Foucaultovo kyvadlo je známým experimentem, který potvrzuje, že se Země otáčí kolem své osy. Od nynějška si jeden historický kousek můžete prohlédnout i v budově Matfyzu.
Francouzský fyzik Jean Bernard León Foucault (1819 – 1868) provedl první pokus s kyvadlem v Paříži roku 1851 a jeho předvedení mělo velký ohlas u odborné i laické veřejnosti. Fakt, že se Země otáčí, byl již tehdy všeobecně známý, ale experiment přinesl jasně viditelný a jednoduše pochopitelný důkaz. Otáčející se Země není inerciální soustavou, a proto na pohybující se kyvadlo působí tzv. Coriolisova síla, která způsobuje stáčení roviny jeho kyvu vzhledem k Zemi (kyvadlo teoreticky umístěné na zemském pólu se kýve stále ve stejné rovině vzhledem k inerciální soustavě spojené se Sluncem a Země se pod ním otáčí; u našeho kyvadla je situace trochu složitější, nicméně i u něj platí, že rovina jeho kyvu se stáčí vzhledem k Zemi).
V České republice se asi nejznámější Foucaultovo kyvadlo nalézá v Květné zahradě v Kroměříži, kam jej v roce 1906 instaloval profesor místního gymnázia. Kroměřížské kyvadlo má hmotnost 30 kg a zavěšeno je na 25 m dlouhé struně nad stolem s jemným pískem, v němž hrotem zanechává stopu. Další velké kyvadlo se nachází v budově ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. To funguje od roku 1994, má 34 kg a délku závěsu 21 m.
Matfyzácké kyvadlo, které je 18 kg těžké a visí na ocelovém laně o délce 21 m, je k vidění na zadním schodišti budovy Ke Karlovu 5. Nalezeno bylo v historických sbírkách Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Přes velkou snahu se však nepodařilo vypátrat jeho přesný původ. Pravděpodobně se jedná o exponát z přelomu 19. a 20. století. Dostupné dobové dokumenty českého Fyzikálního ústavu se o kyvadle nezmiňují, pochází tedy patrně ze sbírek převzatých po roce 1945 od Geofyzikálního ústavu Přírodovědecké fakulty či od zrušené Německé Karlovy univerzity.
Kyvadlo je uvolňováno ze zádržného zařízení ovládacím tlačítkem pomocí elektromagnetu. Doba jeho kmitu je zhruba 9 sekund. Pod kyvadlem je směrová růžice s úhlovou stupnicí, na které lze sledovat stáčení roviny kyvu. Kyvadlu není dodávána během pohybu energie, takže je jeho pohyb tlumen. Ideální doba pozorování, během níž je vidět stočení roviny a zároveň je výchylka kyvadla ještě dostatečně velká, činí kolem 30 minut.