Padly na vás podzimní chmury nebo se dostavil stres spojený s vysokoškolským studiem? Zlepšete si náladu pohybem!
Asi všichni tušíme, že pohyb je pro člověka nejen nutností, ale že je to také významný autoregulační prvek pro zachování fyzického a psychického zdraví. Mnoho studií prokázalo, že lidé fyzicky zdatní se těší větší psychické pohodě.
Stres je běžnou součástí života, nevyhýbá se nikomu, ani studentům. Organismus adolescenta (zhruba do 21 let) a posléze mladého dospělého člověka je vystaven velké psychické zátěži. Nejenže v těle doznívají fyziologické změny (v závislosti na individuální genetice každého jedince), ale nastává období psychosociální proměny mladého člověka a utváří se jeho sociální pozice. Tato nová role logicky vede ke zvýšenému emočnímu napětí, které se může rozvinout až v psychosomatické obtíže.
Šest hodin v dobré náladě
Kompenzace stresu a napětí je proto nedílnou součástí zachování rovnováhy organismu. Už půlhodina aerobního cvičení (plavání, běh, aerobic, cyklistika…) snižuje svalové napětí. Efekt redukce napětí vydrží u dospělých jedinců 4 až 6 hodin. Po intenzivní sportovní aktivitě pozorujeme převládající subjektivní pocit pohody až euforie, jelikož zvýšená produkce endogenních opiátů mozku, známých jako endorfiny, může vyvolat účinek podobný morfinu.
Fyzicky zdatní vysokoškoláci tedy zvládají stres lépe než ostatní. Při mírnějších formách cvičení, jako je např. zdravotní cvičení (a všechny formy cvičení napravující svalovou dysbalanci) se prospěšnost pro organismus dostaví, pokud se provádí delší dobu a pravidelně. Když zmiňuji pravidelnou fyzickou aktivitu, mám na mysli sport, který člověk provozuje jako součást svého aktivního života, jako své hobby, nikoli vrcholový sport, což už je trochu jiná kapitola.
Studium na vysoké škole nepřináší jen nové znalosti a dovednosti, ale také starosti a zvýšenou psychickou zátěž. Deprese se u vysokoškoláků objevují častěji, nežli u stejně starých jedinců, kteří po střední škole nastoupili do pracovního procesu. V tomto případě je psychická funkce silně ovlivněna hladinami neurotransmiterů v krvi, mezi které patří zejména noradrenalin, serotonin a dopamin.
Fyzické cvičení hladinu neurotransmiterů centrálního nervového systému zvyšuje, a proto pomáhá snížit riziko vzniku depresivních stavů. Potvrdila to už řada vědeckých studií. Například jeden výzkum u depresivní skupiny (Laneová, 2001) prokázal, že pravidelná sportovní aktivita má pozitivní vliv na změnu nálady. Autorka zmiňuje také euforizační účinky, které sport přináší, a pozitivní vliv na naše sebepojetí a osobní spokojenost.
Vhodnější jsou v tomto případě kolektivní sporty, u individuálních nebývá účinek na depresivní stavy tak velký. Tím se dostáváme k dalšími benefitu: studenti, kteří pravidelně sportují, mají silnější a rozmanitější sociální vztahy. Tělesná aktivita je též užitečná při léčbě fobií. A mohli bychom pokračovat…
Zařazení tělesné výchovy do vysokoškolských osnov má tedy svůj smysl. Slouží jako kompenzace nerovného vytížení a poskytuje podpůrnou pomoc při vychýlení od běžného stavu. Po úspěšném ukončení studia nevychází ze školy jen odborník, ale celkově vyvážená osobnost, která zná silné i slabé stránky své osobnosti a umí s nimi pracovat. Právě takový by měl být absolvent vysoké školy.
A když se na problém podíváme ještě z jiného úhlu, nic takového jako studentská léta už nejspíš znovu nezažijeme. Zkuste se zamyslet, kdy v životě bude jednodušší jet s kamarády na vodu, s partou na lyže nebo si chodit pravidelně s kámoškama zacvičit? Až nastoupíte do nové práce a budete si budovat kariéru? Rozjíždět firmu nebo založíte rodinu? Ať budete dělat cokoliv, váš čas se bude rozdělovat mezi stále více činitelů. Setkání s přáteli bude vzácnější. Takže „kdy jindy než teď a kde jinde než tady“!
Použitý zdroj:
Lane, A. M., Lovejoy D. J. (2001). The effects of exercise on mood changes: The moderating effect of depressed mood. Journal od Sports Medicine and Physical Fitness, 41, 539–545.
Pokud ještě váháte, zkuste začít se sportem na katedře tělesné výchovy MFF UK nebo s námi v zimě či v létě vyrazte na sportovní kurz. Nebudete v tom sami, nejsme vrcholové centrum, cvičíme pro zdraví a radost z pohybu. Zájezdy pořádáme, abyste mohli sportovat naplno, vyzkoušeli si to, co vás zajímá. Poznali nová místa, lidi a užili si každý den, jak to jen půjde. Třeba jen proto, že to k životu patří.