Překvapivé zjištění o planetce obíhající v blízkosti Země přinesla mise OSIRIS-REx. Podle odborníků mohou být alespoň částečně aktivní všechny asteroidy podobající se Bennu.
Obrázky shromážděné misí NASA OSIRIS-REx ukazují, že asteroid Bennu vystřeluje do prostoru kolem sebe malé množství materiálu. Sledování dalších podobných asteroidů by mohlo v budoucnu zdokonalit vědecký pohled na vývoj těchto těles i na původ meziplanetárního prachu.
Ve sluneční soustavě je podle odhadů 1,1 až 1,9 milionu asteroidů, resp. planetek, jak zní správné označení těchto těles. U více než 700 tisíc už byly přesně vypočítány jejich oběžné dráhy. Asteroidům se v poslední době věnuje zvýšená pozornost, a to hlavně těm, které protínají oběžnou dráhu Země a hrozí u nich riziko srážky se Zemí. Mezi ně patří i planetka 101955 Bennu, kterou teď zkoumal mezinárodní tým astronomů z univerzity v Arizoně.
Vědci studovali snímky pořízené v rámci mise, jež odstartovala v roce 2016. Jejím cílem je přinést na Zem v roce 2023 vzorky povrchu této planetky. Zároveň po celou dobu probíhá nepřetržité snímkování.
Bennu má zhruba kulový tvar a průměr kolem 500 m. Planetka obíhá okolo Slunce po oběžné dráze, která ji přivádí do relativně malé vzdálenosti od Země. Astronomové předpokládají, že je tvořena velkými balvany, které drží pohromadě gravitací. Pozorování ze Země napovídají, že složení Bennu je podobné jako u některých aktivních asteroidů, které vykazují neustálý úbytek hmoty.
Když astronomové studovali obrázky zachycené sondou, zjistili tři různé případy vyvržení hmoty. Došlo k nim v lednu a v únoru 2019, vždy pozdě odpoledne. Každý výron produkoval kolem sta částic v určitém rozsahu energií a trajektorií. Sledováním jednotlivých částic a mnohonásobným zobrazením největší události došli vědci k závěru, že vyvržené částice mají velikost v řádu centimetrů a pohybují se rychlostí až tři metry za sekundu.
Sledované částice pocházely z nejrůznějších míst na povrchu asteroidu. A zatímco některé z nich zmizely v meziplanetárním prostoru, jiné několik dní obíhaly kolem asteroidu a následně spadly zpět na jeho povrch.
Animace trajektorie částic
Astronomové na základě podrobného studia těchto událostí mohli vyloučit
dva mechanismy vyvržení hmoty, jež jsou typické pro aktivní asteroidy. Jde o sublimaci ledu, která tvoří ocasy komet, a rotační rozpad. Ve hře však
zůstává celá paleta dalších mechanismů, jako je například dopad
mikrometeoritů a zpětný dopad uvolněných částic nebo ztráta vody
zadržované v silikátových materiálech uvnitř asteroidu. Kromě těch
může hrát roli i teplotní rozpad, neboť balvany na Bennu jsou podrobeny
teplotním změnám v rozsahu až 100 K při délce rotační periody 4,3 h.
Překvapivá zjištění vědeckého týmu naznačují, že by všechny asteroidy mohly být alespoň do určité míry aktivní. Teorii budou vědci prověřovat během letošního roku, kdy se předpokládá návrat vzorků z kosmické mise JAXA Hayabusa 2, která zkoumala asteroid Ryugu. Tato planetka se ve všech charakteristikách podobá Bennu, má ale odlišné složení.
Pomocí dalších misí a pozorování ze Země by astronomové mohli získat důležité poznatky o tom, jak se asteroidy vyvíjely a jakým způsobem doplňují prach v meziplanetárním prostoru.
Původní práce vyšla v Science.
Mohlo by vás zajímat:
Elektrony v grafenu tečou jako voda
Top Ten fyziky
2019
Proč
led klouže? Nová studie pomůže rozluštit fyzikální hádanku
Magický
úhel v grafenu opět v centru pozornosti