V dalším zastavení našeho cyklu o hrobech významných vědců exaktních věd zůstaneme na Olšanských hřbitovech. Tentokrát se podrobněji seznámíme s životem a místem posledního odpočinku matematika Martina Pokorného.
Martin Pokorný (* 30. 11. 1836, Hradec Králové; † 30. 1. 1900, Praha)
Matematik a pedagog. Vyrůstal v měšťanské rodině, která si nežila nijak nad poměry. Od roku 1846 studoval na královehradeckém gymnáziu, kde se již projevil jeho výrazný matematický talent. Po osmi letech odmaturoval a přihlásil se na pražskou univerzitu ke studiu učitelství matematiky a fyziky pro gymnázia. Mezi jeho profesory patřili takoví odborníci jako například matematici Josef Ladislav Jandera (1776-1857), Jakub Filip Kulik (1793-1863) a Wilhelm Matzka (1798-1891), fyzik Franz Adam Petřina (1799-1855). Po absolvování vysokoškolského studia přijal na nějaký čas místo vychovatele ve šlechtické rodině svobodného pána Podstatského-Tonserna na Moravě. V roce 1861 absolvoval učitelské zkoušky.
Pedagog a politik v jedné osobě
Kantorskou dráhu začal v necelých pětadvaceti letech na piaristickém gymnáziu v Praze na Novém Městě. Možná už tehdy tušil, že o některých jeho žácích, na které měl jistě nemalý vliv, bude v budoucnu ještě slyšet. Namátkou jmenujme například astronoma a zakladatele Astronomického ústavu Karlovy univerzity Augusta Seydlera (1849-1891) nebo pozdějšího docenta experimentální fyziky Mírumila Neumanna (1843-1873). V roce 1865 přešel Pokorný na tehdy nově zřízené městské reálné gymnázium na Malé Straně. O deset let později stanul v jeho čele ve funkci ředitele. V roce 1896 odešel do výslužby. Jako učitel přistupoval k žákům s pochopením, ale zároveň dbal o kázeň a pořádek. V učitelském kolektivu se těšil všeobecné úcty. Aktivně působil i v politice, v letech 1883-1885 zasedal ve Sněmu Království českého. Krátce po svém penzionování byl zvolen do sboru obecních starších na Malé Straně, od roku 1899 byl členem městské rady. Mimo toho působil v celé řadě dalších institucí, například v letech 1877 až 1900 zastával místo předsedy Jednoty českých matematiků.
Vědecká činnost
Pokorný napsal několik samostatných publikací a řadu odborných příspěvků. V roce 1865 vyšla jeho práce Determinanty a vyšší rovnice. Nauka o determinantech nebyla tehdy české odborné veřejnosti příliš známá. Přeložil také první díl práce německého matematika H. E. Baltzera Die Elemente der Matematik, která u nás vyšla pod názvem Dra Richarda Baltzera Základové mathematiky. Rovněž působil jako matematik Vzájemně pojišťovací banky Slavia a sepsal první český spis věnující se otázce pojišťování s názvem Důchod invalidní (1885). Recenzováním práce Fysika pokusná i výkonná autorské dvojice Zenger – Čechák přispěl k ustálení tehdy ještě nově vznikající české fyzikální terminologie. Napsal více než dvě stovky hesel do Riegrova slovníku naučného a také zastával funkci redaktora fyzikálních příspěvků pro Ottův slovník naučný. Bez nároku na honorář vykonával funkci matematika v Pensijním spolku českých žurnalistů a v Pensijním spolku členů Národního divadla. Pokorného představení by nebylo kompletní, pokud bychom se nezmínili také o jeho naturelu. Přiblíží nám jej slova matematika Augustina Pánka: „Při všech svých zásluhách a při svém vzdělání byl Pokorný povahy skromné a mírné, ač mírnost tato jevila se u něho ve šťastném souladu s užíváním patřičné energie. Chování Pokorného, jak každý, kdo jej znal, dosvědčiti musí, vynikalo vždy zvláštní uhlazeností. Jsa jemnocitný a šlechetný, nikomu nedovedl odůvodněné prosby odříci, snaže se každému radou i skutkem ochotně a nezištně pomoci.“
Všenory a Itálie
Na letní byt jezdil celou řadu roků do Všenor u Prahy, kde se aktivně věnoval místnímu dění. V roce 1884 založil Spolek pro zvelebování Všenor a okolí. Ve volných chvílích chodíval se svými druhy hrát kuželky, které si prý velmi oblíbil. Nelenil ani jako penzista, v letech 1896, 1897 a 1899 pobýval po několik týdnů v Itálii. Poslední léto ve Všenorech strávil roku 1898. Zhoršující se zdravotní stav jej vyřadil z četných aktivit. Zemřel 30. ledna roku 1900. Na výborové schůzi Jednoty českých matematiků zazněl vzpomínkový projev, ze kterého zmíníme alespoň jednu větu: „S Pokorným odešel na věčnost jeden z nejlepších synů našeho národa, jenž za svou práci nehledal ani uznání, ani marné chvály, nejméně pak zisku, a jemuž odměnou bylo vědomí, že pro dobro pracoval.“
Poslední rozloučení u Pražského Jezulátka
Poslední rozloučení s Pokorným bylo skutečně velkolepé. S organizací pomáhala městská rada, zapůjčen byl zlatý pohřební vůz a vůz na věnce. V ulicích, kterými se ubíral pohřební průvod, svítily plynové lampy. Smuteční obřad se konal 2. února roku 1900 v 15 hodin v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Kolem rakve položené na katafalk bylo rozmístěno množství hořících světel a květin. Po obřadu se smuteční průvod v čele s žáky reálky a malostranského gymnázia vydal na Olšanské hřbitovy. Na pohřeb se dostavila řada zástupců pražské inteligence, mezi nimi například jeden z nevyšších představitelů zemské samosprávy Jiří Kristián kníže z Lobkowicz, politik František Ladislav Rieger. Již zmíněný A. Pánek, jakožto očitý svědek, podrobně vypsal, kdo všechno další se průvodu zúčastnil: „(…) zástupci vědeckých korporací, obecní zastupitelstvo Královského hlavního města Prahy a Královských Vinohrad, profesoři vysokých škol a c. k. zemští inspektoři, pak ředitelé českých i německých středních škol, profesoři vyšší průmyslové školy, československé obchodní akademie, českých středních, měšťanských a obecních škol, členové ředitelstva a úředníci Vzájemně pojišťovací banky Slavia, Zemské banky, Úrazové pojišťovny dělnické pro Království české, členové Malostranské besedy, početní bývalí žáci a kolegové zesnulého, příbuzní a četní osobní přátelé.“
Matematik v zapomnění
Pokorný byl pohřben do hrobu číslo 8 v prvním oddělení III. Olšanského hřbitova. Odpočívá v dobré společnosti, pár metrů od něj spočinul matematik a filozof Bernard Bolzano (1781-1848) a nedaleko bychom našli pomník matematika Adama Bittnera (1777-1844). V hrobě odpočívá i Pokorného manželka Marie, rozená Kinzlová, která zemřela 5. října 1896 v 56 letech, a několik členů její rodiny: Aloisie Neradová, roz. Kinzlová († 1849 v 21 letech), Anna Ruffer-Gutthal, roz. Kinzlová († 1856 v 26 letech). Dále zde odpočívají osoby s příjmením Kinzl/Kinzlová: Jan († 1869 v 74 letech), Johanna († 1884 v 77 letech), Jan († 1885 v 47 letech), Pavlina († 1887 v 23 letech), Marie († 1889 v 20 letech). Na zadní straně náhrobku je přidělaná deska s německým nápisem, jenž souvisí s pohřbením první uvedené osoby z rodiny Kinzlových. Podle sdělení správy hřbitova má hrob v současné době platnou nájemní smlouvu, působí ovšem značně zanedbaným dojmem. Kámen by potřeboval vyčistit a opravit, obrubník se už rozvalil, z hrobu vyrůstá vysoká tráva. Vypadá to, že se na Martina Pokorného docela zapomnělo.
Zdroje:
DOLEJŠÍ, Jiří; RÁKOSNÍK, Jiří. Předsedové JČMF v její historii. In: Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života [online]. 2012, s. 17 [cit. 2014-09-09]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/401974
PÁNEK, Augustin. O životě a činnosti Martina Pokorného. In: Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky [online]. 1901, roč. 30, č. 2, 81a-100 [cit. 2014-09-09]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123127 Ottův Slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí: Pohora-Q. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1903, s. 25-27.
Další díly putování:
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů X: Olšanské hřbitovy
počtvrté
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Olšanské hřbitovy
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Olšanské
hřbitovy
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Vinohradský hřbitov
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Vinohradský hřbitov
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov
poprvé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I