V předešlých týdnech jsme se z médií doslechli o hurikánu Patricia na západním pobřeží Mexika, krátce nato o silném cyklonu Chapala v Arabském moři a následně, téměř ve stejné dráze postupujícím, cyklonu Megh. Obě bouře přinesly velmi silné srážky do částí Arabského poloostrova, které jsou jindy velice suché. Během letošního roku se vyskytlo i větší množství tajfunů v západním Tichomoří. Ač jsou tyto jevy označené různým názvem, nejde o nic víc než o lokální názvy jednoho a toho samého jevu zvaného tropická cyklona.
Hurikán, tajfun, cyklon
Tropickým cyklonám v severním Atlantiku a východním Tichomoří říkáme hurikán, v severozápadním Tichomoří tajfun a zejména v Indickém oceánu cyklon. Ať už ho označujeme jakkoliv, jde bezesporu o nejničivější a nejnebezpečnější projev pozemského počasí. Jsou to obrovské víry mohutných bouřkových a přeháňkových oblaků, tzv. konvektivní oblačnost, s průměrem řádově stovek kilometrů. V extrémních případech si mohou i v moderní době stále vyžádat stovky až tisíce obětí během několika málo hodin a poničit rozsáhlé části států, které mají tu smůlu, že leží v jejich dráze.
Nejsilnější větry a srážky však obvykle souvisí s úzkou oblastí označovanou jako stěna oka, která obklopuje ono oko, tedy centrální oblast relativního klidu, s průměrem několika desítek kilometrů. Panuje tam výrazně slabší vítr, počasí beze srážek a někdy se ukáže i modrá obloha. Maximální rychlosti větru mohou v extrému přesahovat i 300 km/h, v nárazech pak i kolem 400 km/h. Nelze se tedy divit, že dokáží napáchat katastrofální škody, kdy následná obnova postižených oblastí trvá týdny nebo i celé dlouhé měsíce.
Cyklona neboli tlaková níže:
Cyklona je obecně označení pro oblast nízkého tlaku vzduchu. V naší zeměpisné šířce se běžně setkáváme s mimotropickými cyklonami, které jsou na rozdíl od těch tropických obvykle větších rozměrů a bývají spojené se systémem atmosferických front. To jsou pásma, kde se střetávají různé vzduchové hmoty, které se obvykle liší místem svého původu, a tedy i teplotou. I mimotropické cyklony však mohou být spojené s nebezpečnými projevy. Přinášejí nám například zimní větrné bouře, jako byly Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008, ale i mnohé povodňové situace či intenzivní bouřky, které často souvisí zejména s jejich studenými frontami.
Cyklony: Kde a jak?
Tropické cyklony vznikají nad oceány, a to obvykle tam, kde povrchová teplota moře dosahuje hodnot cca 26 a více stupňů Celsia, tedy zejména v tropických oblastech (mapa výskytu a intenzity). Kolem zemského rovníku se sbíhají větry ze severněji a jižněji ležících oblastí a vzduch je následně nucen stoupat. Protože je velmi vlhký a teplý, dochází ke vzniku četných bouřkových systémů a některé z nich přetrvávají i celé dny. Jakmile se takový systém dostane dále od rovníku než asi 5° zeměpisné šířky, začne se na jeho vývoji projevovat působení Coriolisovy síly a systém může začít rotovat a nabírat na intenzitě. Pokud se vytvoří uzavřená rotace s patrným poklesem tlaku vzduchu ve středu systému, hovoříme o tropické depresi. Některé systémy dosáhnou této fáze a pak zaniknou, jiné dále zesilují, a když maximální rychlost větru v systému dosáhne alespoň 63 km/h, hovoříme o tropické bouři. V tomto okamžiku je bouři obvykle přiděleno jméno podle předem schváleného seznamu.
Systém může i nemusí zesilovat ještě dál a jestliže maximum průměrné rychlosti větru dosáhne alespoň 119 km/h, hovoříme o hurikánu, tajfunu anebo cyklonu – podle toho, ve které části světa se ona tropická cyklona nachází. Pohyb samotné cyklony je ale pomalejší, maximálně pár desítek km/h. Zpočátku se obvykle pohybuje směrem k západu.
Jak cyklonu předpovědět
Obrovským skokem v možnostech, jak sledovat a předpovídat tropické cyklony, byl začátek fungování meteorologických družic. Na družicových snímcích jsou tyto bouře velmi dobře sledovatelné a postupně byly vypracovány i metody odhadu intenzity projevů na základě vzhledu systému v tepelné infračervené oblasti spektra. Dnes se podnikají i četné lety speciálně vybavených letadel, která prolétají i samotným středem tropické cyklony a provádějí přímo na místě mnohá měření nutná pro přesnější zjištění intenzity a chování bouře i pro následnou předpověď jejího dalšího vývoje. Na základě zjištěných hodnot rychlostí větru z těchto měření i ze speciálních radarových měření z družic je takový hurikán, tajfun nebo cyklon ohodnocen na stupnici od jedné do pěti. Rychlost větru v nejsilnějších cyklonách 5. stupně dosahuje hodnot přes 252 km/h a při dalším vzestupu už se stupně síly nerozdělují, protože od 4. stupně dochází ke značné devastaci zasažených oblastí. Například hurikán Patricia, který zasáhl západní pobřeží Mexika, dosahoval pátého stupně intenzity. Bezesporu šlo o jednu z nejsilnějších tropických cyklon za celou dobu pozorování. Rychlost větru dosáhla nad oceánem podle oficiálních měření amerického Národního centra pro hurikány v minutovém průměru až 325 km/h a v nárazech údajně až přes 400 km/h. Tlak vzduchu v oku hurikánu při hladině moře poklesl na 879 hPa (oproti průměrným 1013 hPa). Úzký pás nejextrémnějších větrů naštěstí minul hustě obydlené oblasti a včasná evakuace zamezila ztrátám na lidských životech.
Extrémně silný vítr ale není zdaleka jediným nebezpečným projevem tropických cyklon. Jelikož jsou doprovázeny intenzivními lijáky a jejich přechod přes dané území trvá celé hodiny, může na mnoha místech během jediného dne napadnout tolik dešťových srážek jako u nás běžně za celý rok. Často jde o sumy výrazně překračující srážkové úhrny z našich největších povodní za posledních 20 let. Dochází také k rozsáhlým přívalovým povodním a následným sesuvům svahů, pobřežní oblasti pak navíc ohrožuje i mimořádný příliv způsobený jak poklesem tlaku vzduchu, tak zejména působením silného větru na masy mořské vody, které jsou bouří natlačeny na pobřeží. Hladina moře se tam, krom už tak obřích vln, může zvednout o několik metrů. V extrémních případech to bylo až o více než 10 metrů.
Tropické cyklony s největšími ztrátami na životech za posledních 50 let:
Může se to zdát neuvěřitelné, ale i v posledních 50 letech, v době moderních technologií, se vyskytují situace, kdy si tropická cyklona vyžádá až stovky tisíc obětí. Asi nejhorší takovou katastrofou byl cyklon Bhola, který zasáhl Bangladéš v roce 1970 a vyžádal si podle odhadů od 300 do 500 tisíc obětí. V této chudé a značně ploché a bažinaté oblasti v deltě Gangy se i v předešlých stoletích opakovaně stávalo, že si nějaký cyklon vyžádal desítky i stovky tisíc mrtvých. Nejinak tomu bohužel bylo i v roce 1991, kdy zde cyklon zabil téměř 139 tisíc lidí. Ještě větší množství obětí si pak vyžádal tajfun Nina v Číně v roce 1975, který usmrtil 171 tisíc lidí. Nejtragičtější pohromnou způsobenou tropickou cyklonou v posledním desetiletí byl cyklon Nargis, který v roce 2008 na území Barmy připravil o život přes 138 tisíc obyvatel.
V pozdější fázi vývoje se tropická cyklona často začne stáčet směrem
od rovníku a může se dostat do cirkulace mírných zeměpisných šířek se
západními větry. Tehdy výrazně změní směr, zrychlí svůj pohyb a začne
se postupně transformovat na mimotropickou cyklonu. To však neznamená, že by
přestala být nebezpečná. Nejeden takový hurikán si v této fázi vývoje
vyžádal lidské oběti třeba i v západní Evropě.
Tyto pozůstatky hurikánů občas dorazí koncem léta nebo začátkem podzimu až k nám a přinesou silnější nárazový vítr, který ale nelze vůbec srovnávat s tím, jaká byla rychlost větru v onom hurikánu v teplých vodách západního Atlantiku. Naprostou raritou byl však v roce 2005 hurikán Vince, který vznikl severozápadně od Kanárských ostrovů a už v oslabené formě, jako tropická deprese, zasáhl jihozápadní pobřeží Španělska.
Spekuluje se i o tom, jak klasifikovat podobné cyklonální bouře, které se občas během podzimu a zimy vytvářejí ve Středozemním moři a přezdívá se jim „medikány“. Ač dosahují obvykle menších rozměrů, vítr v nich může mít sílu hurikánu a způsobit tak nemalé škody.
V České republice se s tímto jevem naštěstí nepotkáme. Občas nás zasáhnou zimní větrné bouře spojené s mimotropickými cyklonami, které se však v plné síle projevují spíše v přímořských oblastech západní Evropy. Občas se zde vyskytují tornáda, vzdušné víry, které se v podobě chobotu nebo trychtýře spouštějí z bouřkových oblaků. Pravidelně se zde, rovněž v souvislosti se silnými bouřkami, můžeme potkat s jevem zvaným derecho [derečo]. To jsou větrné bouře spojené s většími bouřkovými systémy, které zasahují území o délce mnoha set kilometrů a vítr v nich nárazech lokálně dosahuje i síly hurikánu, ale o tom někdy příště.