Satelit velikosti plechovky od pardubických studentů bodoval v Itálii

Satelit velikosti plechovky od pardubických studentů bodoval v Itálii

Fakulta / článek

Studují střední školu, už teď si ale vyzkoušeli, co obnáší řešení vědeckého projektu. Šestičlenný tým, který si říká Charles 4th, má za sebou téměř rok usilovné práce zakončené účastí na finále soutěže CanSat v Itálii. Domů do Pardubic si přivezl jednu z hlavních cen.

Na konci června se v italské Boloni uskutečnilo finálové kolo mezinárodní soutěže CanSat. Středoškoláci z dvaceti zemí v ní předvedli, co všechno v praxi dokáže malý satelit o velikosti plechovky od limonády. Byli mezi nimi i studenti Střední průmyslové školy elektrotechnické a vyšší odborné školy z Pardubic.

Na vývoji družice EVA a pozemní stanice TOM, dvou klíčových komponentů celé mise, pracovala šestice českých studentů deset měsíců. Jako skuteční vědci a vesmírní inženýři si během nich vyzkoušeli, co obnáší jednotlivé fáze výzkumného projektu – od prvotního návrhu přes výrobu až po interpretaci dat získaných sondou a jejich prezentaci veřejnosti. V týmu měli jasně rozdělené role. „Někdo se staral o návrh konstrukce, jiný o hardware sondy nebo propagaci a dodržování termínů. Já jsem měl na starosti veškerý software,“ říká Václav Pavlíček z týmu Charles 4th.

Tým Charles 4th při vyhlašování výsledků soutěže CanSat: zprava Lukáš Valta, Daniel Dworschak, Tomáš Forejt, Václav Pavlíček, Marek Dittrich a Petr Plíva s organizátory soutěže (foto: archiv týmu)

Jak satelit funguje, poprvé naostro otestovali letos v dubnu při národním finále. Od české poroty získali téměř plný počet bodů, což jim zajistilo cestu do Itálie. Po národním kole je však čekaly ještě necelé dva měsíce perné práce. Nastalo během nich také několik krizových momentů. „Asi nejobtížnější bylo celou sondu po národním finále předělat, aby vydržela přetížení v raketě. Pomoc jsme hledali u sponzorů a také nám dost pomohl loňský vítěz národního finále, tým Hatalom,“ přibližuje Pavlíček. Se všemi problémy se ale vyrovnali, a tak ve středu 26. června mohli v Boloni zahájit poslední část mise.

Během té byl satelit pomocí rakety vystřelen do kilometrové výšky, aby při následném řízeném sestupu měřil stanovená data, jako je teplota, tlak, vlhkost ovzduší nebo intenzita UV záření. Český tým vsadil nejen na bezchybné provedení experimentu, ale nepodcenil ani propagaci a celkovou úroveň prezentace, což se ukázalo jako správný tah.

Poslední přípravy před startem (foto: archiv týmu)

Zapojení moderních technologií nakonec pardubickým studentům vyneslo jednu z hlavních cen, ocenění Best Outreach udělené právě za prezentaci. „Data jsme streamovali přes náš web a publikum si je také mohlo prohlédnout pomocí virtuálních brýlí,“ upřesňují. O veškerých novinkách navíc své fanoušky během roku informovali prostřednictvím Facebooku.

Před pár dny dokončili závěrečné zprávy, které jsou součástí projektu, a teď už si užívají zasloužené prázdniny. Ve výzkumu a vývoji by ale chtěli pokračovat dál. „Naším snem je vytvořit CubeSat a vyslat ho do vesmíru,“ nastiňuje Pavlíček, který stejně jako zbytek týmu v září nastoupí do maturitního ročníku. Díky soutěži se naučili spolupracovat. Zjistili také, co obnáší hledání sponzorů a prezentace projektu. „Nejvíc si ale cením toho, že jsme si zkusili vědeckou práci. V budoucnu bych chtěl nějakým způsobem skloubit studium IT s vědou a vesmírným průmyslem,“ líčí své plány člen vítězného týmu.

Skládání jednotlivých dílů satelitu


Mohlo by vás také zajímat:

Materiály testované vesmírem
Fyzika za horizontem experimentů
Víme na vteřiny přesně, co se bude dít

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.