Díky Erasmu jsem si letos příchod Vánoc mohla pořádně vychutnat. V minulých čtyřech letech byl totiž prosinec pokaždé ve znamení stresu ze zápočtů a blížícího se zkouškového. Letos jsem stihla navštívit vánoční Lublaň, Budapešť, Vídeň a Salcburk.
Čekání na sníh
Koncem listopadu začalo přituhovat. A s nastupující zimou nadešel i příslib sněhu. Studenti z Tchaj-wanu neviděli sníh nikdy, pro Mexičany a Španěly z jihu je velkou vzácností. Spousta dalších ho měla spojený pouze s horami, ale nikdy ho nezažili ve městě, kde žijí. První sníh v Grazu byl zkrátka velmi očekávanou událostí. Předpověď počasí jsme všichni pozorně sledovali. Několik dní to vypadalo, že zítra už skutečně nasněží, ale pořád nic. Poslední listopadový čtvrtek se konečně ráno probouzíme do husté bílé chumelenice. Davy nadšenců se ve sněhu brzy válejí, ochutnávají ho, staví hrady… A pro nás Středoevropany je to přitom taková samozřejmost.
Salcburk s pevností Hohensalzburg (foto: E. Janásková)
Při rozhovorech s ostatními došlo na téma slavení Vánoc. V Jižní Koreji si nedávají vánoční dárky a na stromeček je možné narazit pouze ve velkých městech, a to jen kvůli globalizaci. Ve Španělsku zase nosí dárky Tři králové, a činí tak samozřejmě až v lednu na Tři krále. Musím uznat, že to dává významově smysl. V Rakousku mají stejně jako my Ježíška, v Německu Vánočního muže, v Itálii se to liší rodina od rodiny – buď Ježíšek, nebo Santa Claus.
Obdobu našeho Mikuláše můžeme v Rakousku zažít při Krampuslaufu. Poprvé jsem o něm slyšela před rokem a nemohla jsem se dočkat, až ho uvidím na vlastní oči. V případě Grazu jde o dvouhodinový průvod čertů, čarodějnic, andělů smrti a sem tam nějakého Mikuláše. Čerti jsou tu opravdu strašidelní. Na velkou událost se sjíždějí týmy v kostýmech z širokého okolí. Doplňkem k oblekům jsou často motorové pily, obří kraví zvonce, nejrůznější vozítka, dýmovnice a ohnivé show. Zkrátka intenzivní zážitek.
Vánoční akce
Organizace, která sdružuje erasmáky, si pro nás před Vánoci samozřejmě nachystala zásobu tematicky a charitativně laděných akcí. Tak například na kurzu vaření, který vedl emigrant z Iráků, jsme se naučili připravovat hummus a falafel. Při jiné akci jsme zase napekli zásobu vánočního cukroví, která pak putovala za chudými a nemocnými lidmi. A na vánočním večírku sbor složený ze zahraničních studentů zapěl koledy v mnoha jazycích.
International
Dinner (foto: E. Janásková)
S kamarády se nám také podařilo sehnat výhodné lístky do opery na Il trovatore od Giuseppe Verdiho, takže ani po kulturní stránce jsem nepřišla zkrátka. Na opeře jsem byla poprvé v životě a rozhodně to stálo za to.
Aby toho nebylo málo, před Vánoci nás ještě čekala International Dinner, na kterou měl každý donést vlastnoručně uvařené jídlo typické pro jeho zemi. Nasmažila jsem bramboráky, protože guláš a knedlo-vepřo-zelo už jsem využila při jiných příležitostech. Na závěr jsme měli možnost u organizátora převlečeného za Mozarta ochutnat hořící čokoládové koule. Pokud se vám to zdá trochu nebezpečné, máte pravdu. Podařilo se mi spálit si celou pusu. Nutno ovšem podotknout, že jsem byla jediná. Ostatní to přežili bez úhony.
Hurá na hory
Pro Rakušany je lyžování neodmyslitelnou součástí života. A to do takové míry, že když jeden z mých profesorů sjel s kolem do tramvajových kolejí a zlomil si ruku, už ve dveřích do třídy nám hlásil, že hůlky držet zvládne. Byla to hned první věc, kterou zjišťoval, když dorazil domů z nemocnice se sádrou.
Vánoční prázdniny začínají už 16. prosince, aby si všichni mohli do sytosti zajezdit ještě před Štědrým dnem. Toho jsem samozřejmě nemohla nevyužít. S přítelem jsme se proto vydali na týden do lyžařského střediska v Salcbursku. Jeden den jsme si dokonce vyhradili na výlet na sněžnicích, na kterých jsme oba stáli poprvé v životě.
Z výletu na
sněžnicích (foto: E. Janásková)
Další díly:
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz I
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz II
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz III