Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz III

Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz III

Fakulta / fotogalerie / reportáž

Rakouský Graz zažil v posledních třiceti letech velký rozmach, a to hlavně díky výstavbě univerzit a přílivu studentů.

Válečnou minulost země připomínají bunkry z roku 1933 (foto: E. Janásková)
Válečnou minulost země připomínají bunkry z roku 1933 (foto: E. Janásková)

Technická univerzita v Grazu má momentálně 13 454 posluchačů, více než dva a půl tisíce z nich jsou studenti ze zahraničí. Zahraničních studentů si tu ostatně velice považují – jako erasmáky nás dokonce čekala uvítací recepce u samotného starosty se spoustou chlebíčků a nejrůznějších džusů. Během té jsme se mimo jiné dozvěděli, že nejvíce studentů přijíždí z Německa, Španělska a Itálie. Svého času tu studovala i naše průvodkyně. Tenkrát ji ovšem všichni litovali, protože Graz byl ještě považován za nelukrativní konec světa.

Výlet za sluncem do Bosny a Hercegoviny

Na konci října mě díky rakouským státním svátků navazujícím na víkend čekalo pět dní volna. S kamarády jsem nejprve plánovala objet autem kus Slovinska a Rakouska, nakonec ale asi týden před akcí všichni ostatní zjistili, že vlastně nemůžou. Co teď? Po několika hodinách sezení nad mapou Evropy a googlení se vyloupl náhradní plán. Pojedu do Bosny a Hercegoviny! Sama.

Cesta do Sarajeva trvá devět hodin, takže využívám noční autobus. Po několika celních prohlídkách uprostřed noci, kdy jsme v příšerné zimě stáli ve frontě před kontrolní budkou, se v šest ráno konečně ocitám na autobusovém nádraží v Sarajevu. Kolem popelnic se válí odpadky, na kterých hoduje hejno hrůzostrašných havranů. Pořád je hrozná zima. Cit do prstů na rukou se mi vrací až kolem jedenácté.

Okolí Mostaru (foto: E. Janásková)

Bosně a Hercegovině se často přezdívá Orient uprostřed Evropy. Právem. Země má tak pohnutou minulost, že se do jejího vedení volí hned tři prezidenti, aby bylo učiněno zadost všem částem obyvatelstva – Bosňákům, Srbům a Chorvatům. Náhrobky na hřbitovech mají podobu malých bílých minaretů.

Nocuji v hostelu s Australankami, které mají těsně po střední a stopují skrz celou Evropu, Němcem, který učí v Budapešti o první světové a přijel nasát atmosféru, a s bandou Španělů, kteří jsou na Erasmu v Lublani a mají v plánu projet Balkán v půjčených autech.

Další den přejíždím do Mostaru. Nemůžu se dočkat, až na vlastní oči uvidím starý kamenný most, hlavní ikonu tohoto města. Připadám si tu jako v jiném světě. Historické centrum je poměrně malé, ale má silnou atmosféru. Zůstávám dvě noci u domorodce v pokoji pro hosty a seznamuji se s dalšími turisty. Někteří jsou na cestách už několik měsíců, jiní přijeli jen na víkend.

Starý most v Mostaru (foto: archiv autorky)

Výlet zakončuji v chorvatském Dubrovníku, kde se natáčelo mnoho scén seriálu Hra o trůny. Je příjemných 20 stupňů, takže trávím celé dopoledne na vyhřátých kamenech u moře pod hradbami. Nikdy předtím jsem sama nikam pořádně nevycestovala. Když jede člověk ve skupině, cizím lidem se spíš obloukem vyhýbá, než aby se seznamoval. Cestování o samotě má úplně jiný rozměr. Nemůžu si ho vynachválit.

Jedna akce za druhou…

V průběhu školního roku pořádá ESN (Erasmus Student Network) nejrůznější akce. V uplynulém měsíci jsem se zúčastnila třeba orientálního brunche doprovázeného živou hudbou. Stoly se prohýbaly pod různými druhy hummusu, sýrů, ovoce, zeleniny, pečiva, orientálních zákusků, párečků… Na kurzu vaření rakouské kuchyně jsem se naučila vařit dýňovou polévku a rakouský bramborový salát, který na rozdíl od toho našeho obsahuje pouze brambory a speciální zálivku z octa, cibule a hořčice. Rakušani velice milují dýni ve všech podobách, takže jako zákusek byla vanilková zmrzlina s dýňovým olejem a praženými dýňovými semínky.

Dýňová polévka, kterou jsme připravovali na kurzu vaření (foto: E. Janásková)

Na workshopu znakového jazyka jsme si vyzkoušeli základy amerického znakování, které je nejrozšířenější. Jenom v Rakousku totiž existuje asi sedm znakovacích dialektů. V největší rakouské jeskyni Lurgrotte jsme potkali stovky maličkých netopýrů, kteří každou zimu nocují na přesně tom samém místě jako loni. V příštích dnech mě čeká pečení sušenek pro dobročinné účely a vaření s uprchlíkem z Iráku… O zábavu tu zkrátka rozhodně není nouze.


Další díly:

Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz I
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz II

Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz IV
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz V

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.