V našem cyklu o hrobech významných představitelů exaktních věd tentokrát zavítáme na Vyšehradský hřbitov. Svůj věčný sen tu totiž vedle dalších osobností sní i první český univerzitní meteorolog František Augustin.
František Augustin (* 24. 5. 1846, Sirákov u Žďáru nad Sázavou; † 1. 12. 1908, Praha)
Po absolvování jihlavského gymnázia studoval na filozofické fakultě vídeňské univerzity, kde navštěvoval hlavně přednášky z filozofie, matematiky, zeměpisu a dějepisu. Následně působil jako suplující učitel na gymnáziu a později na městské střední škole v Praze. V této době se začal prohlubovat jeho zájem o obory meteorologie a klimatologie, z nichž se na pražské univerzitě habilitoval v roce 1883.
Průkopník nového vědního oboru
Na Karlově univerzitě patří Františku Augustinovi titul prvního profesora klimatologie a meteorologie: v roce 1885 byl jmenován mimořádným, v roce 1904 řádným profesorem. Jeho zásluhou zde byl zřízen meteorologický ústav, který se později přemístil do nově vybudovaného objektu na Karlově (budova dnešního Matfyzu). Na nově postavené rozhledně na Petříně nechal zřídit meteorologickou stanici. V Praze také na konci 19. století vybudoval síť srážkoměrných stanic. V roce 1905 dal navíc v Čechách zřídit více než šest set dočasných bouřkových stanic, a tím vytvořil jejich tehdy nejhustší síť na světě.
Profesor Augustin uskutečnil několik zahraničních cest do Německa a později do Itálie, kde se seznamoval se zařízením meteorologických observatoří a s postupy při měření. Přispíval do velké řady sborníků a periodik, a několika hesly také do Ottova slovníku naučného. Meteorologické názvosloví obohatil o nové české pojmy, snažil se o prosazování svého vědního oboru v praxi. Připravoval obsáhlou práci pojednávající o klimatologii Čech, kterou však už nedokončil, a tak uveřejnil jen její část.
Než začal sklízet plody své práce, přišla smrt
O profesoru Augustinovi se v nekrologu píše, že byl nemocen již v létě roku 1908, ale ještě po prázdninách navštívil nově budovaný komplex univerzitních objektů na pražském Karlově, dnešní Matematicko-fyzikální fakultu UK.
Zemřel kolem šesté hodiny večer první prosincový den roku 1908. Teprve 3. prosince bylo tělo zesnulého vědce odvezeno z domu smutku, tzn. domu čp. 1990 na Palackého nábřeží na Praze II, do vyšehradského kostela. Následujícího dne o půl desáté čekaly na nábřeží vozy pro smuteční hosty. Poslední rozloučení se konalo od deseti hodin v kostele sv. Petra a Pavla. O pohřbu se dozvídáme z Národních listů: „Účastenství smutečních hostí bylo velmi značné. Chrám byl jimi přeplněn. Před hlavním oltářem na skvostně vyzdobeném katafalku spočívala rakev s tělesnými ostatky zvěčnělého, obklopena množstvím drahocenných věnců a palmových kytic /.../.“ Tyto kytice věnovalo např. hlavní město Praha, pěstounky městských opatroven, Augustinův student Dr. Stanislav Hanzlík, profesorský sbor filozofické fakulty, Česká zeměvědná společnost, Družstvo rozhledny na Petříně a další. U rakve dokonce drželi čestnou stráž dva univerzitní pedelové.
S Augustinem se loučila celá fakulta
Obřadu se zúčastnila řada osob nejen z univerzity, ale také z veřejného života, mezi nimi například rektor Karlovy univerzity prof. Leopold Heyrovský (1850-1924), prorektor a historik prof. Jaroslav Goll (1846-1929), matematik prof. Gabriel Blažek (1842-1910), geolog a paleontolog prof. Filip Počta (1859-1924), politik a právník prof. Albín Bráf (1851-1912), antropolog a archeolog prof. Lubor Niederle (1865-1944), historici prof. Josef Kalousek (1838-1915) a prof. Josef Pekař (1870-1937), botanik prof. Josef Velenovský (1858-1949), indolog a překladatel prof. Josef Zubatý (1855-1931), lékař a antropolog prof. Jindřich Matiegka (1862-1941), matematik prof. Karel Petr (1868-1950), geograf a ředitel Geografického ústavu Karlovy univerzity prof. Václav Švambera (1866-1939), botanik Dr. Karel Domin (1882-1953), dramatik a divadelní ředitel František Adolf Šubert (1849-1915) a další.
Odpočívá v hroudě vyšehradské se spisovateli
Po obřadu byla rakev přenesena k hrobu rodiny Zelených, nad rakví promluvil profesor Švambera. V Národních listech byla uveřejněna jeho smuteční řeč: „/.../ Vy, kdož jste přišli vzdáti mu poslední poctu, víte všichni, že to byla ryzí, poctivá česká povaha, muž dobrého srdce… Byl otcovským přítelem svým posluchačům, kteří v něm ztratili učitele nad jiné citlivého a shovívavého… Buď s bohem drahý příteli a učiteli. Děkuji ti jménem university, jménem české vědy za všecko, co jsi pro ni vykonal, děkuji ti jménem těch, jimž jsi byl přítelem, pozdravuji tě naposled jménem všech, kdož tu stojí okolo tvého hrobu. Chtěl jsi studovati záchvěvy v té pražské půdě, budiž aspoň pro tebe klidnou, hodlal jsi pozorovati teplotu půdy, nebudiž ti chladnou, chtěl jsi sledovati mračna nad vltavským údolím, bouřky nad českou zemí – všichni Ti přejeme, aby aspoň nad tvým rovem vládl mír. Odpočívej spokojeně v té hroudě vyšehradské, mezi svými drahými, mezi těmi, jichž jména jsou svatá naší novodobě historii - Buď s bohem!“
Augustinův hrob nalezneme na 13. oddělení vyšehradského hřbitova pod číslem 19. Nachází se nedaleko pomníku fyzikálního chemika Jaroslava Heyrovského (1890-1967) a spisovatelky Gabriely Preissové (1862-1946). Společně s profesorem Augustinem jsou zde uloženy ostatky jeho manželky Boženy Augustinové, rozené Zelené (1851-1936), a její rodiny, např. otce Václava Zeleného (1825-1875), ředitele malostranského gymnázia, spisovatele, novináře a politika, a matky Kateřiny Zelené, rozené Mourkové (1833-1908), kterou pohřbili jen několik měsíců před prof. Augustinem.
Zdroje:
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí. 1.vyd. Praha: Libri, 2004-, sv. I., s. 140-141. ISBN 80-7277-214-7.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl 2. Alqueire–Ažušak. Praha: J. Otto, 1889, s. 1037-1038.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl 27. Vůz–Żyżkowski. Praha: J. Otto, 1908, s. 534-536.
Předchozí díly:
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XVII: Olšanské hřbitovy
pojedenácté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XVI: Olšanské hřbitovy
podesáté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XV: Olšanské hřbitovy
podeváté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIV: Olšanské hřbitorvy
poosmé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIII: Olšanské hřbitovy
posedmé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XII: Olšanské hřbitovy
pošesté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XI: Olšanské hřbitovy
popáté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů X: Olšanské hřbitovy
počtvrté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Olšanské hřbitovy
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Olšanské
hřbitovy
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Vinohradský hřbitov
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Vinohradský hřbitov
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov
poprvé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I