Otevíráme nový seriál, jehož hlavním tématem je bridž – na první pohled možná nenápadná karetní hra, která v sobě ale má velké kouzlo. Dočtete se o tom, jak se bridž hraje, kdo všechno ho hraje a hlavně proč. V každém dílu vám odtajníme jiné zajímavé zákoutí bridže.
Máme dobrou zprávu pro ty, kteří mají rádi karty a které zároveň nijak neláká karban po večerech u piva v hospodě, hraní přebíjené s kamarády u vody nebo třeba pokerové turnaje s počátečním vkladem až několik tisíc.
Tou dobrou zprávou je karetní hra jménem bridž. Bridž se od všech výše zmíněných her zásadně liší. Vlastně se liší až natolik, že jediné společné zůstaly snad jenom ty karty. Tou geniální myšlenkou, kterou se bridž odlišuje, je to, že nezáleží na tom, jaké karty který hráč dostane. To se může zdát divné, všechno si ale dobře vysvětlíme.
Bridž se navíc nehraje o peníze – hráči vůbec nic nesázejí, nejedná se tedy o žádný hazard.
V bridži je rozhodujícím faktorem samotný um hráče, jeho schopnosti analyzovat různé možnosti a zvolit z nich tu nejsprávnější. Díky těmto vlastnostem se může bridž nazývat sportem – podobně jako třeba šachy nebo dáma. Tato skupina bývá označována jako duševní sporty. I od těchto her (či sportů) se ale bridž odlišuje, což jej právě činí tak zajímavým. V bridži totiž mezi sebou soupeří páry, tedy hrají vždy dvě dvojice hráčů proti sobě.
Jak se ten bridž tedy hraje?
U bridžového stolu sedí vždy čtyři hráči. Jejich hrací místa jsou označena podle světových stran: N (North), E (East), S (South) a W (West). Spoluhrající partneři sedí naproti sobě, tedy na místech N-S a E-W. Hraje se se sadou 52 karet rozdělených do čtyř barev (piky, srdce, kára, trefy) s hodnotami 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J (kluk), Q (dáma), K (král), A (eso). Dvojky mají nejmenší hodnotu, esa největší a karty žolíků se nepoužívají.
Každý z hráčů dostane na začátku hry 13 karet. Toto rozdání je sice zcela náhodné, avšak stejně rozdané karty dostanou i hráči na ostatních stolech. Následné srovnání pak neprobíhá v rámci jednotlivých stolů, ale hodnotí se, jakého výsledku dosáhli hráči v porovnání s těmi, kteří hráli se stejnými kartami. Právě tímto způsobem je prvek náhody téměř vyloučen a výsledek závisí pouze na schopnostech hráče. Tato podmínka však vyžaduje, aby byly k dispozici alespoň dva stoly, tedy osm hráčů. Ve verzích pro čtyři hráče hraje náhoda větší roli.
Každá jednotlivá hra se skládá ze dvou fází, z dražby (licitace) a sehrávky (vlastní hry s kartami).
Dražba
Bridž je hra zdvihová (štychová). Při vlastní hře (sehrávce) hráči postupně po směru hodinových ručiček vynesou ze své ruky lícem nahoru jednu kartu a položí ji na stůl. Když tak učinili všichni, tvoří každá taková čtveřice karet zdvih. Cílem dražby je určit (odhadnout) počet zdvihů, který hráč společně se svým partnerem získá během sehrávky. Tento počet se zavazují v sehrávce dodržet, a proto se mi říká závazek. Dražba je poměrně abstraktním tématem a pro vysvětlení jejích zákonitostí je třeba pochopit nejprve jiné aspekty hry. Proto si ji necháme do dalších dílů seriálu, v tuto chvíli nám bude stačit pouze základní představa o dražbě.
Dražba určuje:
- útočící linku, která se snaží závazek uhrát, a obrannou linku, která se snaží soupeřům splnění závazků překazit;
- počet zdvihů, který útočící linka musí získat během sehrávky;
- zda se jedná o hru bez trumfů nebo zda je jedna z barev trumfová, přesný význam a roli trumfů si vysvětlíme později;
- hlavního hráče, který v aktuální hře vybírá, které karty se budou hrát z partnerovy ruky;
- tichého hráče (partnera hlavního hráče), který po prvním výnosu vyloží všechny karty na stůl a této hry se již aktivně neúčastní;
- vynášejícího hráče, který jako první hraje kartu do prvního zdvihu – hráč po levici hlavního hráče.
Sehrávka (vlastní hra)
Sehrávka je vlastní hra s kartami. Cílem hráčů je získat co nejvíce zdvihů. Útočící linka vítězí, pokud získá stejný či vyšší počet zdvihů, než činil jejich závazek z dražby. V opačném případě vítězí obránci.
Získávání zdvihů:
- Hráči, který přidává do zdvihu první kartu, se říká vynášející hráč, první karta zdvihu se nazývá výnos nebo vynesená karta. Vynášející hráč může vynést libovolnou kartu ze své ruky.
- Ostatní hráči jsou však povinni zahrát do zdvihu tu barvu (symbol), která byla vynesena – v českém karetním slangu „ctít barvu“ nebo „přiznat barvu“.
- Na rozdíl od jiných karetních her však v bridži není nutno dávat vyšší kartu (přebíjet). Pokud ale některý z hráčů vynesenou barvu již nemá, může přidat do zdvihu jakoukoli svoji kartu (může i nemusí přidávat trumf).
- Nejvyšší karta ve vynesené barvě získává zdvih.
- V případě, že je ve zdvihu trumf, získává zdvih nejvyšší trumf.
- Do dalšího zdvihu vynáší hráč, který získal předchozí zdvih.
- Sehrávka končí po odehrání všech 13 zdvihů.
To byla první dávka bridžových pravidel. Jak se vyhodnocuje výsledek odehrané partie, kam si můžete přijít zahrát bridž a mnoho dalších věcí si povíme v následujících dílech seriálu. Teď vám ještě představíme pár hráčů bridže a jejich vztah k této hře.
Proč hrajete bridž?
Na otázky odpovídají:
Jitka Janíková, 21 let, student MFF, členka dívčího
reprezentačního týmu
Zuzana Kluková, 24 let, student MFF, rekreační hráčka
Petr Jelínek, 32 let, absolvent MFF, profesionální hráč
pokeru, bývalý juniorský reprezentant a bridžový rozhodčí
Jakub Šlemr, 38 let, profesionální hráč pokeru, mistr
světa ve hře Magic: The Gathering, špičkový hráč bridže a reprezentant
ČR
Petr Hebák, 74 let, profesor statistiky, seniorský
reprezentant a dlouhodobý funkcionář
Ota Svoboda, 61 let, bookmaker ve výslužbě, mnohonásobný
reprezentant ČR a nejvýše postavený hráč v dlouhodobém rankingu ČBS
Adam Kubica, 20 let, student 1. LF UK, juniorský reprezentant
Slovenska a bridžový rozhodčí
Jak dlouho hraješ bridž, jak ses k bridži dostal/a?
Jitka: Bridž jsem se začala učit v září 2008, první
klubový turnaj jsem hrála v červenci 2009. Věděla jsem, že se učí u nás
na gymnáziu (Uherské Hradiště) a spousta spolužáků mě do toho lákala
už od primy, ale až v kvartě se mi podařilo narvat kurz do rozvrhu.
Jakub: S bridžem jsem začal někdy krátce po roce 2000,
takže aktuálně se mu věnuji již patnáct let. K bridži mě přivedl kolega v práci, rovněž milovník všech různých her. Hrávali jsme spolu Magic:
The Gathering, taroky, poker a celou řadu dalších jiných her a jednou mě
seznámil i s bridžem.
Petr H.: 1962 kurs limitu od Miloše Poláka a pak na vojně
potřebovali čtvrtého. Od šachů (kandidát mistra) přes ten výše
zmíněný kurs a vojnu - nebyla ve škole a já musel na 2 roky (rakety na
Kubě, třetí světová válka ve vzduchu, pohotovosti a hodně sezení (i u karet)
Ota: Přibližně 40 let. S přítelkyní jsme objevili
inzerát "Naučíme Vás bridž, nejlepší hru na světě". Kurzy pana ing.
Maříka, profesor matematiky na VŠZ, byly opravdu vynikající a mezi
účastníky byl daleko větší podíl mladých lidí.
Adam: Bridž hraji přibližně od začátku roku 2009. Ani
vlastně nevím, náhodou jsem bridž objevil na internetu.
Čím tě bridž zaujal?
Jitka: Že se ho můžu učit celý život a stejně ho
nebudu umět dokonale, pořád se dá najít něco nového k naučení. A právě to mě baví.
Zuzka: Musí se u toho přemýšlet.
Kuba: Vlastně ani nevím, řekl bych, že kombinací mnoha
různých faktorů – chytlavé hravosti, rychlosti a tím, že každá partie
je naprosto jiná. Ale je toho určitě mnohem více…
Ota: Asi tím, jak se dá pomocí hlášek a zahrání
různých karet zjistit jaké karty má partner resp. soupeři. Odmalička mě
baví řešit logické problémy a úspěšný bridž je založený na
deduktivním uvažování.
Adam: Tím, jak se liší od ostatních karetních her – že
výsledky neodrážejí štěstí, ale schopnosti hráčů.
Pro zvídavé a nedočkavé čtenáře jsme vytvořili web Sportujemehlavou.cz, kde si o bridži
můžete číst, než vyjde další díl tohoto seriálu.
Další díly:
Bridžový
seriál IV: Letní opakování
Bridžový
seriál III: Trumfové závazky v bridži
Bridžový
seriál II: Ukázka bridžové partie
Bridžový
seriál I: Co je vlastně bridž
Karban na
Matfyzu