Další zastavení v našem cyklu o hrobech významných osobností exaktních věd učiníme na Vinohradském hřbitově, který je podle počtu pohřbených druhým největším pražským pohřebištěm. Byl založen v roce 1885 a rozkládá se na Praze 10 Vinohradech. V tomto článku se seznámíme podrobněji s životem a místem posledního odpočinku matematika Jindřicha Nečase.
Jindřich Nečas
( 14. 12. 1929, Praha; † 5. 12. 2002, DeKalb, Illionois, USA)*
Významný matematik, uznávaný odborník v oboru parciálních diferenciálních rovnic. Středoškolské vzdělání získal v Mělníku, v letech 1948 - 1952 studoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po ročním působení na Stavební fakultě ČVUT se stal aspirantem známého numerického matematika prof. Ivo Babušky v Matematickém ústavu (MÚ) ČSAV. Od roku 1960 zde zastával místo vedoucího oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Po čtyřech letech byl již docentem matematiky. V roce 1966 obdržel titul doktor věd a zároveň začal působit jako externí vedoucí katedry matematické analýzy MFF UK. V roce 1977 odešel definitivně z MÚ ČSAV na Matematicko-fyzikální fakultu UK. Titul profesora mu bylo umožněno získat až po listopadové revoluci, stalo se tak v roce 1990. V dalších letech působil mimo MFF UK i v USA na University of Northern Illinois, kam nakonec přešel natrvalo. V posledních letech se profesor Nečas intenzivně věnoval problému regularity řešení rovnic popisujících vazké proudění. Čas, který mu byl vyměřen, bohužel nestačil na jejich dořešení.
Nečasovo centrum
Jméno profesora Nečase neupadlo po jeho smrti v zapomnění. S podporou MŠMT se v letech 2006 – 2011 uskutečnil projekt centra základního výzkumu Centrum Jindřicha Nečase pro matematické modelování. V roce 2013 bylo zřízeno Nečasovo centrum pro matematické modelování, čímž se spojila dlouhodobá spolupráce Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. O jeho účelu a poslání podrobně informuje článek z doby jeho vzniku uveřejněný v Akademickém bulletinu: „V centru se sdruží vědecké skupiny v oblastech teoretické i aplikované matematiky a informatiky, převážně v teoretické, numerické a počítačové analýze fyziky kontinua a materiálových věd. V mezinárodním měřítku se tak mohou stát rovnocenným partnerem pro spolupráci se skupinami se stejným zaměřením. Vznik centra rovněž umožní překonat rozdrobenost českých vědeckých a pedagogických kapacit v daných oborech. Nedílnou součástí je pak podpora vědecké činnosti u studentů, což naprosto koresponduje s osobností Jindřicha Nečase, který byl právě pro studenty zdrojem optimismu a neutuchajícího nadšení pro matematiku.“
Vědec mnoha zájmů
Mimo matematiky a fyziky se prof. Nečas věnoval i dalším oborům, např. filozofii, historii a hudbě. Stál u zrodu moderní české školy parciálních diferenciálních rovnic a v tomto oboru ovlivnil několik generací začínajících matematiků. Je autorem celé řady odborných článků. Za své výsledky byl několikrát oceněn – obdržel čestný doktorát Technické univerzity v Drážďanech, byl emeritním profesorem Univerzity Karlovy a v roce 1998 byl na Den vzniku Československé republiky vyznamenám prezidentem Václavem Havlem medailí Za zásluhy.
Parciální diferenciální rovnice nade vše
Na Nečasovu přátelskou povahu, díky které měl řadu přátel doma i v zahraničí, vzpomíná také matematik Vladimír Svěrák (1959), profesor na Univesity of Minnesota: „Později jsem mohl s profesorem Nečasem společně pracovat. Byla to pro mě ohromná škola, stejně jako pro mnoho ostatních. Profesor Nečas uměl přenášet svůj optimismus a nadšení pro matematiku na ostatní, nikdy se neváhal podělit o své nápady a nevyhýbal se matematickým spekulacím. Vždy se vyplatilo pozorně naslouchat jeho nápadům a pořádně o nich přemýšlet. Jeho zdánlivě nahodilá poznámka se mohla stát základem řešení obtížného problému. Naposledy jsem s profesorem Nečasem mluvil po telefonu na konci léta 2002. Svůj zdravotní stav odbyl několika krátkými větami a potom se mluvilo, jak bylo už několik let pravidlem, o Navier-Stokesových rovnicích. Profesor Nečas měl velký pozitivní vliv na život mnoha lidí. Mám to štěstí být jedním z nich.“
„Jeho optimismus a nadšení si budou pamatovat všichni, kteří se s ním setkali. Jeho výsledky jsou součástí zlatého pokladu teorie parciálních diferenciálních rovnic a budou ovlivňovat jejich vývoj ještě dlouhou dobu,“ zmiňuje profesor Miloslav Feistauer ve svých vzpomínkách.
Jindřich Nečas zemřel po dlouhé a těžké nemoci ve věku nedožitých 73 let. Urna s jeho popelem je uložena v rodinném hrobě číslo 1 na oddělení 38. Na pomníku jsou uvedena také jména jeho rodičů, Františka Nečase (1906-1957) a Pavly Nečasové (1911-1972).
Další díly putování
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I
Zdroje
HLAVÁČEK, Ivan, JEDINÁKOVÁ Jiřina. Učenci očima kolegů, žáků a následovníků. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. Edice Pamět̕ (Prague, Czech Republic), sv. 5, s. 47-56. ISBN 8020015078.
HLAVÁČEK, Ivan, Oldřich JOHN, Alois KUFNER, a kol. Matematik Jindřich Nečas. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [online] 2004, s. 302-317 [cit. 24. 6. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141242/PokrokyMFA_49-2004-4_6.pdf.
ŠIŠMA, Pavel. Jindřich Nečas. Bibliografie českých matematiků. [online] [cit. 25. 6. 2014]. Dostupné z: http://inserv.math.muni.cz/biografie/jindrich_necas.html.
ŠVERÁK, Vladimír. Memora Page of Jindřich Nečas. [online] [cit. 25. 6. 2014]. Dostupné z: http://msekce.karlin.mff.cuni.cz/memories/necas/.
Nečasovo centrum pro matematické modelování. In: Akademický bulletin: Oficiální časopis Akademie věd ČR [online]. 2013, 19.3.2013 [cit. 30. 6. 2014]. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_0995.html.