Další zahraniční zastavení v našem cyklu o hrobech významných matematiků, fyziků a astronomů učiníme v zemském hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko. To je vzdálené necelých 400 km od Prahy.
První zmínka o Magdeburgu pochází už z dob Karla Velikého, Magdeburg byl také městem prvního císaře Svaté říše římské Oty I. Velikého. Do dějin fyziky se zapsal až o 700 let později, zato ale velkým zářezem.
Slavné polokoule a horror vacui
Jak jsme se již v našem předchozím putování po Itálii zmiňovali, období mezi dvěma velikány – Galileo Galileem a Isaacem Newtonem – nebylo rozhodně vědeckou dobou temna, jak se někdy uvádí. Důkazem byl italský matematik a fyzik Evangelista Torricelli (* 15. 10. 1608, Faenze, Itálie; † 25. 10. 1647, Florencie, Itálie), který výrazně přispěl k pochopení a definování zákonů z hydromechaniky a hydrodynamiky a který jako první vysvětlil podivné chování pump v zahradách toskánského vévody, čímž přispěl k objevu atmosférického tlaku.
Značnou moc atmosféry v porovnání s vlastnostmi vzduchoprázdna světu ale přiblížil někdo jiný – Torricelliho současník, německý fyzik, politik a vynálezce Otto von Guericke (* 30. 11. 1602, Magdeburg, Německo; † 21. 5. 1686, Hamburk, Německo). Byl velmi vzdělanou osobností, což prokázal nejen jako dlouholetý starosta města Magdeburg, ale také jako objevitel mechanické vzduchové vývěvy či přístroje na získávání elektrického náboje pro použití v elektrostatice. Vyvrácení tvrzení z dob Aristotela, že příroda má strach z vakua (tzv. horror vacui), ukázal Guericke velmi přesvědčivě – slavnými Magdeburskými polokoulemi. Sice se často uvádí, že první demonstrace proběhla během říšského sněmu na rozlehlém řezenském nádvoří v roce 1654 za účasti jeho královské milosti panovníka Svaté říše národa německého, českého a uherského, markraběte moravského a vládnoucího vévody rakouského Ferdinanda III. a že byl pokus tak přesvědčivý, že nebylo třeba čtení dlouhých odborných pojednání. Podle dostupných historických pramenů se ale zdá, že zde proběhla právě první demonstrace vývěvy (foto č. 1), nikoli polokoulí. Ty jsou doloženy až o dva roky později a o jejich roztržení se údajně snažilo šest siláků. Marně. Známý a slavný experiment s polokoulemi o poloměru 60 cm (a tloušťce 2 cm) ovšem proběhl v roce 1661, kdy se polokoule pokusilo roztrhnout 16 koní, kteří museli překonávat atmosférickou tlakovou sílu zhruba 28 000 N. Experimentu byla přítomna řada významných osobností. V roce 2002 proběhla rekonstrukce pokusu (foto č. 2).
Kromě jiného Guericke například ukázal, že zvuk se narozdíl od světla nešíří vakuem. Četnými a poučnými pokusy prokázal, že se vzduch za každého tlaku rozptýlí rovnoměrně po vymezeném prostoru, že větry a bouře vznikají z rozdílu tlaku vzduchu a že absolutního vakua nelze dosáhnout kvůli vypařování z těles (sublimace).
Pokud Magdeburg navštívíte, nezapomeňte se zastavit u Guerickeho památníku (foto č. 3) nedaleko Alte Markt vedle radnice a též u schématické skulptury (foto č. 4) na Ratswaagenplatz, která vznikla díky darům řady firem a osobností. Pokud si najdete více času, za návštěvu stojí i Guericke-Zentrum a Johanniskirche, kde Otto von Guericke pracoval a kde byl také pochován.
Na obě velké osobnosti města jsou obyvatelé náležitě pyšní. To dokládá slogan, kterým se město prezentuje: Otto sagt hallo. Ottostadt Magdeburg.
Magdeburské polokoule v Čechách
Sláva experimentu se roznesla po celé Evropě. Na českém území proběhla pravděpodobně první demonstrace Magdeburských polokoulí v roce 1754, kdy lékař, chemik a také zakladatel české experimentální fyziky – profesor a budoucí rektor Univerzity Karlovy Jan Antonín Scrinci (* 16. 10. 1697, Praha; † 28. 4. 1773, Praha) – předvedl experiment na nádvoří Břevnovského kláštera přímo před císařským párem Marií Terezií a jejím manželem Františkem Lotrinským. Scrinciho přednášky experimentální fyziky, které vedl od roku 1745, se těšily velké oblibě, a právě Marie Terezie dala pokyn k jejich finanční podpoře. Po francouzském a anglickém vzoru vypracoval v roce 1753 návrh na založení Akademie věd, který byl však zamítnut.
Další díly putování
Zahraniční putování po hrobech
slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester
Zahraniční putování po hrobech
slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie,
Pisa
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie,
Florencie
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III:
Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II:
Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční
putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský
hřbitov Montmartre
Zdroje
KRAUS, IVO. Otto von Guericke - 400 let od narození [online]. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 47 (2002), No. 4, 333--339 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z http://dml.cz/dmlcz/141148
KRAUS, IVO. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.
Kulturhistorisches Museum Magdeburg [online]. Kulturhistorisches Museum Magdeburg, 2015 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.khm-magdeburg.de/.
Otto-von-Guericke-Gesellschaft e.V. [online]. Otto-von-Guericke-Gesellschaft e.V., 2015 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ovgg.ovgu.de/-p-1.
VLACH, MARTIN. Magdeburské polokoule aneb Čtyři páry bílejch koní 2× [online]. Rande s fyzikou, 2011 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319921345-rande-s-fyzikou/211563230150012-tlak-v-tekutinach-a-archimeduv-zakon/5830-magdeburske-polokoule-aneb-ctyri-pary-bilejch-koni-2/.