Eliška Janásková je další matfyzačkou, kterou v letošním akademickém roce čekají čtyři měsíce v zahraničí. Přečtěte si její první dojmy z Technische Universität Graz, kde od konce září studuje matematiku.
Na začátku každého Erasmu stojí velké rozhodnutí. Do jaké země a proč? Brala jsem to tak, že všechny školy, se kterými má matematická větev Matfyzu podepsanou smlouvu, jsou relevantní, a rozhodla se, že se naučím německy. V Německu mají však oproti nám posunutý semestr, takže zbývalo Rakousko. A jediná škola, kam se dalo jet v Rakousku, byla Technische Universität Graz, kde studoval samotný Nikola Tesla. Univerzita navíc slibovala kurzy němčiny a výuku v angličtině, takže volba byla jasná.
První dny v Grazu
(foto: archiv E. Janáskové)
Přípravy na odjezd
Veškeré papírování probíhalo celkem hladce. Drtivá většina se odehrává ve webové aplikaci Univerzity Karlovy, pouze je potřeba včas odevzdat přihlášku s několika podpisy. V tomhle má Matfyz velkou výhodu – díky nízkému počtu zájemců máte v podstatě zaručeno, že se dostanete na školu, kterou jste si dali ve svém pořadníku na první místo. To na ostatních školách či v jiných zemích rozhodně není samozřejmost.
Technická univerzita pořádala před začátkem semestru třítýdenní intenzivní kurz němčiny, kterého jsem se bohužel nemohla zúčastnit, protože mě v této době ještě na Matfyzu čekaly zkoušky. Pokud byste se někdy v budoucnu také chystali do Grazu na Erasmus, doporučuji udělat si čas a této možnosti využít. Seznámíte se v předstihu s ostatními studenty a lépe se sžijete s novým prostředím.
Do Grazu jsem přijela autem, takže mě neomezovaly žádné hmotnostní limity. Přibalila jsem tedy i kolo, které je tu velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Mnozí studenti si ho hned po příjezdu kupují, aby ho zase na konci semestru prodali dál.
Ubytování jsem řešila už od dubna, ovšem některé koleje v půlce procesu přestaly reagovat, jiné zase nenabízely možnost zůstat pouze na jeden semestr. Než jsem se nadála, byla půlka června a já stále neměla kde bydlet. Obrátila jsem se tedy na zprostředkovatelskou agenturu OeAD, která mi ubytování se všemi smlouvami zaslala na mail do druhého dne. Teď bydlím spolu s dalšími čtyřmi studentkami v bytě, který má tři pokoje, společnou kuchyň, dva záchody a dvě koupelny. Momentálně tu jsme ve složení já, Maďarka, Španělka, Brazilka a Jihokorejka. Školu mám hned naproti přes ulici a výhled je parádní.
Cultural Awareness Session a další akce
Všichni studenti, kteří se neúčastnili německého kurzu, měli do Grazu přijet do 18. září. Následující dva týdny nás pak čekal pestrý program a nejrůznější aktivity, které pro nás fakulta zorganizovala.
Večerní procházka po
městě (foto: E. Janásková)
Všechny koordinátorky mají se zahraničním výjezdem osobní zkušenost, takže jsou velmi chápavé a nápomocné po všech stránkách. Kromě podrobných instrukcí ke všem formalitám jsme vyslechli i krátkou prezentaci od místní organizace ESN – Erasmus Student Network, která pro mezinárodní studenty pořádá nejrůznější výlety a akce. Nutno podotknout, že o tyto aktivity je velký zájem, takže je potřeba přijít s velkým předstihem.
Zástupci organizace nás také požádali, abychom na konci semestru nezapomněli pro své nástupce sepsat pár rad. Pro nás předešlí erasmáci zanechali vzkazy jako: „Zapište si snadné předměty a užívejte si života“, „Netravte příliš mnoho času se svými krajany a poznávejte nová místa a nové kultury“. Co mě mile překvapilo, a co jsem nečekala, byla akce nazvaná Cultural Awareness Session. Během ní jsme si v menší skupině čtyři hodiny povídali o tom, jak se vyrovnat s kulturním šokem a jak zvládat odloučení od blízkých.
Boje o tělocvik
V Grazu je celkem šest univerzit, které se spojily a vytvořily společný systém tělocviků. U nás se už prváci na Albeři dozvídají, že tělocvik je na Matfyzu druhý nejdůležitější předmět, hned po angličtině. Na univerzitě v Grazu to platí dvojnásob. Celkem je v nabídce přes 130 kurzů – od všemožných tanců přes bojová umění, nejrůznější fitness tréninky až po týmové sporty nebo méně obvyklé sportovní disciplíny, jako je Ultimate Freesbee či slackline. Bezkonkurenčně nejžádanější je ovšem paragliding.
Skanzen nedaleko
Grazu (foto: E. Janásková)
Jak už možná tušíte, problém nastává, když se chce člověk na nějaký sport přihlásit. Část sportovních kurzů je přednostně dostupná online pro místní studenty, na část se přihlašuje osobně. To je potřeba nepodcenit. Proto jsme se se spolubydlící ze Španělska vydaly přespat před přihlašovací kancelář. Několik desítek studentů už zde posedávalo na skládacích židlích, pojídali pizzu a popíjeli pivo. Kancelář měla otevřít v 6.30, takže jsme nařídily budík na 6.15, abychom měly jistotu. To jsme ovšem špatně odhadly situaci. V 6.00 nás probudil strašlivý řev několika stovek studentů, kteří přes nás běželi. Nezbylo nám než popadnout všechny věci a běžet také. Naše pozice se propadla na číslo 534. Naštěstí na mě i tak ve vybraných kurzech zbylo místo, takže mě v příštích týdnech čekají hodiny skákání na trampolíně a pilates.
Další díly:
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz II
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz III
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz IV
Zápisky z Erasmu: Rakousko, Technische Universität Graz V