Skoro čtyři stovky nadšených sportovců se na podzim zapojily do Matfyzácké výzvy. Za 39 dní ušli, uběhli nebo ujeli na kole dohromady přes 50 tisíc kilometrů. Řadě z nich akce pomohla znovu získat ztracenou formu, najít motivaci a začít pravidelně sportovat anebo se prostě jen „dostat do pohody“. Jak výzva probíhala a jak ji hodnotí organizátoři a nejlepší účastníci? Přečtěte si reportáž, kterou připravila Katedra tělesné výchovy MFF UK.
Matfyzáci za měsíc společně kolem zeměkoule? Nevěříte, přesvědčte se v následujícím příspěvku…
I přes překážky kladené současným omezením volnočasových aktivit se Matfyz snaží motivovat své studenty a zaměstnance k pravidelnému pohybu. Katedra tělesné výchovy proto vytvořila několik sportovních videí s návody a tipy, jak cvičit doma i venku. K nim nedávno připojila také instruktážní videa, jak se co nejlépe postarat o běžky a sjezdové lyže.
Po postupném jarním otevření sportovišť a zdárném průběhu všech letních kurzů se situace na podzim bohužel vrátila do stejných kolejí, a tak se trochu nechtěným hlavním „hitem“ zimního semestru stalo sportování na dálku v podobě Matfyzácké výzvy.
Nápad profesora Jana France se za úzké spolupráce se Studentskou komorou Akademického senátu a Katedrou tělesné výchovy zdárně rozběhl a přivedl k více či méně pravidelnému pohybu 316 studentů, 42 zaměstnanců a také 23 absolventů z klubu Alumni.
Akce se rozběhla symbolicky 12. listopadu, v den neuskutečněného Děkanského sportovního dne.
Společně do Maroka a ještě dál
Po registraci do přihlašovacího systému bylo úkolem v období od 12. listopadu do 20. prosince 2020 nahrávat venkovní sportovní aktivity - chůzi, běh nebo cyklistiku - v požadovaném GPX formátu. Tento formát lze jednoduše získat prakticky ze všech sportovních hodinek a aplikací.
Účastníci byli motivováni jednak vypsáním individuálních mužských i ženských kategorií (nejaktivnější chodec, běžec a cyklista + nejrychleji uběhnutých 5 a 10 km), tak i výzvou společně překonat co nejdelší vzdálenost. K motivaci účastníků sloužila také virtuální mapa, po které se načítáním výsledků matfyzáci společně podívali třeba do Maroka. Závěrečný výsledek byl neuvěřitelných 51 865 kilometrů, což je více než obvod zeměkoule. Běžci a chodci se na něm podíleli 26 200 km a cyklisté 25 665 km.
Nutno dodat, že o to, kdo se první vrátí do virtuálního cíle na Matfyz, bojovaly obě skupiny velmi vyrovnaně až do samotného závěru soutěže. První se nakonec v cíli objevili chodci s běžci.
Matfyzácká výzva rozhodně splnila svůj cíl, kterým bylo jednak motivovat nepravidelně sportující studenty a zaměstnance k častějšímu pohybu - jinak řečeno, vytáhnout je ven od knih a počítačů a přimět je, aby udělali něco pro svou kondici a obranyschopnost - a současně zapojit a nadchnout i pravidelné sportovce skrze možnost porovnávat výkony. Výsledky nejlepších jednotlivců napříč všemi kategoriemi můžeme považovat za špičkové a troufám si říct, že některé si dokonce říkají o reprezentační dres.
Nám jakožto organizátorům tato akce dala jistou zkušenost, jakým směrem se v případě další on-line výzvy ubírat, a hlavně vědomí, že to má smysl a že je o podobné sportovní zpestření mezi matfyzáky zájem.
A co říkají o akci nejaktivnější účastníci?
„I v té nejnepříjemnější situaci hledej pozitiva“
Absolvent Matfyzu Vojtěch Vozda vidí přínos současných omezení v tom, že méně cestuje a vysedává v hospodách, a má tedy více času na trénink. Akademici a fyzici Jiří Klimeš a Mária Šoltésová vyměnili při cestách do práce tramvaj za kolo. Bývalou studentku Zuzku Kosovou začal běh opravdu bavit, což by se za normálního stavu v konkurenci kolektivních sportů, hlavně basketbalu, prý určitě nestalo. Nesmím zapomenout na to, že v běžných časech lidmi méně vyhledávaná místa (stezky, parky) se zaplnila sportovci, což jistě u některých z nich může vyvolat zdravý návyk a touhu se na nově objevené tratě vracet i v době pokoronavirové.
Zpátky do formy
Absolventka Matfyzu Tereza Javůrková prý ještě nikdy během listopadu a prosince nenajezdila na kole tolik kilometrů a zároveň, jak dodává, „tolikrát nezmrzla na kost“. Druhou nejaktivnější chodkyni a studentku Danielu Flimmel prý výzva motivovala absolutně, potřebovala se totiž po narození dcerky dostat zpátky do formy, což podle jejích slov „celkem vyšlo“. Jen lituje, že výzva nepokračovala i po Vánocích. Už zmiňovaný Jiří Klimeš si začal k obvyklé porci kilometrů, které na kole ujede při cestě do práce a zpět (25 až 32 km), postupně přidávat další, aby se nakonec vydal na 108kilometrovou trasu do Berouna a zpátky. Zároveň se mu díky výzvě podařilo o 840 kilometrů překonat svůj roční cíl.
„Běžecké boty obouvám každý den“
Student Jakub Kašpar začal znovu běhat i delší tratě (20 km apod.) a chodit ven i po večerech: „Obojí je fajn a k obojímu bych se asi jinak nedokopal.“ Studentka Vendula Benešová, která prý předtím téměř neběhala (a přesto zaběhla 2. nejlepší výkon na 10 km), říká: „V průběhu jsem zjistila, že i běh je skvělou alternativou k mým oblíbeným a teď nedostupným sportovním aktivitám.“ Nejaktivnější běžkyně Alžběta Oplištilová začala běhat každý den a protáhla délku svých tras. Většina dotazovaných pak zmiňuje, že díky nutnosti své aktivity zaznamenávat začala více pracovat s měřením času a rychlosti, což je jistě jeden z důležitých faktorů pro dlouhodobou motivaci sportovce.
Sport jako životní styl
A co že tedy našim nejaktivnějším sportovcům pohyb dává, jinými slovy, proč se vlastně hýbou? Valná většina se shoduje v tom, že pohybová aktivita na čerstvém vzduchu zlepšuje náladu, čistí hlavu, prostě dovoluje na chvíli vypnout a odpočinout si od studijních a pracovních povinností. Díky pravidelnému sportování mají lepší kondici a víc energie. Jakub Kašpar k tomu s úsměvem dodává: „Onehdy mi na Florenci ujela tramvaj, a já ji na Bílé labuti doběhl.“ Vendule Benešové běh kromě nálady zlepšuje také kvalitu spánku. Akademik a nejaktivnější cyklista výzvy Viktor Johánek trefně shrnuje: „Pro někoho je sport příležitostný koníček, pro jiného nutné zlo, pro mě životní styl. A navíc, v práci používám především hlavu, tak není na škodu dát občas zabrat i tělu.“ A pravdu má nakonec i běžec Filip Kožnar, který svůj příspěvek okořenil slovy: „Holky mají rády vysportovaná těla.“
„Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek“
A co sportovci vzkázali těm, kteří nemají s pravidelným sportováním moc zkušeností a chtěli by začít? Často se opakující a hlavní radou je nic neodkládat, prostě a jednoduše začít hned. Důležité je vybrat si tu správnou aktivitu, která vás bude bavit, ostatní přijde časem. To potvrzují i slova studenta Denise Müllera: „Důležité je, aby jedinou motivací nebylo pouze zlepšit kondici či zhubnout, ale spíše radostně trávit čas. Potom je mnohem pravděpodobnější, že se daná aktivita stane dlouhodobou záležitostí.“
Na počátku je také třeba zohlednit stav kondice a nedávat si zbytečně svazující a nereálné cíle. Prostě zkoušet, vybrat a následně vytrvat - nevzdávat to. Mária Šoltésová dodává: „Podpořit vás může i podobně motivovaný spřízněnec nebo skupina, pak se případné počáteční obtíže překonávají o dost líp.“ Dobrou radou, zvláště pro matfyzáka, je zapojit do svých aktivit statistiku a analýzu. „Ty vám mohou pomoci stanovit si cíl, ať už je jakýkoli,“ říká Daniela Flimmel. Jiří Klimeš zase radí určit si na cvičení pevný čas. A Viktor Johánek doplňuje: „Sportovní cíle a cesty k nim se u každého mohou podstatně lišit. Ale jedna věc funguje podle mě vždycky, u matfyzáka ještě víc. Zaznamenávejte si všechny své výkony. Klidně stačí obyčejný diář, ale nějaké chytré hodinky jsou ještě lepší. A k tomu jedna jednoduchá, ale důležitá zásada: neodkládat na zítřek, co můžu udělat dnes.“
Na závěr přinášíme kompletní odpovědi dvou nejúspěšnějších účastníků Matfyzácké výzvy, kterými jsou:
Kateřina Kašparová – studentka
reprezentantka ČR v ultramaratonu
3. nejaktivnější běžkyně, vítězka soutěže na 5 i 10 kilometrů v kategorii do 35 let
Ondřej Pangrác – lektor, Informatický ústav UK
vítěz soutěže na 5 i 10 km v kategorii nad 35 let
Kdo tě přivedl ke sportu a jakou disciplínu preferuješ?
Katka: Běh mám ráda od mala, posledních několik let běhám ultra za
repre.
Ondra: Otec, od mala jsem jezdil na kole. Na VŠ jsem začal dělat orienťák -
jsem členem MFP - a tím pádem více běhat.
Jak moc ovlivnila současná situace tvé sportování?
Katka: Omezila ho, trénuju méně.
Ondra: Částečně. Nelze provozovat indoor sporty a byla zrušena podstatná
část závodů. Mou běžeckou přípravu ale situace neovlivnila.
Byla pro tebe Matfyzácká výzva tou správnou motivací?
Katka: Nebyla jedinou motivací, spíš se přidala k těm dalším.
Ondra: Pro mě to bylo zajímavé zpestření, i když bez výzvy bych nejspíš
nezkoušel zaběhnout rychlých 5 km bez závodu.
Změnila Matfyzácká výzva způsob nebo četnost tvé obvyklé pohybové aktivity?
Katka: Určitě ne, bez urážky. Ale byl to perfektní nápad!
Ondra: Ani ne, jen jsem vložil „virtuální závod“ na 5 a 10 km.
Normálně bych ale stejně nějaký rychlý trénink běžel. Takže vlastně
bylo potřeba jen na hodinkách „odmačkat“ zvlášť rozběhání, rychlou
část a výklus, aby se mi to nezprůměrovalo…
Co ti dává pravidelné sportování?
Katka: Trénuji šest dnů v týdnu, je to součást mého života několik
let, takže mě to naplňuje, dává mi to novou energii, někdy i úspěchy
mimo republiku. Zároveň to ale taky něco bere: čas, energii a někdy i zdraví. Ale tak to u sportu na vyšší úrovni prostě je.
Ondra: Radost z pohybu. Fakt běhám, protože mě baví běhat.
Co bys vzkázal/a lidem, kteří nemají s pravidelným sportováním moc zkušeností a chtěli by začít?
Katka: Začínejte opatrně, nepřepalte start. Nejdůležitější je podle
mě vytrvalost, trpělivost a pokora.
Ondra: Začnete, ale s rozmyslem.
Gratulujeme vítězům a všem zapojeným sportovcům děkujeme za účast a jejich postřehy!
Tabulku s přehledem vítězů jednotlivých kategorií a jejich výkony najdete v článku na stránkách mff.cuni.cz.
Mohlo by vás také zajímat:
Projekt
UNIS pomáhá i sportovcům z Matfyzu
Jak
na stres (nejen) v době koronaviru