Už na střední škole jsem přemýšlela o studiu v zahraničí. Tenkrát jsem se ale rozhodla několik let počkat a využít širokých možností až na vysoké škole. Letos se můj sen splnil a já vyrazila studovat na ekonomickou fakultu Humboldt-Universität zu Berlin v Německu.
Kromě cestování, poznávání nových lidí a zvědavosti, jak probíhá studium v zahraničí, byla mou hlavní motivací vyhlídka na zlepšení němčiny. Tomu také odpovídal můj výběr partnerské univerzity.
HU provází pověst výborné školy s četnými vědeckými úspěchy, navíc téměř všechny bakalářské kurzy jsou v němčině. Cesta vlakem z Prahy do Berlína trvá jen něco málo přes čtyři hodiny, takže vlastně nebylo nad čím váhat.
Když podzemka nejede
Sehnat v Berlíně ubytování za přijatelnou cenu je pro studenty čím dál těžší. Ceny nájmu totiž rychle rostou a počet míst na koleji ani zdaleka neodpovídá počtu studentů. Naštěstí má HU kvótu pro výměnné studenty a mně se tak podařilo získat místo na koleji v průmyslové, ale rychle se rozvíjející čtvrti Adlershof. Kolej tvoří komplex devíti domků, každý má tři patra a na každém bydlí deset až třináct studentů. Každý student má svůj vlastní malý pokoj s koupelnou, o velkou kuchyň a obývací pokoj se na patře dělíme.
Výhodou ubytování je, že se nachází v těsné blízkosti univerzitní knihovny, menzy, několika velkých supermarketů a fakulty přírodních věd, kde se odehrává část mých přednášek. Kamkoliv jinam je to ovšem daleko. Například na ekonomickou fakultu a do jazykového institutu, které jsou v centru města a kde mám zbytek svých kurzů, trvá cesta 45 minut hromadnou dopravou, a to pouze za předpokladu, že zrovna funguje.
Koleje Adlershof (foto: archiv autorky)
Berlín sice disponuje hustou sítí S-Bahnů, U-Bahnů, tramvají a autobusů, nedá se však říct, že by místní MHD fungovala zrovna spolehlivě. Zrušené spoje patří k Berlínu pomalu stejně jako Braniborská brána. Není proto divu, že mnoho lidí jezdí raději na kole, zvlášť když je Berlín poměrně placatý a cyklostezky tu jsou prakticky všude.
Intenzivní kurz němčiny
Rozhodla jsem se zapracovat na své němčině už před začátkem semestru a přihlásila se na měsíční jazykový kurz. Ten určitě stál za účast. Kromě každodenních pětihodinových lekcí němčiny nás čekal i bohatý kulturní program. Byli jsme tak společně v kině a třikrát v divadle. Kurz byl navíc výbornou příležitostí, jak se seznámit se studenty mimo vlastní obor studia. Během čtyř týdnů jsem poznala lidi z různých koutů Evropy, ale také spoustou studentů z Asie, USA nebo Austrálie.
Berlínský „orienťák“
O zahraniční studenty se na HU výborně stará spolek Orbis Humboldtianus. Jeho pomoc jsem velmi ocenila hlavně při „úřadování“ před začátkem studia. Prostřednictvím spolku je možné si vyřídit potvrzení o pojištění u německých pojišťoven, přihlásit se k pobytu v Německu a vyřídit vízum pro studenty mimo EU.
Ampelmännchen Cup (foto: archiv autorky)
Spolek také pro zahraniční studenty pořádá mnoho akcí. Jedné z nich jsem se zúčastnila v polovině října. Šlo o týmový závod Ampelmann-Cup, jehož cílem bylo se ve městě lépe zorientovat. V týmech po čtyřech až pěti lidech jsme bloudili centrem Berlína, řešili různé hádanky a odpovídali na otázky. Musím říct, že akce byla skvěle zorganizovaná a že se díky ní ve městě nejen lépe vyznám, ale také vím víc o jeho historii.