Mému prvnímu semestru v Itálii nadešel konec. Všechny zkoušky jsem zvládl napoprvé a ještě mi během zkouškového zbyly čtyři týdny volna.
Zkoušky, zkoušky a prázdniny
Přednášky na univerzitě v Trentu začaly 12. září a skončily těsně před vánočními prázdninami, tedy v pátek 21. prosince. Ještě ten samý den odpoledne jsem musel být přítomen ve škole na odevzdání projektu do předmětu Cryptography. Pak hurá na dva týdny do Česka.
I přesto, že mě v Trentu čekalo po vánočních prázdninách zkouškové období, zpátky jsem se těšil - na kamarády, na hory, ale i na kolej, kde je pěkné bydlení. Ani učení není v Trentu tak špatné, když má člověk parádní výhledy. Studenti velmi často studují v knihovnách, případně ve studovnách, které se nacházejí v každé fakultě. Podobné prostory pro učení mi na Matfyzu chybí.
Studovna s výhledem na hory na mé fakultě
(foto: D. Štumpf)
Tento článek jsem začal psát hned po poslední zkoušce, ale dopisuji ho o měsíc později. Důvod je celkem prostý. Okolní příroda i města jsou natolik lákavá, že jsem celý měsíc cestoval, lyžoval, prostě si užíval prázdniny v Itálii.
Pokud bych měl zhodnotit obtížnost zkoušek, musím upřímně říct, že uplynulé zkouškové období mi přišlo jako jedno z nejlehčích, které jsem za své skoro pětileté působení na vysoké škole zažil. Jedním z důvodů je určitě to, že většina předmětů zahrnovala práci na projektech, jejichž hodnocení se poté počítalo do závěrečné známky. Práce se tedy rozloží do celého semestru a není pouze nárazová ve zkouškovém období. Druhým důvodem je obtížnost samotných zkoušek - v porovnání s Matfyzem zde byla probíraná látka méně teoretická a obecně lehčí na pochopení.
Bez známek a neomezený počet pokusů na zkoušku
Jednou ze zvláštností studia na univerzitě v Trentu je, že se zde neudělují známky. Pro splnění předmětu je třeba získat minimálně 18 bodů, přičemž maximum je 30. Za projekt člověk získá zpravidla okolo deseti bodů, zbytek musí splnit u zkoušky. Tedy pracuje-li student na projektech, pak mu stačí méně než polovina bodů ze zkoušky, což výrazně usnadní splnění daného předmětu.
Překvapením pro mě bylo, že udělenou známku je možné odmítnout, aniž by se daný pokus jakkoliv započítal. S tím souvisí jedna příjemná věc. Na splnění zkoušky máte totiž neomezené množství pokusů.
O obtížnosti zkoušek hovoří i to, že jsem měl splněno po dvou týdnech zkouškového, což se mi na Matfyzu nikdy nepodařilo. Částečně je to i tím, že jsem získal „jenom“ 27 kreditů: absolvoval jsem čtyři zkoušky, každá byla hodnocená šesti kredity, a tři kredity jsem získal za splnění jazykového kurzu italštiny. Pro splnění podmínek Erasmu je však takové množství více než dostatečné. Povinné minimum je totiž 15 kreditů za semestr a 30 kreditů za rok.
Na univerzitě funguje podobný informační systém, jako je náš SIS. Studenti se jeho prostřednictvím přihlašují na zkoušky, učitelé zde pak zveřejňují výsledné body. Stejně jako na Matfyzu se v něm vyplňují ankety a hodnocení učitelů. Zatímco u nás dobrovolně, v Trentu se ankety musí povinně vyplnit před přihlášením na zkoušku.
V dalších zápiscích se můžete těšit na mé zážitky ze zbytku zkouškového, který jsem procestoval.
Předchozí díly:
Zápisky z Erasmu: Itálie, Università di Trento I
Zápisky z Erasmu: Itálie, Università di Trento II