Karla Zikmunda a Tomáše Hercega dělí ve studiu deset let. Osud je přesto svedl dohromady a dnes spolupracují na několika projektech. Jejich společným tématem je technologie .NET.
Karel Zikmund alias Ziki absolvoval magisterské studium informatiky a jeho domovem je teď Redmond ve státě Washington, kde pracuje pro společnost Microsoft.Tomáš Herceg zamířil do praxe už po třech letech bakalářského studia. Založil softwarovou firmu Riganti, která má dnes tři pobočky a několik desítek zaměstnanců.
Jak často se potkáváte?
Karel Zikmund (K.Z.): S Tomášem jsme se poprvé setkali před dvěma lety na akci .NET MeetuUp v Česku. Od té doby se vídáme a spolupracujeme celkem pravidelně. Padli jsme si vcelku do noty. Každý se pohybujeme v trošku jiné oblasti, vyměňujeme si proto zkušenosti a vzájemně si pomáháme, naposledy třeba při organizaci .NET Summer MeetUp 2019.
Tomáš Herceg (T.H.): Oba děláme s .NETem, ale každý jinak. Ziki pracuje v týmu, který tuhle platformu vyvíjí, a já, resp. moje firma ji používá k vývoji aplikací. Potkáváme se párkrát za rok, buď v Redmondu na konferenci MVP Summit, anebo když Ziki přijede do Česka přednášet na nějakou komunitní akci.
Oba dva preferujete volnost a svobodu v tom, co děláte. Ale člověk má ze spojení s Microsoft pocit utaženého korporátu. Jak tomu mám rozumět?
K.Z.: Já pracuji přímo pro Microsoft. Vývojem .NET technologie se zabývám skoro 14 let, začínal jsem na pozici junior programátora a dostal se až do managementu. Microsoft není typický korporát, alespoň já ho tak nevnímám. V týmu máme hodně Čechů a Slováků, řadu velmi zkušených lidí, od kterých se dá hodně naučit. .NET byl vždy orientován na programátory jako zákazníky, takže vlastně vyvíjíme technologie pro lidi, jako jsme my, což beru za velkou výhodu. A náš tým je úspěšným průkopníkem open-source v Microsoftu.
T.H.: Já s Microsoftem pouze spolupracuji. Podílím se na vývoji open-source a kromě toho píšu články, přednáším a organizuji konference, za což jsem dostal několik čestných titulů jako Microsoft MVP nebo Microsoft Regional Director.
Svoboda a volnost jsou pro mě hodně důležité, proto jsem si také založil vlastní firmu. Nechtěl jsem být nikde zaměstnaný a mít nad sebou „šéfa“. Ve skutečnosti jsem si příliš nepomohl, protože teď je mým „šéfem“ každý můj zákazník. Ale pořád mám obrovskou svobodu v tom, co dělám a jak to dělám. V Riganti vyvíjíme systémy pro různé zákazníky - banky a korporace, výrobní firmy s několika stroji, ale také pro startupy s dobrým nápadem. Každý zákazník je unikát, má úplně jiný přístup, jiné problémy i jiný styl komunikace. Musíme být hodně flexibilní.
K.Z.: Ve firmě jako Microsoft vše záleží na manažerech, ti naši jsou velmi dobří. Iniciativa se u nás velmi oceňuje, u seniorních pracovníků se dokonce předpokládá. Rád přednáším na konferencích a organizuji malé .NET MeetUpy po světě, což mi v Redmondu tolerují a lehce mě v tom podporují. Dalším takovým mým „hobby“ je boj s byrokracií. V Microsoftu už se mi podařilo pár hloupých korporátních pravidel změnit. Jde to, člověk však musí být hodně vytrvalý.
Několikrát jste zmínili platformu .NET. O co jde?
K.Z.: Většina matfyzáků nejspíš bude vědět. Je to něco jako JAVA. Nejrozšířenější jazyk pro .NET je C#, ale Microsoft podporuje i Visual Basic a F#. Patří sem ale i desítky jiných jazyků jako Ruby, Python, PHP, matfyzácké projekty Phalanger a PeachPie. .NET tým vlastní runtime (virtual machine), knihovny (Base Class Libraries) a nástroje (tooling, CLI). Velká část vývoje dnes probíhá v open-source na GitHub .
T.H.: Pro mě je .NET tým dalším pilířem v podnikání. Moje druhá firma DotNetCollege nejdříve nabízela školení a kurzy zaměřené na různé technologie související s vývojem v .NETu. Zjistili jsme, že mezi zákazníky je velký zájem o in-house školení, takže teď hodně jezdíme po firmách a stavíme kurzy a vzdělávací plány na míru podle toho, co který vývojářský tým potřebuje.
Vytrvalost vám oběma nechybí. Co vám Matfyz dal a vzal? Pomohl vám nějak s nasměrováním v kariéře?
K.Z.: Je toho hodně, co mi Matfyz dal. Tak například mě naučil přemýšlet o složitostech. Díky studiu jsem získal širší rozhled, vím, o čem jsou gramatiky, překladače, logické programování. Co jsem naopak nezískal, byl praktický náhled na některé teoretické koncepty. Až s praxí mi některé věci docvakly.
T.H.: Já jsem už před přijetím na Matfyz tak nějak věděl, že mě bude živit programování. Teprve škola mě ale naučila, jak přemýšlet. K tomu mi asi nejvíc pomohla právě ta „nenáviděná“ matematická analýza. Když člověk pochopí všechny definice, věty a důkazy, dokáže se pak zaměřit na podstatné a udržet si ve věcech systém. Z toho se dá těžit po zbytek života.
Mou kariéru nejvíc nasměroval předmět, který se jmenoval Programátorské večery. Každý týden měl jeden ze studentů za úkol připravit si přednášku o nějaké technologii související s vývojem pro Windows. Tahle problematika mě začala bavit, čehož si všiml i Microsoft, který mě zahrnul do programu Microsoft Student Partner. Pak už mě to nepustilo, od té doby jezdím po Česku i po Evropě a přednáším na různých konferencích.
Nakolik je ve vaší práci důležitá týmová spolupráce? Studenti si někdy stěžují, že týmových projektů na škole moc nezažili…
K.Z.: Týmová práce je nutností, pokud chce člověk dělat zajímavé a velké věci. V týmu dosáhnete větších výsledků a nemusíte být expertem na všechno. Platí to i pro vývoj open-source produktů, kdy pracujete s lidmi z celého světa, diskutujete na GitHubu, potkáváte se na konferencích… A tak třeba poznáte lidi jako Tomáš. To vše je daleko větší legrace, než když pořád jen sedíte v kanclu a programujete.
Dobrou příležitostí je na Matfyzu půlroční projekt. Já sám jsem se jako student věnoval také M&Mku (korespondenční seminář a časopis vydávaný studenty Matfyzu, pozn. red.) a to mi pomohlo. Dokonce jsem nějakou dobu zvažoval, že bych učil na vysoké škole. Jenže jsem časem zjistil, že nad sebou potřebuji bič, který práská, a že mě nejvíc motivuje, když jsou výsledky vidět hned. Došel jsem k závěru, že věda není pro mě. Asi proto jsem zběhnul z Ph.D., ale obdivuji všechny, co to zvládli.
T.H.: V našem oboru se člověk učí celý život a bez dalších lidí se neobejde. Založení firmy zabere mnoho práce i času, je proto lepší, když je vás na to víc. Člověk si už sice potom tolik nezaprogramuje, ale zase má příležitost vidět desítky různých projektů. Z oboru nevypadne a naopak získá větší přehled.
Jaké možnosti práce se po celém světě nabízejí? Stačí člověku bakalář, nebo je dobré sepsat disertačku? Korporát, nebo malá firma? Má smysl vydržet matematickou analýzu? Nejen o tom si můžete s Karlem Zikmundem, Tomášem Hercegem a dalšími absolventy informatiky osobně pohovořit v pondělí 24. června na Matfyzu. Bližší informace o akci zde.