Další díl Zápisků z Erasmu přináší reportáž od Jiřího Zemana, který na konci května v Paříži navštívil veletrh věnovaný matematice. Potkal na něm nejen řadu nadšenců tohoto oboru, ale také jednu matematickou hvězdu.
Ve dnech 27. – 30. 5. 2017 probíhal v Paříži 18. veletrh Matematická kultura a hry (18éme Salon Culture et Jeux Mathématiques). Novorenesanční kašnu na náměstí Svatého Sulpicia (Place Saint Sulpice) obklopily desítky stanů, v nichž probíhaly přednášky a představení, setkání s vědci a umělci, matematicky zaměřené výstavy a řada dalších akcí. „Chceme ukázat, jakými různými způsoby je možné o matematice mluvit,“ sdělila mi Marie José Pestelová, předsedkyně asociace CIJM (Comité International des Jeux Mathématiques), která výstavu pořádala.
Umělecké zpracování
Lorenzova atraktoru u stánku neziskové organizace Imaginary (foto: J.
Zeman)
Co s matematikou ve Francii
Mladší návštěvníky výstavy mohlo zajímat, k čemu jim bude vysokoškolský diplom z matematiky. „Poslední dobou matematiky nabírají hodně firmy, které zpracovávají big data. Tyto podniky hledají především odborníky na statistiku, pravděpodobnost a strojové učení,“ říká mi u jedné z expozic Vincent Jugé, který sám matematiku a informatiku studuje. Podle něj mladé matematiky nejvíce přitahuje povolání učitele nebo akademická dráha. „Jenže ve výzkumu je méně pracovních pozic než uchazečů,“ vysvětluje Jugé. Dodává, že soukromý sektor ještě nabízí místa v telekomunikacích, modelování a v optimalizaci procesů.
U stánku opodál potkávám Zakariu Bezzu, který vystudoval matematické a počítačové inženýrství, numerickou matematiku a pravděpodobnost. Dnes ho zaměstnává jedna start-upová společnost, která spolupracuje s výzkumnými laboratořemi. „Pomocí radaru přesně snímáme přistání letadla a na základě fyzikálních modelů pak v datech oddělíme brždění související s aerodynamikou letadla od brždění vyvolaného brzdným systémem. To kombinujeme s daty z meteorologických snímačů a měřicích přístrojů umístěných podél přistávací dráhy,“ přibližuje mi Bezza svou práci.
Překvapivé setkání s matematickou hvězdou
Během rozhovorů se v davu krátce zjeví povědomá tvář. Je to on, nebo ne, váhám. Ale ano, čtrnáctého března přece vystupoval v pařížském Théâtre des Variétés! Během populárně matematické komedie ze života marseilleských doktorandů tehdy vyskládal na stůl desítky balení těstovin a vyčerpávajícím způsobem rozebral geometrii špaget, kolínek i fusilli. Dřív než si diváci utřeli slzy smíchu, zakončil svůj výstup vykreslením Fibonacciho posloupnosti v konečné algebře na kružnici. Získal tím obrázek motýlka (těstovin farfalle) a následně slíbil odměnu 3,14 eur tomu, kdo ve výzkumu pokročí a zašle svůj objev na leMystereDeLaFarfalle@gmail.com. S ním musím mluvit, bylo mi jasné. Mám kliku a zastihnu ho, jak rozdává podpisy u stánku pojmenovaného Matematika bez hranic. Až později jsem zjistil, že jsem stál tváří v tvář Mickaëlu Launay, popularizátorovi matematiky, který už vydal čtyři knihy a jehož videa na Youtube mají 14,6 milionu zhlédnutí.
Mickaël Launay se zmínil mj. o „domech matematiky“, které vznikají ve Francii a v Německu, aby
šířily povědomí o této vědě (foto: J. Zeman)
Kafemath, „přísně tajné“ a počítadlo, co odmocňuje
Za matematikou se dá vyrazit taky do kavárny. Dozvěděl jsem se o tom u stánku sdružení Kafemath, které pravidelná posezení nad kávou pořádá. Setkání se konají každý měsíc a vždycky je k nim přizván vědec, aby pohovořil o své oblasti matematiky. Čtvrtého května se ujal slova Yves Meyer, průkopník tzv. vlnkové transformace a nositel Abelovy ceny (v matematice v podstatě srovnatelné s Nobelovou).
U stánku asociace ARCSI (Association des Réservistes du Chiffre et de la Sécurité de l'Information), kde si návštěvníci lámali hlavy se šiframi, mě přivítalo několik kryptologů. Aby řeč nestála, zeptal jsem se, jestli spolupracují s tajnými službami. „Pokud ano, tak to neříkáme,“ opáčil jeden z nich a lišácky si spustil na oči černé brýle.
Donedávna bych nevěřil, že japonské kuličkové počítadlo, vynalezené ve 14. století, umožňuje vypočítat odmocninu z 23104. Paní u stánku sdružení 2AMAJ (Association pour l'Approche des Mathématiques par l'Art et le Jeu) mě rychle vyvedla z omylu a předvedla mi postup na počítadle, které dostala přímo v Japonsku. Pak mě na něm nechala sčítat trojice trojmístných čísel tak dlouho, až mě rozbolela hlava.
Talentovaní středoškoláci nejen v Česku
Předávání Ceny Andrého Parenta (Prix André Parent) 29. května odpoledne se měl zúčastnit také Cédric Villani. Světoznámý matematik, který v dubnu přednášel na Matfyzu, se ale nakonec omluvil kvůli povinnostem v Lyonu. Ocenění je určeno (zejména francouzským) středoškolákům, kteří zpracují menší výzkumný projekt související s matematikou. Letos zvítězil tým z Lycée français Prins Henrik v Kodani s projektem „Jede to bez klouzání“. Jiný tým, jenž se dostal do finále, mi pak u svého stánku předváděl jednoduchý antispamový filtr založený na Bayesově větě. Naprogramovali ho v Pythonu.
Náměstí, které na čtyři
dny zaplnil veletrh Matematická kultura a hry (foto: J. Zeman)
Tisíce návštěvníků
„Bylo to velice zábavné, navštívily jsme stánek Sciences ouvertes. Děvčatům se líbila hra s házením kostek a počítáním z hlavy,“ zhodnotila svůj zážitek paní Dedieuová, která se na výstavu vypravila se dvěma dcerami mladšího školního věku.
„Na pondělí a úterý se přihlásilo 3 600 žáků, kteří naši akci navštěvovali v rámci školních exkurzí. Celkový počet návštěvníků se odhaduje obtížněji, ale myslím, že letos mohlo přijít během čtyř dní výstavy takových 10 000 lidí,“ uvedla Marie José Pestelová.
Asociace CIJM byla založena v roce 1993 s cílem změnit představy, které má veřejnost o matematice. Sdružuje 40 organizací, z nichž polovina je francouzských a ty ostatní působí v různých koutech světa, například v Belgii, Québecu, Nigeru nebo na Ukrajině.
Předchozí díly:
Zápisky z Erasmu: Francie, Université Pierre et Marie Curie I
Zápisky z Erasmu: Francie, Université Pierre et Marie Curie II
Zápisky z Erasmu: Francie, Université Pierre et Marie Curie III
Závěrečný díl:
Zápisky z Erasmu: Francie, Université Pierre et Marie Curie V