V současnosti, kdy situace vyžaduje mimořádná opatření a panují všeobecné obavy, je těžší než kdy dřív zachovat chladnou hlavu, plnit své povinnosti a hledět pozitivně do budoucna. Zvýšená sociální izolace postupem času vytváří napětí. Když se k tomu přidá nenadálá situace, nervozita, strach a napětí v rodinách podléhající vlivům okolí, máme základ na největšího nepřítele dnešní doby – stres.
Stres je vnitřní stav člověka. Může to být podnět, nepříznivý faktor (stresor), kladoucí požadavky na organismus, nebo se na stres dá hledět jako na odpověď organismu na stresující činitele. Tento stav zásadně ovlivňuje myšlení a jednání člověka, zesiluje emoce a může být příčinou dalších somatických onemocnění. Je také zodpovědný za zhoršující se průběh závažných onemocnění. Proto je nutné se stresu bránit. Stresora jako takového se ale ve většině případů nelze tak jednoduše zbavit, můžeme s ním však bojovat vnitřně - cíleně sami v sobě, stejně jako bojujeme s ostatními překážkami v našem životě.
Jak poznat, že jsem ve stresu? Příznaků a signálů organismu je celá řada. Naše myšlení se začne ubírat cestou negativních myšlenek, jak vůči sobě, tak vůči nastalé situaci. Tím se jen zvyšuje napětí organismu, které ovlivňuje naše jednání. Až si začneme vytvářet katastrofické scénáře. Přidává se únava, pesimismus, oddalování splnění úkolů. Střídání nálad, rozpoložení, zmenšující se objem činností, které jsme zvládli za určitý den. Signály nabírají na intenzitě velmi individuálně a se situačním kontextem.
Mezi typické emoční projevy stresu patří úzkost, strach, absence empatie, agrese. V chování zaregistrujeme zvýšenou potřebu spánku nebo naopak nespavost. K extrémům dochází i v přísunu potravy. Lidé ve stresu nemají chuť k jídlu, nebo naopak řeší tenzi v organismu neřízeným přejídáním. Člověk se stává apatickým. Ve fyziologických změnách může jít o svalový třes, bušení srdce, problémy s dýcháním, tlak na prsou, pocení, napětí ve svalech, migrénu, bolesti zad v oblasti krční a bederní páteře, průjem nebo naopak zácpu. Symptomy mají samozřejmě různou intenzitu, individuální variabilitu a pokud nejsou řešeny, mají tendenci nabírat na síle.
Unavené tělo, volná mysl
Jak tedy můžeme v současné situaci se stresem účinně bojovat nebo mu předejít? To první, co bychom měli udělat, pokud nás nějaká situace znepokojuje, je přehodnotit ji a reálně zvážit stanovené cíle. Neměli bychom mít iracionální očekávání, místo toho bychom se měli pokusit změnit náš pohled na situaci, ve které se nacházíme. Je vhodné zorganizovat si průběh dne a naučit se relaxovat. Relaxace musí být aktivní, pasivní nečinnost nás stresu nezbaví. Patří sem pravidelné a hluboké dýchání, meditace, protažení nebo manuální činnost, která nám přináší radost. Užitečné je zařadit do denního programu procházku venku, krátkou, ale pravidelnou.
Fyzická aktivita je neohrožený bojovník se stresem. A stačí opravdu málo, třeba 20 - 30 minut denně, nejlépe ve stejnou dobu. Zacvičte si doma, zaběhejte si v lese nebo se projeďte na kole. Efekt bude okamžitý. Uvolní se napětí, které brání realističtějšímu pohledu na věc. Doslova platí: zničte tělo, uvolní se mysl. Inspiraci naleznete u našich lektorů na odkazech níže. Vyberte si aktivitu, která je pro vás ta nejlepší, a podívejte se, jak na to. Od lehkého protažení celého těla a odstranění svalových dysbalancí až po náročný trénink, kde si tzv. „dáte do těla“. Připravili jsme pro vás velkou škálu cviků a různých sportů ve variaci „na doma“ či jako individuální trénink venku. Teď už je to jen na vás. A na nás všech, abychom situaci dobře zvládli.
Matfyzácká výzva: Cvič podle videa, každý den přidej deset opakování, až se dostaneš na hodnotu 100 - 200 opakování na cvik. Další videa s návody a tipy na cvičení jsou dostupná na stránkách Katedry tělesné výchovy MFF UK a na jejím Facebooku.
Mohlo by vás také zajímat: