Respondentem sedmého dílu ankety Mezi námi je prof. Bohdan Maslowski. Otázku z oboru matematiky mu v minulém díle položil doc. Spurný.
Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Co je pravděpodobnost v reálném světě, na to se dost těžko odpovídá, protože už samotný pojem je naší lidskou abstrakcí. A co je abstraktní, není reálné. Když budu hrát ruskou ruletu s bubínkovým revolverem a jedním nábojem uvnitř, dokážu si zhruba představit, jaké budou mé šance, až zmáčknu spoušť. Ale přitom jde pouze o abstrakci získanou na základě zkušenosti (pokud jsem ruskou ruletu vícekrát hrál). To však není realita. Realita nastane, teprve když náboj vyjde či nevyjde. S tím souvisí otázka: Řídíme se ve svém životě nějakými podobnými abstrakcemi, jako je pravděpodobnost? Podvědomě zřejmě pořád odhadujeme nějaké pravděpodobnosti – že doběhnu tuhle tramvaj, že dnes nebude zácpa na D1... A rozhodujeme se většinou rychle a intuitivně. Tedy rozhodně ne vždy tak, jak velí ta větší pravděpodobnost, když za opačné rozhodnutí můžeme získat odměnu. Tuhle tramvaj asi nestihnu, ale kdyby ano, bylo by to super, tak to aspoň zkusím, vždyť se jen proběhnu. Je to vlastně zajímavé, jak složité optimalizační úlohy neustále řešíme, aniž si to vůbec pořádně uvědomujeme. Ale ruskou ruletu bych nehrál za žádné peníze (a někdo jiný třeba ano). Co je pravděpodobnost v matematice, to je zřejmě ta lehčí otázka, neboť tady se spolehlivě pohybujeme ve světě abstrakce, kterou celá matematika představuje. Myslím, že zde se dají brát v potaz dvě stránky věci. Můžeme se kochat její elegancí (když nás to baví), anebo ji zkusit použít na nějaký reálný jev jakožto model.
Co se týče elegance, ta pro mě osobně začíná už tam, kde se pracuje s jevy, které jsou možné, ale mají pravděpodobnost nula. Všichni je „známe“ – když zapíchneme tužku někam dovnitř daného kruhu tak, aby každý bod měl stejnou pravděpodobnost být trefený, jaká je pravděpodobnost, že se strefím do středu kruhu? Určitě nula... Ledaže by kruh měl jen konečně mnoho bodů. Ale vážně, nevím, zda dnes ještě dokážeme docenit eleganci Kolmogorovových axiomů a pojmů z teorie míry, které nám umožňují pracovat i s bohatě strukturovanými jevovými poli.
Na úrovni modelování reálných jevů děláme, co můžeme, ale je to jako s jinými matematickými modely. Skutečný reálný svět je příliš složitý, než aby se dal vtěsnat do našich abstrakcí. Ještě, že nás většinou ten svět nezajímá celý, vždy jen některé otázky, na něž se snažíme najít uspokojivou odpověď – a k tomu naše modely někdy stačí. A ještě si s nimi užijeme spoustu legrace.
prof. RNDr. Bohdan Maslowski, DrSc.
Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Otázka na docenta Jindřicha Bečváře: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší historii, které byste označil jako "zlatá doba české matematiky" a proč? > Odpověď
Další díly ankety:
Mezi
námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi
námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou
správné?
Mezi
námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi
námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů,
postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi
námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší
historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?
Mezi
námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi
námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi
námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je
pěstování vědy příznivěji nakloněno?
Mezi
námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi
námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?
Mezi
námi: Kdo je pro mě matfyzák?