V našem putování po hrobech slavných matematiků, fyziků a astronomů se ještě jednou zastavíme v srdci Španělska. Jak jste se mohli dozvědět v minulém díle, v Madridu jsme zrovna úspěšní nebyli. Dostali jsme se zde do absurdního kolotoče odmítání pomoci, zákazů fotografování a zapírání přítomnosti toho, co hledáme, a to z různých, často nám neznámých příčin. Že by se dalo jedno z nejmladších hlavních evropských měst charakterizovat ne zrovna slušným slovem, zjistíte za chviličku, z našeho popisu hledání posledních míst odpočinku dalších velikánů, kteří však tentokrát nepatří mezi ryzí přírodovědce.
Ztraceni v labyrintu za velkou zdí Cementerio de San Isidro
Pátrání pokračovalo v nejzajímavějším španělském hřbitově zvaném Cementerio de San Isidro, který asi jako jediný v Madridu snese srovnání se svým více než třikrát větším „pařížským konkurentem“ Père-Lachaise. Na rozdíl od Cementario de San Antonio není hřbitov San Isidro v docházkové vzdálenosti od centra Madridu. Celý areál má zhruba 120 000 m2. Ve spodní části se nachází kaple a komplex dalších církevních budov, jejichž monumentálnost podporují mohutné zdi i strohá architektura. Vrcholky staveb vystupující za obvodovými zdmi působí na člověka již při cestě nahoru až zastrašujícím dojmem. Pozor však, pokud chcete hřbitov navštívit, musíte se „trefit“ do šestihodinové denní otevírací doby. Celý hřbitov je jedním velkým bludištěm, pokud navíc za deštivého počasí sejdete mimo hlavní vydlážděné cesty, s velkou pravděpodobností až po kotníky zapadnete do rozbahněné půdy. Sečteno a podtrženo, najít konkrétní hrob na tak velkém hřbitově bez pomoci zodpovědných autorit či mapky je zcela nemožné. Ačkoli například správa zmíněného Père-Lachaise v Paříži nevěděla o některých tamních hrobech téměř nic, jistá označení se zde vyskytovala. V Madridu nic takového nečekejte.
Hledali jsme hroby Josého Echegaraye a Josého Ortegy y Gasseta. Chtěli jsme také zjistit, zda zde leží i další z řad slavných španělských matematiků, fyziků a astronomů. Poté, co jsme si zjistili reálie a dozvěděli se, že se ani na tomto španělském hřbitově nesmí fotit (ano, je to tak!), rozhodli jsme se kontaktovat vedení oficiální, písemnou cestou. Dotaz jsme odeslali na dvě různé adresy dle dvou kontaktních formulářů, jež jsou k nalezení na oficiálních stránkách hřbitova. Požádali jsme o pomoc s nalezením dvou konkrétních hrobů i s vyhledáním míst odpočinku dalších velikánů, o jejichž uložení na San Isidru jsme si nebyli zcela jisti. Žádali jsme rovněž o povolení k pořízení fotografií určených pro náš univerzitní projekt.
První reakce, která se k nám dostala, měla asi následující znění: „Z respektu k rodinám nejsme autorizováni k podávání tohoto typu informací.“ Současně povolaný pracovník vyjádřil lítost nad tím, že nám nemůže býti pomoci. Druhá odpověď opět reagovala jen na část našich dotazů. Byli jsme informováni o zákazu pořizování fotografií i jejich publikování z důvodu „unikátního způsobu ochrany vycházejícího z rozhodnutí rodin“. Nato nám bylo doporučeno, abychom si souhlas rodin sami obstarali. Znamenalo to, že bychom museli vyhledat pozůstalé a požádat je o souhlas s tím, aby nám vedení hřbitova dalo údaje o přesné poloze jejich hrobů na hřbitově a povolilo tyto hroby vyfotografovat. Hřbitov bohužel nebyl autorizován k podávání informací o pozůstalých. Tento absurdní proces tak neměl zdárného konce a doslova „unikátní“ odmítavý postoj zaměstnanců hřbitova byl završen tím, že jsme se korespondencí stali známými natolik, že jsme při další návštěvě hřbitova byli hlídáni, abychom skutečně žádné snímky nepořizovali, a to ani kamerou, kterou jsme měli viditelně pověšenou na rameni.
José Echegaray a José Ortega y Gasset
Jak již bylo řečeno, někde v zákrutách nekonečných uliček Cementerio de San Isidro se skrývá hrob Josého Ortegy y Gasseta (* 9. května 1883, Madrid; † 18. října 1955, Madrid), významného filozofa, metafyzika, sociologa i esejisty. Jeho nejznámějším dílem je Vzpoura davů reagující na rozpínavost nacismu a komunismu, v níž autor kritizuje tzv. davového člověka. Knihu si bohužel často k různým výkladům přivlastňují politické strany. José Ortega y Gasset navázal na myšlenky zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla, žáka známého německého matematika Karla Theodora Wilhelma Weierstrasse.
Druhým velikánem, který odpočívá někde za neprostupnou zdí hřbitovního labyrintu, je dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu José Echegaray y Eizaguirre (* 19. dubna 1832, Madrid; † 4. září 1916, Madrid). Tento původní profesí matematik a ekonom, který se však uplatnil v politice, je autorem dramat, o nichž se často říkalo, že mají podobu rovnic a matematických problémů, a jsou „vypočítány“ tak, aby byly efektní. Na přelomu století se jeho hry hrály po celé Evropě, dnes se však z Echegeraye stal vlastně jen pojem z encyklopedií, který je mezi vědci i návštěvníky divadel neznámou postavou.
Nenechte se však naším vyprávěním odradit. Madrid je nádherné a živé město, plné galerií světového významu. Dvě mluví za vše: Museo Nacional del Prado a Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía. Ve druhém jmenovaném naleznete nejznámější Picassův obraz, monumentální Guernicu. Výčet z Prada by pak byl dlouhý, neboť se zde nalézá více než 8 500 obrazů. Stačí jen zmínit, že disponuje bohatou sbírkou obrazů od Francisca de Goyi (ostatně socha slavného malíře je i před vstupem do muzea), nachází se zde Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche, víceméně kompletní sbírka děl Rafaela Santiho, autoportrét Albrechta Dürera, slavný Tizian, velká Rubensova plátna a mnoho dalšího.
Zdroje:
KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.
Cementerio Sacramental de San Isidro. Página oficial del cementerio de San Isidro de Madrid [online]. Madrid: ©2016 [cit. 27.2. 2015]. Dostupné z: http://cementeriodesanisidro.com/ (stav ke dni 27. 2. 2015).
SAF-SPX. Parroquias de San Antonio de la Florida y San Pio X [online]. [Cit. 27.2. 2015]. Dostupné z: http://www.sanantoniodelaflorida.es/
Zeugnisse zu Mathematikern. Eine virtuelle Ausstellung [online]. [Cit. 27.2. 2015]. Dostupné z: http://www.w-volk.de/museum/
School of Mathematics and Statistics, University of St Andrews, Scotland. MacTutor History of Mathematics archive [online]. [Cit. 27.2. 2015]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/
Další díly putování:
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XVI:
Španělsko, Madrid
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XV: Rakousko,
Alpbach
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIV: Rakousko,
Innsbruck
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIII: Itálie,
Benátky
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XII: Francie,
Robertson, Arago a Peltier
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XI:
Pařížský hřbitov Père Lachaise
Zahraniční putování po hrobech
slavných matematiků, fyziků, astronomů X: Francie, Paříž
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Francie,
Paříž
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Německo,
Magdeburg
Zahraniční putování po hrobech
slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester
Zahraniční putování po hrobech
slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie,
Pisa
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie,
Florencie
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III:
Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II:
Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský
hřbitov Montmartre