Na začátku roku 2016 vyhlásila MFF UK soutěž o nejlepší návrh uspořádání dlaždic určených do části podlahy zrekonstruované rotundy sv. Václava. Zúčastnilo se celkem 12 autorů, mezi nimi také studentka MFF UK Anna Otrubová.
Anna Otrubová studuje na MFF UK obor Učitelství matematiky – deskriptivní geometrie a současně na jedné z pražských středních škol tyto předměty vyučuje. Jaké to je, vžít se na chvíli do role designéra, si vyzkoušela během jarních prázdnin. „Byla to dobrá souhra okolností. V hlavě jsem už delší dobu nosila nápad, současně jsem měla volno od školy a přišlo mi škoda takové příležitosti nevyužít.“
Řešení zadaného úkolu se ujala s důvtipem i originálním vtipem. Tak trochu po vzoru chytré horákyně se totiž rozhodla, že nechá porotu, aby si výsledný návrh vytvořila sama, resp. aby jej vytvořil počítačový program, který dá porotě k dispozici.
V programovacím jazyce Python Anna Otrubová napsala počítačový program, který na náhodně vybranou pozici umisťuje dlaždici s náhodně vybraným vzorem a ten otáčí do náhodně vybrané polohy. Program tvoří dva výstupy, a to vizualizaci vzniklého návrhu a textový soupis všech použitých dlaždic včetně rozlišení vzorů i způsobu jejich natočení. Může se tak realizovat velké množství různých kombinací. „Teoreticky je možné při počtu 491 dlaždic vytvořit 12491 kombinací,“ upřesňuje soutěžící.
Z románské stavby se dochovalo torzo původní keramické dlažby. Jako možné řešení soutěžního zadání se tedy nabízelo vymyslet určitý matematický řád či systém, který bude na původní vzor navazovat. „Tento způsob řešení se mi však zdál poněkud plagiátorský, nechtěla jsem odhadovat, nebo dokonce kopírovat postup tehdejších stavitelů. V budově, kde se rotunda nachází, navíc sídlí informatická sekce fakulty. Rozhodla jsem se proto přenést odpovědnost na stroj, počítačový program,“ zdůvodňuje své rozhodnutí Anna Otrubová.
Současně šlo řešitelce soutěžního návrhu také o to, aby její práce reflektovala dnešní do značné míry technizovanou dobu. „Vše se dnes automatizuje a možná brzy dojdeme k tomu, že bude potřeba nějak simulovat také náhodu, automatizovat ji. Programovací softwary toto umí, i když v jejich provedení o náhodu vlastně nejde. V tom vidím paradox této doby: po něčem strojovém chceme něco naprosto iracionálního. Myslím si, že na tuto skutečnost je třeba upozorňovat, aby se nám jednou nevymkla z rukou.“
Myšlenka, že k rozmístění kachliček využije počítačového programu, ji napadla již před čtyřmi lety, když doma renovovala koupelnu. „Baví mě propojovat věci, které spolu zdánlivě nesouvisejí, a i když jsem v programování naprostý amatér, přemýšlela jsem, jak by se tímto způsobem dalo vytvořit něco vizuálně zajímavého.“
Na svém soutěžním návrhu pracovala Anna Otrubová dva dny. „Provedla jsem pár základních matematických a geometrických výpočtů a začala psát program. Nejdříve jsem měla jednoduchou kostru, kterou jsem postupně prohlubovala. Současně jsem vyráběla podklady pro vizualizaci. Stáhla jsem si motivy lva a gryfa a ty jsem poté v GeoGebře upravovala tak, aby měly červený nebo modrý podklad. Od každé kachličky jsem si vyrobila 6 orientací, čímž jsem získala celkem 12 obrázků.“
Přestože práce Anny Otrubové soutěž nakonec nevyhrála, autorka své účasti ani vloženého úsilí nelituje a je ráda, že získala příležitost si vyzkoušet něco nového. „Byla to pro mě zajímavá zkušenost, kdy jsem si mohla zažít, jaké to je, když se člověk plně ponoří do práce, nevnímá čas, ani běžné potřeby jako třeba to, že by se měl najíst nebo jít spát. Bylo zajímavé si uvědomit, jak snadno člověk podlehne činnosti, která ho baví.“
Soutěž Designer11th vyhlásila MFF UK jako součást projektu záchrany svatováclavské rotundy. Vítězný návrh vybrala odborná porota 22. března 2016.