Po proběhlých volbách do SKAS nás již 15. května čeká ještě významnější událost v životě studentů Matfyzu. Zvláště zajímavá je pro prváky, kdy pro mnohé to může být první šance sáhnout si na skutečnou vědu. Jde o den uzávěrky žádostí o studentské fakultní granty (SFG).
O studentské fakultní granty je možné žádat i na podzim (letos do 16. listopadu), avšak právě jarní termín může být ideální pro studenty prvního ročníku, kteří se na podzim ve škole teprve rozkoukávají. Takže pokud jste se úspěšně probojovali skrz zimní semestr a v letním se už cítíte jako ryba ve vodě, může být na čase žádat o grant.
Mnoho lidí slovo grant vyděsí, zní to jako z velké vědy. Určitě bude potřeba nějaké výběrové řízení. To je pravda, ale na druhou stranu nejde o nic, čeho by se matfyzák měl bát. Jak by měla žádost o studentský grant vypadat, specifikují Pravidla pro přiznávání stipendií. V reálu to funguje tak, že žádost (či její kostru) připraví vedoucí projektu a vy dokument jen poctíte svým podpisem. To však není celé. Žádosti následně posuzuje komise pro studentské granty, která se schází kolem 1. prosince v případě podzimních uzávěrek a kolem 1. června v případě jarních. Komise pak navrhne děkanovi fakulty přijetí či zamítnutí vaší žádosti. O výsledku řízení vám přijde úřední rozhodnutí, což je pro mě osobně vždy adrenalin, neb úřední dopisy mě děsí. Nicméně obsah většinou příjemce potěší, jak uvidíte níže.
Proti rozhodnutí se můžete odvolat. Pokud je vaše žádost přijata, je vám vyplaceno zálohové stipendium nejčastěji v hodnotě 4 tisíc korun (obecně polovina stipendia) a vy se můžete s radostí pustit do práce. Do 14 dní po skončení SFG (toto datum je uvedeno v žádosti) pak musíte děkanovi skrze studijní oddělení (pí Šimůnková) dodat závěrečnou zprávu shrnující průběh a výsledky vaší práce. Pokud komise vyhodnotí, že práce splnila cíle grantu, je stipendistovi vyplacena druhá část stipendia. V případě mimořádné kvality závěrečné práce, např. pokud je publikována v impaktovaném časopise, může komise navrhnout děkanovi navýšení stipendia.
Seznam aktuálně vypsaných SFG naleznete na stránkách fakulty. Některé katedry studentům zasílají svou nabídku také emailem, občas se o projektech dovíte i od svého vyučujícího během výuky. Pokud byste měli vlastní konkrétní představu, čím se chcete zabývat, můžete návrh grantu podat sami, ale tento postup nebývá častý. Obecně je vždy lepší poradit se s vyučujícím, který váš návrh zhodnotí a případně vám vypíše téma na míru.
A proč byste vůbec měli o studentský grant žádat? Je to jedna z prvních příležitostí, kdy můžete aplikovat své znalosti a zároveň je výrazně rozšířit. Díky práci na grantovém projektu lépe poznáte daný obor i osobnosti příslušné katedry, což je klíčové pro výběr specializace, povinně volitelných předmětů ve 3. ročníku studia, výběr bakalářské práce a nakonec i studijního programu na magisterském studiu. Zároveň to může být i dobrý trénink předtím, než se pustíte do přípravy větších grantových projektů, jako jsou například projekty GA UK. V neposlední řadě si zajistíte zajímavý program na léto, což se vzhledem ke koronavirové situaci a zákazu cestování může letos hodit více než kdy jindy.
A na závěr pár čísel s dosavadními výsledky programu SFG. Data, z nichž jsem vytvořil následující grafy, mi poskytl předseda komise pro studentské granty doc. František Chmelík.
První graf zobrazuje počet přijatých žádostí ve třech hlavních oborech v jednotlivých letech, počínaje akademickým rokem 2014/2015 a konče loňským rokem 2018/2019. Grafu jasně dominují fyzici (v žádném ze sledovaných roků neklesl podíl jejich žádostí pod 75 %), což odpovídá nabídce, kde fyzikální témata převažují.
Další graf zachycuje úspěšnost žádostí o grant a splnění podmínek
projektu. Neúspěšný znamená, že žádost neschválila komise pro
studentské granty. Nesplněný znamená, že v daném časovém
horizontu nesplníte úkol vytyčený grantem či nedodáte závěrečnou
zprávu, a to i přes to, že v odůvodněných případech je datum odevzdání
možné prodloužit. V takovém případě je nutno vrátit první polovinu
grantu. Data však prozrazují, že téměř naprostá většina projektů
úspěšně projde schvalovacím procesem a je zdárně dokončena. Podíl
neúspěšných ukončení se většinou pohybuje jen lehce nad 10 %. Podle
docenta Chmelíka se navíc díky poctivé práci komise kvalita návrhů z formálního hlediska zlepšuje.
Poslední graf nabízí srovnání počtu žádostí na jaře a na podzim.
Jarní termín byl plně zaveden v akademickém roce 2015/2016 a studenti jej
využívají stále častěji. Má totiž své výhody: na projektu pracujete
přes prázdniny, kdy máte zpravidla více času a nemusíte se věnovat
studiu, zároveň nepřijdete o kontakt s vědeckým světem a můžete na sobě
pracovat kontinuálně, byť z jiného úhlu.
Suma sumárum, statistiky potvrzují, že se není čeho bát. Však
neúspěšnost 10 % je obdobná jako pro tělesnou výchovu. Komise pro
studentské granty či vedoucí vybraného projektu vám jistě rádi pomohou.
Takže zbývá už jen pročíst si nabídky grantů a zaslat email na
příslušné pracoviště. Směle do toho!
Mohlo by vás také zajímat:
Jak
na stres (nejen) v době koronaviru
Mladí
dobrovolníci radí, jak během studia „nevypustit duši“
Jaké je
studium na Matfyzu?