Ve čtvrtek 12. února budovám Matfyzu pro změnu nevládli vysokoškoláci, ale žáci základních a středních škol. Přivedl je zájem o fyziku a její nejrůznější podoby, které si mohli osahat na praktických přednáškách a při exkurzích.
Náplň Jednoho dne s fyzikou byla letos opravdu bohatá. Program se skládal z dopolední části, která probíhala na Karlově, a z odpolední části v Troji. Za celý den proběhlo dohromady více než 40 přednášek a exkurzí, kterých se zúčastnilo přes 500 návštěvníků.
Programová část, která se odehrála na Karlově, žáky zavedla do budov děkanátu MFF UK a do Fyzikálního ústavu UK. Přednášky nabídly nepřeberné množství pokusů a ačkoliv některé experimenty trvaly třeba jen pár vteřin, žáci jim přesto nadšeně tleskali a divili se, co všechno vlastně je fyzika. Jedna z karlovských exkurzí studenty zavedla například do nejnižších pater Matfyzu, kde se za těžkými bezpečnostními dveřmi ukrývá seismická stanice a ještě o několik metrů hlouběji také tunový seismograf. Návštěvníky stanice zajímalo, jaké otřesy zde dokáží změřit. „Dovedeme zaznamenat, když třeba pod Nuselským mostem projíždí metro. Umíme dokonce rozlišit i jednotlivé vagony a nápravy vlaku,“ ilustroval citlivost seismografického přístroje dr. Vladimír Plicka z Katedry geofyziky.
Trojský areál, kde program začínal ve 13 hodin, nabízel největší počet exkurzí do nitra vědy. Žákům se otevřely těžké laboratoře nebo kryopavilon. Mohli tak nahlédnout například do laboratoře širokopásmové spektroskopie, ve které se výzkumníci věnují vzniku a vlastnostem spekter. Od dr. Jaroslava Kousala se potom mohli dozvědět více o plazmatu a jeho unikátních vlastnostech, které mohou při správném použití být prospěšné lidskému zdraví.
Jeden den s fyzikou opět dokázal fyziku předvést jako vědu, která je součást našeho každodenního života a bez níž bychom se jednoduše neobešli. Třeba se zrovna v ten den mezi návštěvníky nacházeli budoucí vědci, kteří svým výzkumem v budoucnu posunou lidské poznání opět o něco dál.
Mohlo by vás zajímat: