Další zastavení v našem cyklu o hrobech významných vědců exaktních věd učiníme opět na Vinohradském hřbitově, druhém největším pražském pohřebišti. Hřbitov byl založen v roce 1885 a rozkládá se na Praze 10 Vinohradech. V tomto článku se seznámíme podrobněji s životem a místem posledního odpočinku fyzika Václava Posejpala.
Václav Posejpal (* 20. 12. 1874, Rasochy u Krakovan; † 8. 4. 1935, Praha)
Profesor experimentální fyziky Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval v letech 1895-1899 na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1900 obhájil doktorát prací s názvem O řadách Fourierových se zvláštním zřetelem k pracím Cauchyho, ve stejném roce složil i učitelské zkoušky. V následujících letech vyučoval na středních školách v Praze a v Hradci Králové. V rozmezí let 1908 a 1909 pobýval v Paříži, kde studoval u Marie Curie-Skłodowské a P. Languina na prestižní Collége de France. Od roku 1919 působil jako mimořádný profesor experimentální fyziky na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1921 jako řádný profesor a zároveň ředitel fyzikálního ústavu. V letech 1929 – 1930 zastával funkci děkana přírodovědecké fakulty. Je autorem půvabné knížky Dějepis Jednoty českých mathematiků, vydané k padesátému výročí jejího založení v roce 1912. Je také autorem příspěvku s názvem Posmrtná vzpomínka na Čeňka Strouhala, jehož býval asistentem.
Člen mnoha významných institucí
Z Posejpalova medailonku publikovaného ve 20. letech vyčteme, že zastával celou řadu významných funkcí. Mimo působení na pražské univerzitě byl také čestným doktorem univerzity v Nancy, Officier de l´Instruction publique v Paříži, Membre correspondant pour la Société Francaise de Physique a Membre non résidant du Conseil, řádným členem Královské české společnosti nauk, mimořádným členem České akademie, členem vědecké zkušební komise pro střední školy nebo jednatelem Jednoty československých matematiků a fyziků. Později obdržel čestný doktorát také na univerzitě v Poitiers. Je autorem spisu Roentgenovy X paprsky, v němž se jako první český vědec zaobíral tímto tématem. Další jeho práce se zabývají fyzikální problematikou, např. vlivem magnetického pole na Voltův jev nebo refrakcí plynů při nízkých tlacích.
Milovník sportu
Nejenže byl prof. Posejpal neúnavným vědcem, svůj volný čas také trávil nejrůznějšími aktivitami, jeho velkou zálibou byl sport. V mladších letech se věnoval horolezectví, jeho koníčkem se stal i lov a turistika. Po celý život mu vydržela láska k lyžování.
Skromný člověk
Posejpalovým spolupracovníkem byl ve 30. letech 20. století Jaromír Brož (1908-1990), později známý experimentální fyzik a pedagog. Napsal o něm vzpomínku, která vystihuje i jiný rozměr této osobnosti. Na prof. Posejpala vzpomíná takto: „Jedním ze základních rysů jeho povahy byla jeho úžasná houževnatost, jež se projevovala tím, že neznal únavy při práci a všechno jeho počínání bylo obráceno k cíli, který si vytkl. Teprve s odstupem času si ujasňuji, že málokdo na podobném místě měl nebo má tolik pracovního elánu a tolik životní energie, kolik jí měl prof. Posejpal. Ačkoli ke konci byl vážně nemocen, pracoval s nezmenšeným úsilím až do posledních dnů svého života. Když v prosinci 1934 oslavil v knihovně fysikálního ústavu v kruhu svých spolupracovníků své šedesátiny, nikdo z přítomných si jistě nepomyslil, že za čtvrt roku půjdeme se s ním rozloučit na jeho poslední cestě. Přes všecky pocty, kterých se prof. Posejpalovi dostalo, zůstal skromným člověkem. Nepřál si na příklad, aby u příležitosti jeho 60. narozenin bylo o něm psáno. Vzpomínám si, když ho v této době navštívil prof. Dolejšek, že mu řekl: „Teď o mně nic nepiště, neboť nejsem se svou prací hotov. Napište mně až nekrolog.“ Jak patrno, ani sám si ještě tehdy neuvědomoval vážnost své choroby a blízkost neodvratného konce.“
Odpočívá mezi umělci
Hrob profesora Posejpala bychom našli v urnovém háji Vinohradského hřbitova v oddělení IV-IIH pod číslem 28. V okolí se nachází několik hrobů významných osobností, například pomník sochaře Otto Gutfreunda nebo grafika Vladimíra Silovského. Na desce z černé leštěné žuly jsou vypsána jména členů Posejpalovy rodiny, jejichž popel je zde také uložen: Františka V. Posejpalová (1877-1965), Václav Posejpal (1912-1970) a JUDr. Olga Posejpalová (1914-2009).
Další díly putování
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov
poprvé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I
Zdroje
BROŽ, Jaromír. Vzpomínka na pobyt v laboratořích profesora Posejpala. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. 1957, s. 500-502 [cit. 2014-07-19]. Dostupné z: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137332/PokrokyMFA_02-1957-4_20.pdf.
FOLTA, Jaroslav, ŠIŠMA Pavel. Václav Posejpal. Bibliografie českých matematiků [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z: http://inserv.math.muni.cz/biografie/vaclav_posejpal.html.
NECKÁŘOVÁ, Libuše, VANOUŠEK Alois, WAGNER Jiří. Vinohradský hřbitov včera & dnes. Praha: Správa pražských hřbitovů, 2002, s. 154.
POSEJPAL, Václav. Dějepis Jednoty českých mathematiků: k padesátému výročí jejího založení. V Praze: Nákladem Jednoty českých mathematiků, 1912, v, 131 s., [33] l. obr. příl.
POSEJPAL, Václav. Posmrtná vzpomínka na Čeňka Strouhala. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. 1922, s. 234-240 [cit. 2014-06-24]. Dostupné z: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/109022/CasPestMatFys_051-1922-4_2.pdf.
SEKANINA, Fr., a kol. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, Praha I., Bílkova 17, 1927, s. 1090.