V dalším zastavení nás už počtvrté čekají Olšanské hřbitovy. Podrobněji se seznámíme s životem a místem posledního odpočinku astronoma Augustina Seydlera.
August Seydler (* 1. 6. 1849, Žamberk; † 22. 6. 1891, Praha)
Astronom, teoretický fyzik a pedagog. Vyrůstal v rodině podinspektora finanční stráže, jenž byl nucen často střídat své působiště. Od 40. let 19. století bydleli Seydlerovi v Žamberku, kde na svět přišel i nejmladší syn August, ale už v následujícím roce se rodina přestěhovala zpět do Prahy. Základní vzdělání získal Seydler na obecné škole u sv. Petra, následně pokračoval na piaristickém gymnáziu na Novém Městě pražském. V letech 1867 až 1871 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK), kde se nejprve věnoval studiu matematiky a fyziky, později přibral astronomii a filozofii. Jeho pedagogy byli například matematik W. Matzka (1798-1891), profesor matematiky a astronomie a zároveň ředitel hvězdárny C. Hornstein (1824-1882) nebo profesor matematiky H. J. K. Durége (1821-1893). Podle vzpomínek prof. V. Strouhala (1850-1922), jenž byl od studentských let Seydlerovým přítelem, si obzvlášť rozuměl s prof. Ernstem Machem, teoretickým fyzikem a pozdějším rektorem univerzity, s kterým jej spojovalo podobné filozoficky zaměřené uvažování. Prof. Hornstein oceňoval studentovu svědomitost a přesnost, což naprosto vyhovovalo astronomickým účelům. Od akademického roku 1869/70 po následující dva roky působil jako asistent na pražské hvězdárně. V roce 1872 se habilitoval na Filozofické fakultě své alma mater. Dalších devět let pracoval na hvězdárně. V roce 1881 se stal profesorem teoretické fyziky. Po rozdělení univerzity byl mimo již zmíněný obor jmenován také profesorem pro teoretickou astronomii. Kromě prof. Strouhala se Seydler přátelil také s T. G. Masarykem. Ve 2. polovině 80. let 19. století byli sousedy, společně s rodinami bydleli ve vile Osvěta na pražských Vinohradech.
Zcela oddán astronomii
Přispíval do Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky a do Zpráv České královské učené společnosti. Jeho vrcholným dílem se stala třísvazková učebnice Základové theoretické fyziky. Aktivně se účastnil dění v Jednotě českých matematiků, kde měl mnoho přednášek. Stal se řádným členem Královské české společnosti nauk, od roku 1890 také České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.. Působil v astronomické společnosti v Lipsku a v dalších sdruženích. V astronomii se zabýval problematikou určení dráhy oběžnic, nemalé úsilí věnoval budování astronomického ústavu založeného roku 1889 ve vile na Letné. Na počátku své vědecké dráhy s ním spolupracovali později známí vědci jako například geodet, matematik a astronom Václav Láska (1862-1943), astronom a spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově František Nušl (1867-1951) či matematik Karel Petr (1868-1950).
Astronomický ústav
Jelikož česká univerzita neměla k dispozici vlastní hvězdárnu, a dokonce ani náležité učební pomůcky z tohoto oboru, začal Seydler podnikat kroky k jejímu zřízení. O všem se začalo jednat v roce 1886, s umístěním observatoře se počítalo do Bubenečské obory. V následujícím roce profesor Seydler odevzdal plány k zamýšlené stavbě a ve Vídni vybral několik přístrojů ze sbírek zrušeného c. k. dvorního astronomického a fyzikálního kabinetu. Také profesor astronomie na německé části univerzity L. Weinek usiloval o zřízení hvězdárny. Vláda ale nakonec hodila celou věc pod stůl a nezřídila ani jednu. Seydler vzal věc plně do svých rukou, pronajal si vilu na Letné v Ovenecké ulici a zřídil v ní provizorní observatoř. Podařilo se mu získat finanční dotaci, a proto mohl oficiálně začít s činností ústavu. Psal se rok 1889.
Spor o Rukopisy
Profesor Seydler se zúčastnil sporu o pravost Rukopisu zelenohorského a královédvorského, padělků, které rozvířily společenské vody. Své poznatky při studiu Rukopisů shrnul ve studii s názvem Počet pravděpodobnosti v přítomném sporu (1886), k řešení lingvistického problému využil matematiku, konkrétně počtu pravděpodobnosti. Společně s J. Gebauerem, J. Gollem a O. Hostinským názorově podpořil T. G. Masaryka, který vyzýval k ověření pravosti.
Rodinná tragédie
V roce 1876 se oženil s Annou Weyrovou, dcerou matematika Františka Weyra (1820-1889) a sestrou matematiků Emila a Eduarda Weyrových. Z manželství se narodily čtyři děti, nejstarší synek zemřel brzy po porodu. Jak si v krátkosti vylíčíme, soukromý život Seidlerův byl poznamenán těžkými zkouškami. V roce 1883 zemřel jeho doposud jediný žijící sourozenec, bratr Karel, který dovršil teprve 36 let. V následujícím roce zesnula ve věku 29 let po delší nemoci jeho žena. V roce 1885 zemřela Seydlerova nevlastní matka, která jej od jeho pěti let vychovávala. V dalším roce odešla na věčnost ve 43 letech sestra Anna a v roce 1888 otec Jan Seydler, který se dožil 78 let. Tíseň vyvolanou ztrátou svých blízkých zaháněl vědeckou prací. Avšak i jeho oslabovala těžká nemoc, tuberkulóza. Cítil, že nebude schopen dostát všem svým závazkům, a proto se rozjednalo, že se bude plně věnovat astronomii a další obory převezme matematik František Koláček (1851-1913).
Blížící se konec
O Seydlerově zdravotním stavu sděluje podrobnosti jeho přítel prof. Strouhal: „Počátkem roku 1891 netušil ještě nikdo, že Seydler tak brzy se s námi rozloučí. Míval sice v posledních letech některé náhlejší záchvaty své choroby, ale přestál vše šťastně a zotavil se poměrně dosti rychle. Tak zejména dne 13. února 1890 byl záchvat tak náhlý a prudký, že tehdá již Seydler sám učinil opatření veškerá, pokládaje nejhorší za velmi pravděpodobné. Avšak i tento záchvat minul šťastně, a Seydler zotavil se během léta pobytem na venkově dosti uspokojivě. Právě proto utvrdila se u něho i u jeho přátel naděje, že bude mu popřáno ještě mnoho let mezi námi působiti.“ Koncem února 1891 se jeho stav zhoršil a na radu lékařů odjel na jih do Gorice (dnes město v Chorvatsku). Čekal, že si vylepší zdraví a uchrání se od sychravého počasí, ale nebyl to šťastný krok. Na jihu byly horší klimatické podmínky nežli v Čechách. Ve vzpomínání předejme slovo opět prof. Strouhalovi: „Pobyt v městě tom stal se konečně Seydlerovi nesnesitelným. Odhodlal se náhle - asi u prostřed dubna - odjeti. Již na cestě ochuravěl tak, že musil jízdu přerušiti. Vrátiv se do Prahy ulehl - a již nevstav.“ Byť byl Seydler vysílen, zajímal se o aktuální dění, především o začínající jubilejní výstavu a záležitosti týkající se jeho astronomického ústavu. Očekával, že se vzchopí a na zimu odjede opět na jih na zotavenou. Avšak nemoc byla neúprosná, v průběhu června se mu přitížilo, ztrácel vědomí a dne 22. června kolem sedmé hodiny ráno vydechl naposledy.
Nejšlechetnější z Čechů
Pohřeb se uskutečnil na Olšanských hřbitovech, za rakví kráčely jeho tři děti, Helena, Antonie a Jan, dále Seydlerova druhá manželka Marie, s níž se oženil v roce 1890, a jeho nevlastní bratr. Nad rakví promluvil jeden z přátel zemřelého, profesor, chirurg a básník Eduard Albert (1841-1900), v jehož projevu také zaznělo: „Když jsme se, ztrávivše celý den v rozmluvách takových, konečně loučili, poznal jsem, že je Seydler jedním z nejhlubších duchů v Čechách a jedním ze srdcí nejšlechetnějších.“
Hrob najdeme na V. hřbitově 2. oddělení pod číslem 65, v těsné blízkosti cesty. Z celého oddělení zůstalo zachováno jen několik pomníků, okolí je přeměněno v park. Mimo Augusta Seydlera zde odpočívá jistý Antonín Tatter (pohřben roku 1877), dále profesorovy manželky Anna (zemřela 1884) a Marie (zemřela 1913), dcera Helena, provdaná Pavelcová, s manželem Leo Pavelcem (uloženi do hrobu v roce 1952). Hrob byl proplacen navždy a měl by zůstat zachován na věčné časy.
Zdroje
MATYÁŠ, Miloš. 80 let od úmrtí prof. dr. Augusta Seydlera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. 1971, roč. 16, č. 6, s. 289-292 [cit. 18. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/137646.
SEDLAČÍKOVÁ, Blanka. 2.12 Augustin Seydler a rukopisný spor. Historie matematické lingvistiky [online]. 2012, s. 117-142 [cit. 18. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/402327.
STROUHAL, Vincenc. Dr. August Seydler I. Nástin životopisný. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky [online]. 1892, roč. 21, č. 5, 193a-202 [cit. 18. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123020.
STROUHAL, Vincenc. IV. Závěrek. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky [online]. 1892, roč. 21, č. 5, s. 212-217 [cit. 18. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123023.
ŠOLCOVÁ, Alena, ŠOLC, Martin. Profesor August Seydler, astronom, fyzik a humanista. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. 1997, roč. 42, č. 4, s. 188-209 [cit. 18. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/138908.
Další díly putování:
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Olšanské hřbitovy
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Olšanské
hřbitovy
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Vinohradský hřbitov
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Vinohradský hřbitov
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov
poprvé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I