Věda je zatím stále spíše dominantou mužů, přibývá však aktivit a iniciativ, které se to snaží změnit. Mezi ně se řadí například projekt L’Oréal Pro ženy ve vědě, Cena Milady Paulové nebo nejnověji také Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.
Valné shromáždění OSN letos poprvé vyhlásilo 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Tento krok má za cíl podpořit ženy ve výzkumné činnosti a upozornit, že mají ve vědeckém světě zásadní úlohu. „Věda potřebuje ženy a ženy potřebují podporu, aby se pro toto náročné poslání rozhodly,“ zdůraznil důležitost podobných iniciativ místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
Podle monitorovací zprávy za rok 2014, kterou si nechalo zpracovat Národní kontaktní centrum – gender a věda, stále platí, že na vysokých školách studuje více žen než mužů. Na magisterském stupni studia ženy dlouhodobě převládají (v roce 2014 jich bylo téměř 60 %). V doktorském studiu je však žen méně než polovina, i když počet doktorandek postupně narůstá (v porovnání s rokem 2012 jejich podíl vzrostl o 6 %).
Pokud jde o zaměstnání ve vědeckých a odborných profesích, zde má podíl žen klesající tendenci. V roce 2014 bylo mezi výzkumníky jen 27 % žen, což je nejméně od roku 2001. Klesající trend platí i pro oblast technických a přírodních věd.
Důvodů, proč nejsou ženy motivovány ke vstupu a dalšímu působení ve vědeckém poli, může být několik. Jedním z nejzřetelnějších je bezesporu výše platu, v níž ženy zůstávají v porovnání se svými mužskými kolegy stále znevýhodněny. Vyplývá to ze studie Ženy ve vědě a technice, která otázku nízkého finančního ohodnocení žen podrobně rozpracovává. Také podle údajů Českého statistického úřadu mají české vědkyně v průměru o 24,1 % nižší plat než jejich mužští kolegové.
Na jednu z dalších možných příčin, proč se ženy do vědy nehrnou, upozornila už dříve na matfyz.cz absolventka MFF UK a nynější vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D.: „Vědec dnes ve společnosti nemá příliš velkou prestiž. Základní výzkum je důležitý, přestože nebude nikdy přinášet okamžitý užitek. Myslím, že by bylo potřeba vědce/vědkyně daleko více motivovat k tomu, aby ve vědě chtěli zůstat. Badatel totiž domů nikdy moc velkého mamuta nepřinese.“
Dr. Koucká Knížová je laureátkou ceny Pro ženy ve vědě, kterou udělují UNESCO a společnost L’Oréal. V té mohou badatelky do 35 let a od loňska také vědkyně ve věku 36 až 45 let na podporu své vědecké činnosti získat částku 250 000 Kč.
Právě vyhlašování cen může být jednou z cest, jak talentované české vědkyně oslovit. Patří sem i Cena Milady Paulové, která je od roku 2009 udělována ženským vědeckým osobnostem za přínos rozvoji oboru (včetně pedagogické činnosti).
Dobrou zprávu pro vědkyně, které již výzkumnou dráhu započaly a hledají pro své výzkumy finanční podporu, přináší Grantová agentura ČR. Vláda totiž před rokem schválila změnu pravidel, které v předcházejících letech ženy ve vědě výrazně diskriminovaly. Pro mladé vědkyně by nyní mělo být jednodušší skloubit pracovní a rodinný život. V podmínkách pro udělení grantu se začala zohledňovat doba strávená na rodičovské dovolené a pro žadatele se ruší maximální věková hranice 35 let. Povinnou půlroční stáž v zahraničí bude také možné rozdělit do dvou částí a výjimečně může předsednictvo GA ČR udělit uchazeči výjimku z povinnosti absolvovat stáž.
Motivace žen, proč do vědy vstoupit, se díky těmto krokům snad budou postupně zvyšovat. Otázkou ale zůstává, jestli to bude stačit k tomu, aby potenciál, který mohou ženy vědeckému světu přinést, mohl být v budoucnu konkrétně uplatněn.