Žije v USA. Píše blog. Absolvoval Matfyz. Dr. Jan Řeháček pochází z Hradce Králové a na Matfyzu vystudoval obor matematická analýza. V USA obhájil disertační práci, působil v Center for Nonlinear Studies v Los Alamos a učil na univerzitě v New Jersey. Nyní pracuje ve Virginii pro malou firmu, která se zabývá statistickým zpracováním dat především nestrukturovaného textu. V práci využívá metody jako „data mining“ nebo „information retrieval“. Z pohledu matematiky jde hlavně o statistické modelování (Bayesian analysis), ale také o spektrální teorie grafů, rozklady matic nebo analýzu časových řad.
Při popisu vašeho životního příběhu se asi nevyhneme porovnání a hodnocení. Máte za sebou léta na Matfyzu a také řadu zkušeností z USA. Jak studium na Matfyzu zpětně hodnotíte?
Když si odmyslím průvodní neduhy socialistické univerzity, jako byl fakt, že se na Matfyzu vyučoval marxismus a existovala vojenská katedra, tak studium, jak jsem ho poznal v 80. letech, bylo stejně dobré jako v USA. I když ty úplně špičkové školy jsem nepoznal. Na Matfyzu mi občas scházela dobrá vizualizace, ale to je částečně tím, že počítačové vybavení bylo v té době víceméně nevyhovující.
„Chaotické biliardy v N dimenzích“ bylo téma vaší disertace, kterou jste obhajoval na Georgia Institute of Technology. V práci jste se dotkl i v ČR často diskutované problematiky – Průmyslu 4.0. Často jsou v lidech skrze média vyvolávány obavy z možné budoucnosti uplatnění lidské pracovní síly v průmyslu, výrobě nebo strojírenství. Kdybychom se mohli spolu podívat do křišťálové koule, jak vidíte naši budoucnost? Co čeká na generaci našich dětí?
V současné době probíhá celosvětová informační revoluce, která bude mít stejné zásadní důsledky jako ta průmyslová. Výroba, která se ještě nepřesunula do zemí s lacinější pracovní silou, se plošně automatizuje a robotizuje, takže v budoucnosti se místo odlévání ingotů budou programovat roboti, kteří budou těžkou práci dělat za nás.
Jakou příležitost v tom vidíte pro studenty a absolventy Matfyzu?
Pro matfyzáky je to pozitivum, protože matematika a informatika se stávají významnými aplikovanými vědami. Bez programování a statistiky se dnes v podstatě žádné velké firmy neobejdou a na cestě k umělé inteligenci, kam vývoj nezadržitelně směřuje, bude potřeba vyřešit celou řadu matematických problémů, převážně v oblasti algoritmického učení.
Na iDNESu máte blog a pravidelně na něm publikujete své články. Co vás k tomu přivedlo?
K blogování jsem se dostal tak trochu omylem, respektive kvůli technickému nedostatku serveru iDNES. Jednou jsem pod nějaký politický článek psal komentář a ukázalo se, že server automaticky limituje velikost příspěvku. Tak jsem ten příspěvek poslal administraci, zda by ho nevystavili v rubrice "První pokus", kam mohou přispívat i lidé, kteří zatím žádný blog nemají. No a paní administrátorka mi doporučila, ať si raději pořídím vlastní blog. A tak se posléze i stalo, přestože blogovat v tak těžkém jazyce, jako je čeština, by mě předtím ani ve snu nenapadlo.
Na blogu píšu hlavně o matematice a občas do toho přidám nějakou srandičku z politiky. Je to pro mě zároveň i skvělá příležitost, jak se v češtině procvičit, což mi předtím docela chybělo.
Když jsme u té češtiny, jaké pocity ve vás vyvolává vzpomínka na Českou republiku?
Od té doby, co žiju za oceánem, pro mě všechno české získává určitou sentimentální příchuť – ať je to moje rodné město nebo má alma mater, tedy Matfyz.
Zůstáváte s Matfyzem a svými někdejšími spolužáky v kontaktu?
Bohužel, i když občas nějakou pozvánku na sraz dostanu, zatím mi to nikdy časově neklaplo. Takže můj styk s Matfyzem se omezuje na Analytické pivo, což je neformální seminář s bývalými spolužáky ze studijního kroužku
Chtěl byste se jednou vrátit k učení?
K učení bych se před odchodem do důchodu rád vrátil, protože jsem při své práci v oboru statistického modelování získal celou řadu zkušeností o tom, jak se matematika používá v reálném světě, a rád bych se o tyto zkušenosti podělil. Ale to nebude aktuální dříve než tak za pět let.
Jak by se podle vás měli dnešní studenti a absolventi Matfyzu připravit na „divoké vody“ pracovního trhu?
Při vstupu na pracovní trh jsou důležité dvě věci – znalosti a známosti. Se známostmi by měla pomoci fakulta.
A znalosti si musí student ohlídat sám. Já osobně bych doporučil jednak solidní základy lineární algebry, statistiky, numerických metod, geometrie (hlavně pro náročnější vizualizaci) a samozřejmě analýzy (Calculus) a jednak znalost minimálně dvou programovacích jazyků (jeden skriptovací, něco jako Python, a jeden komplikovaný, např. Java).
Vzpomínám si, že za našeho studia jsme si mohli vybrat buď „čistou“, anebo „aplikovanou“ větev. Tenkrát jsem volil čistou a nelituji toho, protože když má člověk poctivé základy klasické matematiky, tak se aplikace v podstatě doučí v praxi – a ani to moc nebolí.
Mohlo by vás zajímat:
Matfyzák v londýnském Googlu
Žáci mě
neustále inspirují
Životní
cyklus vědce je poněkud paradoxní