Letos v březnu uplynulo 150 let ode dne, kdy Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 – 1907) zveřejnil první verzi periodické tabulky prvků. Z tehdy známých 63 prvků se tabulka rozrostla na dnešních 118 políček. Existenci některých prvků přitom Mendělejev předpověděl na základě periodického zákona.
Kdo by si nevybavil velký nástěnný plakát s tabulkou prvků, jejichž znalost a hlavně pochopení po nás učitelé chemie tvrdošíjně vyžadovali. Mendělejevova periodická tabulka prvků nás provázela celou školní docházkou tak, že si většina z nás určitě vzpomene alespoň na dusík, uhlík, kyslík a vodík. Mnozí jistě přidají další prvky, případně jejich atomová čísla.
Počátky periodické tabulky sahají do dob, kdy se stále se navyšujícím počtem objevených prvků bylo nutné najít způsob, jak je zorganizovat. Mendělejev dal základ struktuře, která byla založena na podobnosti chemického chování prvků.
Dne 6. března 1869 představil Ruské chemické společnosti svou práci spolu s periodickým zákonem, který zní: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují. Ve sloupcích jsou tak řazeny prvky podobných chemických vlastností (například alkalické kovy, halogeny, vzácné plyny atd.). Vodorovné řady, nazývané periody, pak řadí prvky vzestupně podle hodnoty protonového čísla.
Tato zákonitost umožnila Mendělejevovi předpovídat vlastnosti v té době ještě neznámých prvků. V roce 1870 předpověděl existenci ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium). Ačkoli jeho proroctví nebylo bráno příliš vážně, poté, co se tyto prvky skutečně podařilo objevit, dosáhl Mendělejev světové slávy a uznání.
Ruský vědec se narodil 8. února 1834 v sibiřském Tobolsku jako nejmladší a nejnadanější ze 17 dětí. Vystudoval matematiku a fyziku na Petrohradském pedagogickém institutu, kde později přednášel a byl jmenován docentem. Jako profesor působil na předchůdkyni dnešní Petrohradské státní univerzity.
Byl náruživým kuřákem a pijákem čaje. Traduje se, že kvůli rozvodu s první ženou nebyl přijat do Ruské akademie věd, avšak paradoxně byl členem řady zahraničních společností. V roce 1892 se stal členem britské Royal Society, v roce 1882 získal Davyho medaili, v roce 1905 pak Copleyho medaili. Nobelovy ceny, jako nejvyššího vědeckého ocenění, se však nedočkal, ačkoli byl nominován v roce 1906. V hlasování prý rozhodl jediný hlas vlivného chemika Svante Arrhenia (1859 – 1927). Mezi oběma muži totiž nepanovaly zrovna přátelské vztahy.
Dnes je po Mendělejevovi pojmenován kráter na Měsíci, minerál mendelevit či 101. prvek mendelevium.
Mendělejevova tabulka prvků představuje bezesporu geniální dílo, harmonickou reprezentaci přírodních zákonitostí. Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) proto vyhlásila rok 2019 Mezinárodním rokem periodické tabulky.
Reference:
United Nations Declares 2019 The International Year Of The Periodic Table | IFLScience. The Lighter Side of Science | IFLScience [online]. Dostupné z: https://www.iflscience.com/chemistry/united-nations-declares-2019-the-international-year-of-the-periodic-table-/
Periodická tabulka slaví 150 let. Některé prvky zmizí. Vědci hledají nové superprvky (IHNED.cz). Hospodářské noviny - byznys, politika, názory (IHNED.cz) [online]. Copyright © [cit. 24.06.2019]. Dostupné z: https://infografiky.ihned.cz/tabulka-prvku/r~61b37c782a2711e9813eac1f6b220ee8/
Mendělejev dokázal geniálně seřadit prvky do periodické tabulky. Je tomu 150 let. ČT24 — Česká televize [online]. Copyright © [cit. 24.06.2019]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2752058-mendelejev-dokazal-genialne-seradit-prvky-do-periodicke-tabulky-je-tomu-150-let
Mohlo by vás zajímat:
Letecké
palivo z rostlinného odpadu
Zapomeňte
na klasiku v 3D tisku, přichází „Replikátor“
Klimatickou
změnu přibrzdí syntetické uhlí
Zlato
může tát při pokojové teplotě