Jednu z cen, které byly začátkem března uděleny Nadačním fondem Bernarda Bolzana, získal soubor pěti prací věnovaných problematice chyby v pozorováních. Jejich autorem je dr. Michal Pešta z Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky.
Soubor oceněných článků Asymptotic and Stochastic Perspectives on Errors–in–variables navazuje na vaši disertační práci. Jak dlouho se tedy problematice chyby v pozorováních věnujete?
Problematice chyby v pozorováních (anglicky errors-in-variable; EIV) se věnuji od roku 2007, tedy od počátku svého doktorského studia.
Proč považujete tuto oblast za užitečnou, čím vás zaujala?
Musím přiznat, že jsem si tuto oblast sám nevybral, ale byla mi přidělena jako téma disertace. Student, který chce úspěšně dokončit doktorské studium na Matfyzu, by měl být schopen se ve svém oboru popasovat téměř s jakýmkoli tématem.
Problematiku EIV jsem si však nakonec oblíbil natolik, že jsem jí zůstal věrný i po složení doktorátu. Velmi stručně a zjednodušeně jde o analýzu dat, která jsou kvůli měření zatížena neznámými chybami. Cílem je odhalit pravou povahu skutečných dat nezatížených nepřesnostmi. Právě to mě na problematice zaujalo.
Statistiku a statistické metody obecně někdy vnímáme jako pouhé pomocníky dalších oborů. Jak vy sám vidíte tuto vědní oblast?
Já tento pohled nikomu neberu. Také nevidím do podstaty většiny ostatních vědních oborů. Pokud však můžu jemně bagatelizovat, například méně rozvětvená matematika v 18. století také „pomáhala“ fyzice, a to vcelku úspěšně. Osobně nejsem zastáncem pohledu na matematiku ve smyslu l'art pour l'art, protože mi nevadí být užitečným „pomocníkem“.
Na druhou stranu je však důležité rozlišovat statistiku a matematickou statistiku. Zcela zjednodušeně se ta první zabývá pouze otázkou „jak?“, zatímco druhá se táže také „proč?“. A na otázku „proč?“ se často snaží dávat ryze matematické odpovědi. Matematická statistika navíc může být, a velmi často bývá, abstraktní (až nepraktická).
Rozvíjíte aktuálně svoji práci dále, nebo se vaše pozornost už obrací k jiným problémům?
Stále se zabývám problematikou EIV, ale samozřejmě nejde o jedinou, a už ani hlavní složku mé vědecké práce. Z teoretických částí matematické statistiky se věnuji bootstrapu, kopulím nebo change-point analýze. V aplikacích u mě hraje prim pojišťovnictví a onkologie.
Jak vnímáte ocenění Nadačního fondu?
S pokorou.
Chcete se i nadále věnovat základnímu výzkumu? V čem vidíte výhody takového zaměření a v čem naopak úskalí?
Základní výzkum posouvá společnost ve velmi mnoha směrech dopředu. Diskutovat o tom postrádá smysl. Pomáhat společnosti způsobem, který mě navíc extrémně baví, považuji za smysluplné, a proto se základnímu výzkumu budu zcela jistě věnovat i nadále.
Pokud se ptáte na osobní, a nikoli společenské, výhody a úskalí, které se pojí se zaměřením na aplikovaný výzkum, tak ty výhody už jsem více méně zmínil: tato práce má pro mě jistou vnitřní krásu a naplňuje mě pocitem radosti.
Hlavní potenciální problém základního výzkumu vidím v tom, že si společnost jeho skutečný význam uvědomí příliš pozdě.
Nadační fond Bernarda Bolzana funguje od roku 1999 při Matematicko-fyzikální fakultě UK. K jeho úkolům patří mimo jiné nevýdělečná podpora vědecké a pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově v oborech fyziky, matematiky a informatiky, rozšiřování úrovně experimentálních možností a teoretických postupů nebo zprostředkování širšího mezinárodního uplatnění vědeckých výsledků dosažených v daných oborech na UK.
Mohlo by vás zajímat: