Jakkoli abstraktní teorie najde časem praktické uplatnění. Někdy to může trvat krátce, jindy uplynou celá staletí. Kdyby však základní výzkum ustrnul, poměrně záhy bychom poznali, že se není v praxi o co opřít.
Podobně vidí vazbu mezi základním a aplikovaným výzkumem dr. Antoine Mottet, který byl letos oceněn výroční Cenou Nadačního fondu Bernarda Bolzana. Narodil se ve Francii, kde také vystudoval vysokou školu, doktorská studia strávil v Německu a momentálně působí na Katedře algebry MFF UK. Tvrdí, že je těžké srovnávat různé zkušenosti z různých zemí, ale v České republice by rád ještě alespoň nějaký ten rok rozvíjel výzkum algebraických klonů…
Proč jste se rozhodl pro vědeckou dráhu?
Dostal jsem příležitost zapojit se do výzkumu už velmi záhy, v průběhu prvních let univerzitních studií. Líbila se mi rozmanitost a svoboda spojené s výzkumnou prací, kdy každý další den může být úplně odlišný od předešlého. Dlouho jsem si však nepřipouštěl, že by právě věda pro mě mohla představovat profesní cestu. V současnosti, po téměř deseti letech od prvotního rozhodnutí pro vědeckou dráhu, mě však stále motivuje vzrušení z možných budoucích objevů, i když mohou být třeba jen malé.
Čím vás speciálně přitahovala matematika?
Vždycky mě zajímala z principu, tím jak abstrakce odvozené ze skutečného světa zakládají krásné teorie, často bez konkrétních praktických záměrů. Stejně tak je zjevné, že i ten nejabstraktnější výzkum časem nachází praktické aplikace v oborech jako informatika nebo fyzika, což jen podtrhuje jeho význam.
Mohl byste krátce přiblížit, čím konkrétně se zabýváte?
Předmětem mého studia jsou tzv. klony, které však nemají nic společného s biologií nebo medicínou! Tyto klony představují specifické sady funkcí a jejich studium se rozvíjí už od počátku 19. století. Začalo to také bez nějakého konkrétního aplikačního záměru. Dnes se klony využívají v informatice, kde se objevují jako symetrie ve specifických výpočetních úlohách, označovaných jako „constraint satisfaction problems“. Studiem klonů se člověk o těchto výpočetních problémech mnohé naučí, například zda je počítač dokáže vyřešit, nebo naopak ne.
Pocházíte z Francie, později jste studoval v Německu a dnes působíte v České republice. Mohl byste porovnat tyto země z hlediska přístupu ke vzdělávání?
Na základě mých osobních zkušeností je velmi těžké porovnávat, hlavně proto, že jsem v každé zemi studoval v jiném vzdělávacím stupni či jiné fázi mé kariéry. Ve Francii jsem byl do ukončení magisterského studia, takže jsem většinu času strávil v posluchárnách s dalšími studenty, zatímco v Německu jsem jako doktorand už rozvíjel vlastní odbornou práci, navštěvoval semináře a konference. V Praze teď pro změnu vyučuji některé předměty v magisterském stupni. Připadá mi, že studenti jsou tu celkově více motivovaní a zaujatí pro studium, než jak jsem byl zvyklý od svých spolužáků z Francie.
Jak se vám žije v České republice?
Život tady je skvělou zkušeností v každém ohledu. Samozřejmě, že zpočátku představovala komplikaci jazyková bariéra, ale lidé jsou tu ve většině přátelští a otevření.
Jak sám vidíte svoji budoucnost ve vědě?
Velmi rád bych pokračoval ve výzkumné práci dlouhodobě, ačkoli plánování budoucnosti v akademické sféře není úplně nejsnadnější věc. Člověk musí být připraven, že se bude stěhovat za prací na různá místa v různých zemích, a jen když má štěstí, najde dlouhodobější místo, kde může zůstat.
Zůstal byste rád v České republice?
V danou chvíli ano. Práce na katedře algebry mě velmi baví a dostal jsem příležitost tu zůstat ještě nejméně celý další rok, což mě těší.
Jak hodnotíte svoji publikaci oceněnou Nadačním fondem Bernarda Bolzana?
V práci, za kterou jsem byl oceněn, jsme se spoluautory našli „podivné“ příklady algebraických klonů, na jejichž základě lze konstruovat nové příklady a protipříklady. Mezitím už vznikly další články založené na tomto výzkumu, takže je to bez pochyby potenciálně zajímavé téma.
Nadační fond Bernarda Bolzana funguje od roku 1999 při Matematicko-fyzikální fakultě UK. K jeho úkolům patří mimo jiné nevýdělečná podpora vědecké a pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově v oborech fyziky, matematiky a informatiky, rozšiřování úrovně experimentálních možností a teoretických postupů nebo zprostředkování širšího mezinárodního uplatnění vědeckých výsledků dosažených v daných oborech na UK.
Mohlo by vás také zajímat:
Předsedkyně
NF B. Bolzana: Mladí vědci dnes čelí daleko větší konkurenci
Martin
Balko: Od počítačových her jsem utekl
