Jméno Samuela Morse zná skoro každý. Málokdo však ví, že autor slavné „morseovky“ a vylepšeného telegrafu byl povoláním malíř bez řádného fyzikálního nebo technického vzdělání. Jeho „náhodný“ zájem před 180 lety způsobil globální komunikační revoluci.
Samuel Finley Breese Morse se narodil 27. dubna 1791 v Charlestownu v americkém státě Massachusetts. Jeho otec Jedidiah Morse byl místním pastorem, ale ve známost vešel ve Spojených státech jako autor rozšířené učebnice zeměpisu. Samuel Morse studoval na Yale College a i přesto, že byl většinou lhostejným studentem, jeho zájem vzbudil tehdy nově se rozvíjející obor elektřiny a magnetismu. Nicméně studiu přírodních věd ani žádnému z technických oborů se nikdy systematicky nevěnoval a stal se profesionálním malířem.
Samuel Morse se po absolvování americké Yale College odstěhoval do Anglie, kde studoval umění. Své malby v roce 1813 vystavoval na Královské akademii a malířstvím se začal živit. Maloval převážně portréty na zakázku, fascinace elektromagnetismem jej však neopouštěla a zajímal se především o nejnovější objevy v tomto oboru.
Vylepšený telegraf
Prvopočátkem pro vynález elektrického telegrafu byl elektrochemický článek sestrojený italským vědcem Alessandrem Voltou, který zprostředkoval stálý zdroj elektrického proudu. Základní princip telegrafu pak objevil Dán Hans Christian Oersted v roce 1820, když popsal pohyb zmagnetizované jehly způsobený elektrickým proudem. První primitivní telegraf pak sestrojili v roce 1837 britští fyzici William F. Cook a Charles Wheatston a již o dva roky později našlo jejich zařízení komerční využití na železnici. Základem telegrafu je tzv. telegrafní klíč, tlačítko, jehož pohybem se vytváří nebo přerušuje elektrický obvod, a vzniká tak série elektrických impulsů, která je vysílána jako signál do telegrafního přijímače.
V roce 1832 se Morse dozvěděl o objevu elektromagnetu, jehož principu využil a sestrojil svou vlastní verzi elektrického telegrafu. Ta se nakonec ukázala být úspěšnější než britská verze fyziků Cooka a Wheatstona. Morseův telegraf se vyznačoval jednoduchou obsluhou a náklady na jeho sestrojení byly oproti konkurenčnímu modelu mnohem nižší. První model telegrafu sestavil Samuel Morse v roce 1835 a několik následujících let strávil jeho zdokonalováním za pomoci kolegů Alfreda Vaila a Leonarda Gala. V roce 1843 obdržel projekt Morseova telegrafu vládní financování a jeho první telegrafní systém byl postaven podél tratě mezi Washingtonem DC a Baltimorem.
Dne 24. května 1844 pak byla telegrafem za pomoci tzv. Morseovy abecedy přenesena první telegrafní zpráva: "What hath God wrought!" (Co Bůh stvořil!). Morseovu abecedu, lidově zvanou morseovku, tvoří systém teček a čárek, jejichž kombinace reprezentují jednotlivá písmena abecedy, a její nejznámější kombinací je bezpochyby signál ⋅⋅⋅/---/⋅⋅⋅ neboli SOS vyjadřující nouzi. Výhodou Morseovy abecedy je, že ji lze využít nejen k telegrafní komunikaci, ale i ke komunikaci za pomoci světelných signálů nebo jiného rytmického zařízení. Zatímco drátové telegrafy byly již dávno nahrazeny novými technologiemi, Morseova abeceda je i nadále používaná jak profesionály, tak radioamatéry.
Zpátky k umění
Morseův telegraf stál na počátku komunikační revoluce. Do roku 1869 spojil východní a západní pobřeží Spojených států a již na počátku 20. století bychom v USA našly tisíce poboček Western Union Telegraph Company. Posílání telegrafických zpráv se stalo běžným prostředkem lidské komunikace a telegraf byl hlavním komunikačním nástrojem světa. Své využití našly telegrafní přístroje také při vojenských operacích k rychlému přenosu rozkazů mezi jednotkami a velitelstvím.
Z obrovského, a hlavně překvapivého, úspěchu Morseovy konstrukce telegrafu vznikl právní spor mezi Morsem a jeho spolupracovníkem Vailem o vlastnictví patentu. Několikaleté soudní tahanice vyvrcholily v roce 1854 u nejvyššího soudu USA, kdy bylo vlastnictví patentu s konečnou platností přiřčeno Samuelu Morseovi. Konstrukci prvního Morseova telegrafu dnes najdeme v Národním muzeu americké historie ve Washingtonu.
Prostředky získané z výnosů svého patentu využil Samuel Morse k založení Národní akademie designu, kde téměř 20 let zastával funkci prezidenta. Asociace sídlící v New Yorku funguje dodnes a jejím cílem je propagace výtvarného umění ve Spojených státech. Morse se také angažoval ve veřejném životě, dvakrát neúspěšně kandidoval na starostu New Yorku a štědře podporoval vzdělávání. Autor úspěšné konstrukce telegrafu a dodnes využívané morseovky zemřel 2. dubna 1872 ve svém domě v New Yorku ve věku nedožitých 81 let.
Mohlo by vás také zajímat:
Příběh
fotovoltaiky: Před 70 lety vznikl první křemíkový solární
článek
Higgsova cesta k bosonu
Století
Herwiga Schoppera