Díky podpoře rodiny mohl před několika lety odejít studovat do zahraničí a absolvovat stáž, která mu otevřela dveře do Facebooku. David T. Nguyen, absolvent Matfyzu a College of William & Mary v americké Virginii, teď stejnou šanci dává i ostatním. S manželkou založil nadaci, která má v USA poskytovat stipendia zahraničním studentům. Zároveň se ve Facebooku, kde pracuje už pátým rokem, stará o stážisty.
Do Spojených států zamířil v roce 2014, po dokončení bakalářského studia informatiky na MFF UK. Doktorský titul získal na College of William & Mary ve Williamsburgu ve Virginii. Během studia absolvoval stáž ve Facebooku a později zde získal i trvalé pracovní uplatnění.
„Nastoupil jsem v roce 2016 na pozici research scientist, a tak budu nyní slavit svůj pátý rok ve firmě, tzv. Face-versary. Při této příležitosti jsem dostal tzv. recharge, měsíční placené volno, což se mi skvěle hodí, protože se nám nedávno narodila dcera. I když jsem v Bay Area vlastně relativně krátkou dobu, jsem tu déle než 89 % zaměstnanců, což ukazuje, jak Facebook rychle roste,“ říká David T. Nguyen.
Jako stážista působil ve výzkumném týmu Connectivity Lab, kde měl na starosti vývoj technologie na urychlování spouštění mobilních aplikací. Nyní na pozici „research scientist“ řeší návrhy optimalizací pro mobilní systémy.
Davide, jak bys popsal svoji současnou pozici ve Facebooku?
Navazuji vlastně na svou doktorskou práci. Navrhuji optimalizační mobilní architektury pro facebookovou síť. Zabývám se hlavně sekcí Stories. Naše inovativní technologie také patentujeme, bráníme se tím falzifikaci jinými firmami. Zatím se mi povedlo dotáhnout do konce šest amerických patentů. Jsem také součástí komise, která dává doporučení na přijímání nových zaměstnanců. Je zajímavé vidět, jak firma roste.
To je trochu široký záběr. Zkus mi nejprve přiblížit tu vědeckou část tvé práce.
Vezmi si třeba web Newsweeku. Po otevření stránky se objeví první stories. Podle statistiky je to zhruba za 200 milisekund. Mým úkolem je najít jiné architektury, které vylepší čas, za který se stránka zobrazí. Je to důležité hlavně proto, že když uživatelé zaznamenají, že je načtení trošku pomalejší, mají tendenci aplikaci vypnout nebo z ní vyskočit. Tím ztrácíme uživatele – jednorázově, ale také dlouhodobě. Když se situace opakuje, uživatel se nevrací. Proto je responsivita velmi důležitá. Je nesmírně zajímavé vidět, jaké drobnosti rozhodují o uživatelské zkušenosti. Z literatury si pamatuji, že člověk je schopný vnímat rozdíl času v rozsahu právě zmíněných 200 milisekund. Jenže to jsou staré údaje, dnes se bavíme o jedné číslovce. Mě osobně na tom nejvíc baví právě ta výkonnost, responsivita a uživatelská zkušenost. Mám radost, když uživatel může aplikaci používat úplně hladce.
Máš vlastně štěstí na práci. To je tak snadné si ve velké firmě, jako je Facebook, najít své téma?
Proces, kdy si ve Facebooku vybíráš tým, je docela zajímavý. Když dostanete nabídku na zaměstnání na plný pracovní úvazek, máte zhruba měsíc až dva na to určit si, čemu se chcete věnovat. Po nástupu dostanete šest až sedm týdnů, abyste si vybrali tým. Během té doby si také vybíráte malé úkoly, které chcete řešit. Můžete na nich pracovat rovnou s vybraným týmem. Po tomto období se rozhodnete, ke kterému týmu se připojíte. Je to tedy hodně „free“. Po roce se navíc v rámci firmy můžete přesunout kamkoliv jinam. Já jsem si na začátku vybral Watch Team – video. Pak jsem se přesunul do Stories, kde jsem dva roky. Stories patří pod News Team. Je nás dvacet inženýrů a dělíme se na IoS a Android. Já vedu sekci Android.
Facebook aktuálně bojuje s médii o právo zveřejňování jejich obsahu. Vyrostl v technologického giganta, který ovlivňuje vše kolem nás. Jak to vidíš ty zevnitř?
Facebook se hodně změnil. Řekl bych, že se momentálně nachází v podobné fázi jako Google před pěti lety. Hodně vyrostl, má okolo 60 tisíc full-time zaměstnanců, už se každý s každým neznáme. Když jsem nastupoval, měli jsme jednu větší budovu. Byl to takový malý kampus, se třemi restauracemi, prádelnou a cukrárnou. Dneska jsou kanceláře rozeseté po celé Bay Area a po světě.
Já jen doufám, že se nám i při takovém tempu růstu podaří zachovat si potřebu neustálé inovace. Bojím se, abychom za chvíli nebyli jako Microsoft. Ale i přes ten nárůst je Facebook pořád skvělou příležitostí pro studenty a dobrým startem pro čerstvé absolventy.
Jak se může student dostat k vám na stáž?
Klidně přese mě! Vždycky mě bavilo přednášet a pracovat se studenty. Nechtěl jsem se toho vzdát, a proto jsem ve Facebooku začal řídit stážisty. Dosud jsem měl pod sebou osm univerzitních studentů. Rád bych spolupracoval i s někým z Česka, ale bohužel jsem zatím nenašel nikoho, kdo by se zabýval podobnými tématy. Ale nevzdávám to. Máme velké pole kandidátů, které si vybíráme do jednotlivých týmů. Přijímáme obvykle 10 % zájemců, ale záleží na okolnostech. Většina firem v Bay Area kvůli covidu stáže zrušila, pouze my a Google ne. Stáže však probíhají dálkově, což klade velký nápor na náš komunikační systém.
Myslím si, že je důležité během studia nějakou stáž absolvovat, a nemusí to být nutně v zahraničí. Jde o to nasbírat zkušenosti. Já jsem měl při příchodu do Ameriky spoustu teoretických znalostí z Matfyzu, ale chybělo mi hodně praktických dovedností s ohledem na uplatnění. Během stáže se člověk otrká. Taky si ověříte své úvahy. Když děláte ve škole experiment, máte data třeba od třiceti lidí, ale v Google či u Facebooku můžete analyzovat data miliardy lidí. Facebook má denně tři miliardy uživatelů, data tak mají daleko větší výpovědní hodnotu. V tom má firma velkou výhodu oproti akademickému prostředí.
Osobně si myslím, že nízký počet stážistů z Čech souvisí spíš s existenčními náklady, protože stáže v USA nejsou placené…
Život v USA je drahý. Navíc je tu málo stipendií pro zahraniční studenty, což se málo ví. Většina stipendií je totiž určena hlavně pro Američany a jako zahraniční student na ně běžně nárok nemáte. Hodně mých kamarádů po příchodu do USA finančně strádalo. Abych se přiznal, ani my s manželkou jsme neměli peněz nazbyt, a to i přesto, že nás na začátku podporovali rodiče. Pamatuju se, jak jsem jednou volal manželce, jestli můžu za deset dolarů natankovat. Hodně mých kamarádů s rodinami prodalo doma skoro vše, aby zaplatili zkoušky, kurzy, letenky a mohli tu zůstat.
Byl to ten hlavní důvod, proč jste se s manželkou rozhodli zahraničním studentům pomáhat?
Nevím, jestli to byl ten hlavní důvod. Pro mě je důležitá myšlenka Alberta Einsteina: „Only a life lived for others is a life worthwhile.“ Proto jsme nedávno založili nadaci na pomoc zahraničním studentům prostřednictvím stipendií a mentorování. Letos je to první rok, co podporu nabízíme. Je to dva tisíce dolarů na 12 měsíců, které mají studentům pomoci s extra výdaji. Není to mnoho, ale doufáme, že časem získáme sponzory a budeme moci pomáhat víc. Zatím jde vše z našich vlastních kapes. Naše stipendia jsou určena pro studenty, kteří chtějí studovat v USA anebo tu už studují. Byli bychom rádi, kdybychom v budoucnu mohli pomoci třeba i studentům z Matfyzu nebo z jiných fakult Univerzity Karlovy.
Zmínil jsi mentorování. Na Matfyzu fungují také mentoři, kteří se studenty probírají jejich směřování do budoucna. Student se pravidelně setkává s člověkem z praxe, společně diskutují a přemýšlejí nad tématy.
Mentoring ve Státech je trochu jiný než v Česku. Ve Facebooku se starám o stážisty, což je také mentoring. Cílem je pomoci studentům získat stáž a poradit jim, jak vypilovat CV. U většiny jde o první velkou zkušenost v businessu. Česká verze mentoringu je o trochu výš, u nás by se jí říkalo spíš koučink a byla by určena víc pro ty, co už mají nějaké profesní zkušenosti. Mezi mentory u nás patří zejména naši kamarádi z Bay Area, případně profesionálové, kteří mají přehled o stážích. V rámci naší nadace můžeme letos podpořit a poskytnout mentoring dvěma studentům, příští rok už by jich mělo být více.
Sponzorovat celou nadaci z vlastních kapes asi není dlouhodobě udržitelné. Jak moc si věříte?
Další podporu chceme získávat prostřednictvím lidí, kteří mají touhu pomáhat. Jsme docela optimističtí. Když jsme naši myšlenku o nadaci zveřejnili, ozvalo se nám hned několik kamarádů, že chtějí pomáhat. Kamarádka z univerzity v Berkeley, která je právničkou, nám pomáhá s papírováním. Další kamarádka, původně z Matfyzu, nyní manažerka v Google, Larisa Aharkava, se také ozvala. Proto věříme, že přes tuhle síť kamarádů do budoucna seženeme další prostředky na podporu.
To jsou plány na dlouhou dobu dopředu. O návratu do Čech asi se ženou moc neuvažujete?
Já myslím, že vrátit se můžeme vždycky. Já i žena máme v Čechách rodiče, za kterými jezdíme minimálně jednou za rok na Vánoce, jen letos to bohužel kvůli coroně nevyšlo. V Česku máme spoustu kamarádů. Když kdokoli z nich přijde s tím, že se chce podívat do Bay Area, včetně matfyzáků, tak pak bydlí u nás. Moje žena Mai získala bakalářský i magisterský titul v USA, v Česku vychodila pouze jeden ročník. Během studia získala stáž a po ní hned pracovní nabídku. Teď je vědeckou pracovnicí na Stanford University School of Medicine. Měla víc štěstí než já.
Ty jsi zvyklý si příležitosti hledat spíš sám. Co takhle založit nějaký startup?
Facebook je pro zkušenější inženýry dobrý začátek kariéry, pak můžou pokukovat po startupech. Já sám se na to ještě necítím, nejsem připravený, i když mě kamarádi pošťuchují, abych to zkusil. Mám rodinu, závazky a nevím, jestli bych měl tolik času na vymýšlení nápadu na startup. Ještě pořád se mi u Facebooku líbí, orientuji se a nemusím dělat tolik výzkumu. Ale možná v budoucnu, až bude naše rodina trochu stabilní, bude přechod na vlastní business taky jedna z možností, o které budu uvažovat.
O stipendium z nadace Davida Nguyena a jeho ženy (Mai Anh Do & David Nguyen annual scholarship) je možné žádat do 4. května 2021. Ideálním kandidátem je student, který má nárok na víza F1 nebo J1, dosáhl GPA (Grade Point Average) 3.0+, může doložit školní projekty a je odhodlaný o svou příležitost ve vybraném oboru bojovat. Podmínkou je dodání CV a tematické eseje o délce max. 500 slov.
Mohlo by vás také zajímat:
Jan
Hubička: Spousta nápadů vznikne u piva
Daniel
Krýcha: Správný trader je hodně všestranná osobnost
Petr
Hadrava: Kromě dobrých přístrojů jsou potřeba i dobré nápady