifika a nástroje na ně musejí být nacvičeny tak, aby nedošlo ke zneužití. Zároveň je potřeba zamýšlet se i nad etickými otázkami. Stále více se ukazuje – a to několikrát zaznělo i v příspěvcích našich hostů – jak nezbytný je dialog mezi vývojáři a humanitními vědci. My, humanitní a sociálně vědní badatelé, musíme dobře komunikovat své požadavky, aby vývojáři mohli vytvořit dobře fungující nástroje,“ zdůrazňuje Karin Roginer Hofmeister.
Program konference reflektoval nejen téma druhé světové války, ale také aktuální problémy, jako je například probíhající válka na Ukrajině. Na dané téma už nyní vznikají rozhovory se svědky válečného konfliktu. Vede je socioložka Natalija Otrishchenko z Center for Urban History v ukrajinském Lvově, která na konferenci promluvila o tom, jaká úskalí a problémy s sebou přináší skutečnost, kdy se nové audio-vizuální archivy rodí již během konfliktu, a nikoli až po jeho skončení, jako tomu bylo v případě archivů s výpověďmi přeživších holokaustu.
Závěr dvoudenního setkání patřil podobně jako v minulých letech mladé
generaci, a sice žákům základních škol a středoškolákům, kteří se
zapojili do komiksové soutěže. Tu centrum Malach vyhlašuje každoročně a účastníci v ní mají za úkol výtvarně zpracovat příběh pamětníka,
jehož výpověď je dostupná v některém z archivů. Do Malachu dorazila
zhruba padesátka prací, z nichž porota vybrala sedm nejlepších. Vítězové
byli slavnostně vyhlášeni na konci konference.
Výsledky komiksové soutěže:
Mladší žáci
1. Michaela Klečková (ZŠ Olomouc)
2. Tereza Johnová a Ema Badalová (DDM Krasohled)
3. Magdalena Nováková (Gymnázium Vysoké Mýto), Miaoqi Zhao (ZŠ Jana
Palacha v Kutné Hoře)
Starší žáci
1. Viktoria Margita Flajšakerová (SOŠP Modra)
2. Laura Kalfusová (Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou)
3. Lucie Kotková (Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou)