Další zastavení v našem cyklu o hrobech významných vědců exaktních věd učiníme opět na Olšanských hřbitovech. Seznámíme se s životem a místem posledního odpočinku fyzika Franze Adama Petřiny.
Franz Adam Petřina (* 24. 12. 1799, Semily; † 27. 6. 1855, Praha)
Fyzik, vynálezce a pedagog Petřina začal působit ve 30. letech 19. století na univerzitě v Praze jako adjunkt matematiky a fyziky. Od roku 1837 byl zaměstnán sedm let jako profesor fyziky a užité matematiky na lyceu v Linci. V roce 1844 se stal řádným profesorem fyziky na pražské univerzitě a později také děkanem. Napsal několik odborných prací, např. O měření galvanického proudu (1847) nebo O zákonu, dle kterého se řídí magnetické působení galvanického proudu do dálky (1852). V elektrotechnice 19. století se Petřinova spirála dlouho využívala jako jednoduchý přerušovač proudu. Model této spirály zhotovený na počátku 20. století je k vidění i použití v přípravně demonstračních pokusů Kabinetu výuky obecné fyziky na MFF UK.
Oblíbený profesor
Petřina zemřel o půl deváté dopoledne 27. června 1855 na ochrnutí plic, a to několik dní poté, co byl zvolen rektorem univerzity. Dobový tisk charakterizuje jeho osobu takto: „Pro svou mírnost, spravedlivost a skromnost byl ode všech ctěn a milován, kdož jej znali, jmenovitě od svých posluchačů, jimž byl přítelem, rádcem, ano i šlechetným podporovatelem. Také literatura česká utrpěla jeho úmrtím velkou ztrátu. Psalť v musejním časopise několik výtečných pojednání z oboru fysiky, k. p. o galvanismu a. j.“ O tom, že byl člověkem velmi pracovitým a že pro něj pedagogická činnost byla náplní života, svědčí přípisek pod nekrologem: „Ještě v sobotu dne 23. června v koleji přednášel, a včera, ač již nebezpečně nemocen, předce nechtěl upustiti od plnění svých povinností a dal u svého lože zkoušeti kandidaty pro gymnasijní učitelství.“
Zanikne jeho hrob?
Petřinův hrob najdeme poblíž pomníku Karla Havlíčka Borovského na III. hřbitově v 6. oddělení pod číslem 8. Připomíná jej pouze litinový kříž s vyobrazením Krista a oválnou cedulkou. Naposledy k jeho obnově došlo iniciativou Klubu za starou Prahu na počátku 90. let 20. století. Dnes je cedulka značně omšelá, patrně brzy už ani nebude čitelná a místo posledního odpočinku významného vědce budou návštěvníci hřbitova přecházet bez povšimnutí.
Další díly putování
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I
Zdroje
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl 19.P-Pohoř. Praha: J. Otto, 1902, s. 622.
Pražské noviny. 1855, č. 150, s. 3.
SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, s. 103. ISBN 80-727-7501-4.